Tak co je sakra to „Skying“?

Tak co je sakra to „Skying“?

Rozhovor s Joshuou Haywardem a Tomem Cowanem.

Kluci u nás hráli vůbec poprvé. „Dneska je náš první koncert v ČR, ale samozřejmě jsme už tady byli několikrát předtím. Třeba já osobně jsem byl v Praze“, říká Tom před samotným rozhovorem. Ale nebylo už na co dál čekat a pustili jsme se do klebetění o novém albu.

Vy jste vlastně před nedávnem vydali, v pořadí už třetí, desku, tentokrát s názvem „Skying“. Proč jste pro něj vybrali zrovna takové pojmenování?

Joshua: Myslím, že jsme vybrali název velmi trefně. Je to vlastně o pocitu. Něco jako pocit, který z toho alba máte. Což je velmi důležité.

Tom: Je to jako sen. Nikdo totiž  neví, co přesně Skying znamená.

Padly i nějaké jiné nápady pro název alba, nebo byl „Skying“ už od začátku jednoznačný?

The Horrors, autor: Eva Peterková

Tom: Vždycky přemýšlíme nad více názvy, ale stejně se většinou vrátíme k tomu originálnímu. A tak tomu bylo i u tohoto alba.

Na albu je celkem 10 songů. Je mezi nimi nějaký, který je svým způsobem opravdu speciální, myslím tím, třeba přímo pro tebe? Něco, co by jsi chtěl vyzdvihnout?

Joshua: Ony jsou všechny hodně důležité. Jsou pro nás jako děti. Jsou jakoby stvořené jedna pro druhou. Mám prostě rád všechny. Mám třeba rád „Still life“, protože to byl vůbec první song, který jsme napsali pro „Skying“. Nevím, ale cítili jsme z něj, že je to ten správný směr pro desku. Teď, když píšeme album, tak chceme, aby to něco vypovídalo o nás samotných, takže je těžké vybrat jen jeden. Raději necháme, ať songy mluví za nás.

Druhé album bylo velkým posunem ve vaší hudbě vzhledem k tomu předchozímu. Kdybychom teď vzali „Skying“ a předchozí „Primary Colours“,  jaký je mezi nimi hlavní rozdíl?

Tom: Mezi posledními dvěma? Na tom posledním jsme přišli na to, jak všechno kolem produkce a zvuku funguje do posledních detailů. Ale hlavní rozdíl je asi v tom, že jsme znovu trochu zpomalili a rytmicky jsme měli daleko větší svobodu. Je to o dost svobodnější album.
Dalším rozdílem je určitě čas nahrávání mezi jednotlivými alby. Tato deska nám vlastně zabrala pár let tvrdé práce.

Na tom bude mít určitě podíl to, že jste se uchýlili k vlastní produkci. Nebo tu byly ještě další důvody proč jste si vybrali zrovna tuto cestu k produkování nové desky?

Tom: Myslím, že to dává smysl. Za dobu celé existence kapely jsme totiž pracovali se spoustou producentů a teď jsme prostě cítili, že už žádného dalšího nepotřebujeme, že jednoduše nepotřebujeme dalšího člověka, který by nám mluvil do naši práce. Chtěli jsme si to  udělat sami.

Děkuji za rozhovor a užijte si dnešní Show!

Taky děkujeme a uvidíme se na koncertě!

The Horrors pojali celý koncert dost uvolněně. Je vidět, že staré šílení na podiu, vrážení do publika a lezení po festivalových konstrukcích je nenávratně pryč a kapela se posunula do klidnějších vod.

Škodou bylo, že svoji show pěkně osekali (začali zhruba o deset minut později a skončili o deset dříve). Zvláště tak málo času, co si pro Ostravu vymezili, bylo prodchnuto dlouhými instrumentálkami, kde Faris Badwan sem tam prohodil nějaké to slovo. Ze starých alb zahráli úplné minimum, což se ale na druhou stranu dalo čekat, když přijeli představit to nové.

Nicméně, i když bylo jejich vystoupení opravdu krátké, tak se určitě nedá říct, že by hráli špatně. Naopak. Hudba byla vynikající a představení nového alba více než důstojné. Vše bylo podtrhnuto sladěnými kytarami Joshuy a Rhyse, u kterého by člověk nepoznal, že byla jeho původní role po boku kláves. I ony dlouhé instrumentálky, které se někomu mohly zdát nudné, jely ruku v ruce s novým albem, kde ten, který si jej naposlouchal, jimi nemohl být překvapen. Já osobně hodnotím celý koncert velmi kladně a doufám, že se kluci v ČR znovu objeví.

Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading ... Loading ...