Home » Film

Bruno, aneb jak se homosexuál chtěl stát heterosexuálem

7. Srpen 2009 Martina Babišová Komentářů: 1
Bruno, aneb jak se homosexuál chtěl stát heterosexuálem

Bruno, největší rakouská gay celebrita od Arnolda Schwarzeneggera, která umí nekakat šest dní po sobě – osm, když je zamilovaný. Ano, takhle by sám sebe pár slovy popsal hlavní hrdina nové americké komedie Bruno, která přichází do kin 6.8.2009.

Proslulý komik Sacha Baron Cohen, známý však spíš jako Borat nebo Ali G, se tentokrát stylizuje do role výstředního rakouského homosexuála. Bruno se tak stává dalším výsměchem trapné americké společnosti. Z těchto tří pokusů o jakési výstředně dokumentární zachycení americké společnosti a její morálky je však Bruno tím nejméně zdařilým. Zatímco Borat se vysmíval opravdu existujícím morálním a religiózním pokleskům, Bruno se vysmívá jakési excentrické podobě gayství, která se snad na naší planetě ani nevyskytuje. V tomto případě se z filmu stává trapná americká parodie, které by se Borat vysmál. Těžko můžeme udělat satiru na typ lidí, kterých je na celé planetě dohromady možná tak pět. Tím nemám na mysli počet homosexuálů ale počet lidí podobných Sachovi představě o „správném“ gayovi.

Sacha Baron Cohen alá Bruno, zdroj: Bontonfilm

Sacha Baron Cohen alá Bruno, zdroj: Bontonfilm

Borat si po celou dobu filmu držel jakousi inteligentní úroveň, diváci mohli číst mezi řádky, sledovat jak Borat vtipně ukazuje pravou podobu pokrytecké společnosti. S tímhle se Bruno nemůže měřit, nabízí nám tak akorát sérii humorných záběrů a vtípků o gayích, což mi příjde docela primitivní.

Pořádně bych si rozmyslela,  jestli si k této podívané koupit něco na jídlo. S největší pravděpodobností vám totiž popcorn zaskočí v krku nebo budete mít jiné žaludeční problémy při pohledu, jak gay gayovi stříká šlehačku do zadku, nebo v něm má  šampaňské nebo ovladač na televizi. Když v něm pro změnu nemá nic zajímavého, má Bruno imaginární orální sex s duchem. Sacha se neštítí vůbec ničeho, film je místy až brutálně nechutný. Nic pro slabší nátury.  Neříkám, že se nezasmějete, to ne. Ba naopak tyto co nejprimitivnější vtípky docela často zabírají a směje se skoro celé publikum. Ale film postrádá jakoukoliv uměleckou úroveň.  Už jenom zápletka jak se homosexuál chtěl stát heterosexuálem odradí hodně lidí zajít si na to do kina.Chce to poměrně dost tolerance a nadhledu, aby se vám film líbil. Ovšem pokud máte rádi komedie, obzvláště ty americké, měl by to být váš šálek kávy. Kávy uvařené z vtipů o gayích a výsměchu hollywoodským celebritám ( Salma Hayek zaměstnala celé depilační centrum na tři dny). Aspoň že herecký výkon je ucházející a zachraňuje tak ve filmu, co se dá. Jde najít i pár světlých chvil, kdy se Sacha vysmívá skutečným problémům. Například, když poukazuje na to, co všechno jsou američtí rodiče ochotni udělat svým dětem, jen aby je tak proslavili. V celém filmu však převládají povrchní, nechutné vtípky. Možná se v kině docela nasmějete, ale kromě rad typu, jak se ubránit vibrátoru a homosexuálům si z filmu nic neodnesete…

USA, 2009, 81 min.
Režie: Larry Charles
Hrají: Sacha Baron Cohen, Alice Evans, Emerson Brooks

Podobné články:

Na vlnách inteligentního humoru
Můj život v ruinách
Ženy v pokušení
Sršeň mohl bodnout více
Oscar, Goya a býčí zápasy

Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading ... Loading ...