První místnost zaujímají díla právě z 60. let, která jsou charakteristická Baselitzovým typickým rychlým, až rozčileným rukopisem. Jako inspirace posloužili zřejmě expresionističtí malíři a jejich způsob nanášení barvy, z nich jmenujme například Oskara Kokoschku nebo Edvarda Muncha, jejichž vlivu si můžeme v jednotlivých tazích a formách skutečně všimnout.

Georg Baselitz, Da. portrét (Franz Dahlem), 1969, zdroj: www.galerierudolfinum.cz

Nejvýraznější a nejsnáze zapamatovatelné Baselitzovy obrazy však přišly v roce 1969 a neopustily ho v podstatě dodnes. Jsou to díla stavěná na hlavu, vzhůru nohama, naopak. Tato prostá inovace způsobuje zcela novou perspektivu a divákovu ztíženou orientaci v prostoru obrazu. Nové a nečekané zobrazení nás znejistí a jinak jednoduchý a snadno pochopitelný námět nás nutí mnohem více přemýšlet nad svým významem.

Zajímavý je svou technikou mimo jiné obraz Křídlo, vzniklý netradiční metodou – malbou prsty. Táhlé jemné tahy vytváří tento přírodní námět přírodní metodou, a tím je propojuje. O symbolice díla bychom se mohli dlouze dohadovat. Například ve spojení nástroje a námětu malby, tedy ruky a křídla, bychom mohli najít paralelu naznačující jistou blízkost a souvislost mezi těmito dvěma předměty.

V 90. letech vznikl cyklus Ruské obrazy charakteristický politickými tématy. Zobrazováni bývají především postavy Stalina a Lenina. Zde se opět setkáváme s Baselitzovou malbou prsty, tentokrát v lehce zjednodušeném pointilistickém pojetí, působícím hravě, ovšem ve spojení s politickým námětem až paradoxně. Politických námětů se Baselitz nevzdal ani později, v posledních letech například pracuje se zobrazením Hitlera.

Georg Baselitz, Autoportrét Hlupák, 1997, zdroj: www.galerierudolfinum.cz

Za povšimnutí stojí i Baselitzova zvláštní práce s barvou, kterou jako by velmi rychle a spontánně nanášel, aniž by se vůbec podíval na její odstín, a představuje tak jeho osobitý styl blížící se právě již jmenovaným expresionistům, ačkoli se od nich časově víc a víc vzdaluje. Tato výrazná barevnost spojuje všechna autorova díla, která se v zobrazení jinak někdy až překvapivě liší – jednou jako by tvořil pomalu, klidně a s rozmyslem realistický portrét, podruhé zas rychle a divoce, s naivizujícím výsledkem.

Dá se říct, že v tvorbě Georga Baselitze by si každý mohl najít něco. Kdo hodnotí jen estetickou stránku věci, všimne si zajímavé barevnosti; ale na své si přijde i ten, kdo se chce dílem zabývat hlouběji.

Baselitz – Obrazy 1960 – 2008
Výstava probíhá do 6. 12. 2009
Galerie Rudolfinum
Otevřeno úterý – středa/pátek – neděle 10 – 18h, čtvrtek 10 – 20h, vstupné 120/60 Kč