Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Moderní umění: pro blázny nebo pro génie?

Malaval, Christo, zdroj: http://www.mamac-nice.org/

Malaval, Christo, zdroj: http://www.mamac-nice.org/

Cítím se jako v úplně jiném světě, v senzitivním světě absurdity. Pozoruji exponáty, některé mají vtip, jiné mě zarážejí svojí strohostí. Projev autorů se v moderním umění značně liší. Možná se v dnešní době toužíme vyvázat ze světa tradicí a konvencí, a proto se realizujeme v něčem, co je nové, originální a hlavně naše. Abstrakce a nepochopitelná logika tvůrce, to jsou hlavní aspekty moderní tvorby. Můžeme je odsuzovat, můžeme je obdivovat, můžeme se zamýšlet nad rozdílem mezi realistickým obrazem, který zachovává perspektivu, a bílou cedulkou s nápisem “toto je umění”. Kde vlastně umění začíná a kde končí? A proč si získala moderna takovou popularitu, proč je po světě tolik – možná zcela nepochopených – muzeí a galerií? Snad nás lákají svým citlivým vhledem pod povrch (řekli by jejich příznivci) nebo svou zvrácenou interpretací světa (jak by řekli jejich kritici). Je tento druh umění výplodem bujné fantazie šílenců, nebo lidí, kteří jsou někde dál než my ostatní?

Salle Ecole de Nice : Martinez, Ben, Venet, Rottier, Serge III, zdroj: http://www.mamac-nice.org/

Salle Ecole de Nice : Martinez, Ben, Venet, Rottier, Serge III, zdroj: http://www.mamac-nice.org/

Tvůrci často pracují s tvary, barvami, pocity. Je obtížné definovat, proč se nám tento kousek líbí a proč nás jiný odpuzuje. Pojetí krásna se za poslední léta značně změnilo – to si myslím, když vyděšeně míjím krvácející hlavu zavěšenou na houpající se oprátce. Má nás snad moderní umění varovat, otevřít nám oči, nebo máme raději zapomenout na jeho nelehce interpretovatelné poselství? Jsem snad natolik “nekulturní”, když si při pohledu na určité výtvory pomyslím, že “tohle” by přece zvládl každý? Ne, v moderním umění snad ani tak nejde o formu, jako o obsah. Překvapuje mě, někdy děsí, ale jsem zvědavá jít dál. Baví mě, ale pomalu mi začíná chybět něco jako pravidelné linie a alespoň částečný odraz světa – tak, jak si ho pamatuji já. Toto umění spíš odráží psychologii jeho autorů, ty nepochopitelné záchvěvy jejich – geniální nebo šílené – duše.

Po hodině v “říši divů” beru za kliku a vcházím zpět do toho starého, známého světa všedních starostí a radostí. Moderní umění ve mě přesto zanechává zvláštní pocit. Můžete ho nenávidět, můžete ho milovat, ale stejně nikdy nevíte, zda ho dobře chápete. Jak se říká, všechno je relativní, a o moderním umění to platí obzvlášť.

Iva Adamová

Studentka Masarykovy univerzity, oboru Evropská hospodářská, správní a kulturní studia, která by ráda procestovala celý svět. Píše ráda o všem, co se děje kolem, zajímá se o kulturní dění, politiku, jazyky a ve volném čase o sport - zejména běh a snowboarding. Její "srdeční" zemí je Francie a "cestovatelským snem" Kapské město.

More Posts