LaCultura.cz » Co předcházelo pádu Berlínské zdi V.

kulturní dění jinak

Co předcházelo pádu Berlínské zdi V. – druhá krize

18. Prosinec 2009 Andrea Vyhnalíková Komentářů: 3

V únoru 1960 schválila Lidová sněmovna NDR zákon o Národní radě obrany, jejímž předsedou se stal Walter Ulbricht, který se po smrti prezidenta Wilhelma Piecka stal i předsedou nově vytvořené státní rady. Nový předseda Státní rady zavedl tvrdá opatření proti svým odpůrcům a v dubnu 1961 byl schválen Zákoník práce, který zakotvoval stejnou mzdu za stejný výkon, ale problematická byla ta část, jenž hovořila o větších pravomocích ředitelů nad dělníky. To vyvolalo vlnu protestů, které předznamenaly následnou všeobecnou krizi v letech 1960-1961.

První, druhý, třetí a čtvrtý díl si můžete přečíst na našem webu.

Přitvrzený politický kurz, hospodářské potíže a Chruščovovo ultimátum vedly k odchodu tisíců lidí. Příliv uprchlíků do SRN ještě zesílil poté, co východní Berlín a Moskva deklarovaly úmysl uzavřít mírovou smlouvu. Po krátkém uvolnění na mezinárodní scéně v roce 1959, kdy Chruščov navštívil USA a po sestřelení amerického špionážního letadla v roce 1960 však nastalo opět ochlazení velmocenských vztahů.

Potsdamer Platz po stavbě Berlínské zdi, zdroj: www.dailysoft.com

V této bouřlivé situaci zůstala na pořadu dne berlínská otázka jako zvláště ožehavé téma. Státní rada počítala s rychlým a násilným řešením otázky, tedy s leteckým ovládnutím západního Berlína, plán však ztroskotal na tom, že SSSR chyběla vojenská převaha nad západním blokem.

Rozkol v mezinárodním komunistickém hnutí, který se projevil na konferenci komunistických stran v Moskvě v listopadu 1960 přiměla SSSR přehodnotit postoj k berlínské otázce. Ulbricht se sice pokusil tyto informace popřít, ale rozpory v mezinárodním komunistickém hnutí byly již tak evidentní, že byl SSSR nucen zcela změnit svou politiku vůči Evropě. V červenci 1961 prohlásil prezident USA Kennedy, že bude trvat na přítomnosti západních jednotek v Berlíně a jejich volném přístupu do města, proto se SSSR zaměřil na uzavření východního Berlína.

Druhá berlínská krize skončila vítězstvím SSSR a východního Berlína, toto vítězství však nepřineslo Státní radě rozšíření manévrovacího prostoru, ani mezinárodní uznání. 12. srpna 1961 uzavřela východoněmecká Lidová policie hranici mezi západním a východním Berlínem a v následujících dnech byla postavena 45 kilometrů dlouhá zeď. Německo tak zůstalo opět na dlouhou dobu rozdělené. (pokračování příště)