Ano, tušíte správně, milí příznivci operního světa a milí čtenáři, řeč bude o nejznámějších dílech  zázračného dítěte, skladatele  a klavírního virtuosa Wolfganga Amadea Mozarta (27. 1. 1756-5. 12. 1791).  Tento geniální skladatel, jenž již v pěti letech koncertoval před panovníky z celé Evropy, je autorem 626 světských i duchovních opusů – známé a dodnes velice oblíbené jsou jeho skladby Malá noční hudba, Requiem a řada dalších. Pražané a Češi vůbec  by si  i dnes dost dobře  mohli pobrukovat árie z jeho nesmrtelných oper. A  právě o nich budu hovořit v následujících odstavcích.

První Mozartovy opery Mithridates, král pontský a Lucius Sulla byly zkomponovány ještě v typicky italském stylu, později jeho tvorbu ovlivnily politické a sociální podmínky. Mozart se ve Vídni zapojil do pokrokářských a národně buditelských kruhů a tomu přizpůsobil i svou tvorbu – snažil se vytvořit původní německou operu v německém jazyce. Z těchto snah vzešly zpěvohra Zaida a opera Únos ze Serailu.

V roce 1785 vstoupil Mozart do vídeňské zednářské lóže a stvrdil tak své sepjetí s pokrokářskými společenskými kruhy. Právě v tomto období vznikly jeho nejslavnější opery Figarova svatba a Don Giovanni, jež obsahuje i velmi pokrokářskou árii Viva la libertá (Ať žije svoboda).

Po dramatickém zvratu v osobním životě (nemoc manželky Constanze) složil Mozart ještě dvě opery: Cosí fan tutte (1790) a pohádkovou zpěvohru Kouzelná flétna, jež byla uvedena krátce před jeho smrtí. O rok později se tento nadaný skladatel nakazil infekční nemocí a pátého prosince 1791 zemřel, jeho díla však přežila a jsou dodnes ozdobou světové operní tvorby.