Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Lady GaGa – Monstrózně populární, ale co dál?

Původně to měl být spíše takový dovětek k albu The Fame, prodávaný s jeho re-releasem, nakonec se však zpěvačka rozhodla vydat album také samostatně. Novinka je tedy trochu kratší, obsahuje pouze osm písní.

Teď k tomu stylu, talentu a vůbec: Zpěvačka si libuje v extravagantních oblecích a módních kreacích, nad kterými pozvedáme obočí, ve videoklipech mění image a formy prezentace, tak aby nám naservírovala ten „pop-art“, který sama vyznává. Nové album také přináší jinou polohu – má to být ona temná stránka slávy, monstrum, které se zjevilo někde na jejím turné, které jí nedalo spát a donutilo ji ukázat se jako gotická, temná a nevím-ještě-jaká žena. Jde spíš o to, že to je sice zajímavá póza, jenže její hudba je pořád stejná. A teď, jestli je to dobře nebo špatně. Asi jak pro koho, pro mne spíše to druhé. Pro nekritického fanouška (v tomto případě asi spíše fanynku), pro potřeby různých diskotékových setů a náplně programu MTV a podobně asi celkem dobře.

Lady Gaga, zdroj: Universal Music

Lady Gaga, zdroj: Universal Music

Lady GaGa se pohybuje na jakési hranici vkusu. První album ho někde překračovalo, někde se do něj strefovalo a tím mě docela zvláštně bavilo. Nakonec jsem to vzal jako takové guilty pleasure. A jak jsem se časem přesvědčil, tato žena opravdu talent musí mít, jenže ho používá právě k této hraniční provokaci těch z nás, co si myslí, že komerce je „sračka“ a že hudba se má dělat oduševněle. Vůbec ne – Hudba se dělá pro zábavu, o tom se nás GaGa snaží přesvědčit. Ona sama tvrdí, že dělá povrchní a mělký pop.

A taková je i nová deska. Vlastně: Jaká jiná by měla být? Úvodní song a singl „Bad Romance“ je pecka – taneční hit, který už brázdí média a je třeba říci, že GaGa odvážně vypustila nezkrácenou verzi, která má i s videoklipem přes pět minut, což je na rádiový hit dost. Další „Alejandro“ staví na španělském nádechu a je poměrně monotónní. A tak se to celé veze v disco rytmu, výjimkou je balada „Speechless“ s klavírem, smyčci a rockovou kytarou asociující snad až Beatles (a to už je tedy hodně). Zde GaGa dokazuje kvalitu svého hlasu, která je nepopiratelná, song ale zní i tak celkem otřepaně a zpátečnicky. V „Telephone“ si pozvala ke spolupráci Beyoncé, která dodala hodně R’n’B energie, a vznikla tak velice chytlavá věc, na tomto místě je třeba naši Lady s kolegyní pochválit. Vynikající je také poslední „Teeth“, jejíž jednoduchý rytmus jakoby pochodového popěvku se zařezává v průběhu písně do hlavy čím dál více a graduje do uplného konce.

Když to tedy bereme takové, jaké to je, tak Lady GaGa natočila sice solidní pokračování The Fame, ale skromnější, jemuž chybí více hitů, jako byly třeba „Beautiful Dirty Rich“, „Paparazzi“ a další kousky z předchozí desky. Album by se možná dalo ohodnotit podle nějakého poměru kvality a balastu – přesně ve smyslu té pomyslné hranice vkusu, na které se tato zpěvačka pohybuje. Tuto hranici máme ale každý jinou, každý si její hudbu přebere podle sebe. A málokdo jí unikne. Lady GaGa každopádně ví, jak vydělávat peníze – provokace a podbízivost zároveň, k tomu ta špetka talentu a hle, je z ní světová hvězda.

Hodnocení: 55%