Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Horrorpunkoví The Crimson Ghosts se představují českému publiku

Ahoj kluci! Ze všeho nejdřív bych Vám chtěla poděkovat za Váš čas, takže nebudeme otálet a pojedeme rovnou na otázky.

Jackal: To my bychom ti spíš měli spíš poděkovat, že nás tak hezky představíš našim budoucím obětem!

No, to bys nejspíš neměl říkat nahlas, takže to raději rychle zamluvme. Poslední album Generation Gore vyšlo v roce 2010, což je už dlouhá doba. Ale zaslechla jsem, že údajně pracujete na novém. Co je na tom pravdy?

Jackal: No, dejme tomu, že jsme právě dokončili nějaký nový materiál, ale stále ještě vězíme v přípravném procesu. Hádám, že až na konci roku 2012 bude připraveno naše, v pořadí už páté, album. Totiž jediná, ale základní věc, která chybí, je vhodná nahrávací společnost. Takže zatím přesně nemůžu říct, kdy nová deska vyjde.

Monstro: V prosinci 2012 přijde konec světa a my tak vlastně píšeme soundtrack pro Armageddon. Není čas ztrácet čas!

Co na novém albu můžeme očekávat? Kolik na něm bude songů, či jaký má býti název? Nebo dokázali byste třeba porovnat v čem se bude lišit celkově od těch předchozích?

Jackal - zdroj The Crimson Ghosts

Jackal: Zatím je příliš brzo prozrazovat kolik na něm bude písniček, nebo název. Ale už teď můžu říct, že nové věci jsou pěkným krokem dále, hlavně co se týče prvků, které pro ně používáme. Ty jsou více brutálnější, ale Vladovy vokály zase daleko více variabilnější, takže se nikdo nemusí bát, že bychom ztratili naše kvalitní melodie, díky kterým jsme zvláště proslavení.

Deska „Generation Gore“ vyšla v různých provedeních. Pokud si dobře vzpomínám tak dokonce 3 různé verze vinylů. Chystáte něco podobného u budoucího počinu? A jak to vlastně bude i celkově, co se týče artworku, designu alba?

Jackal: To všechno záleží právě na nahrávací společnosti, pod kterou budoucí album vydáme. Ale vždycky chceme dát fanouškům něco speciálního pro jejich sbírku, což se nám s Generation Gore povedlo. Takže ano, doufám, že budeme v tomto ohledu pokračovat i s následujícími kousky.

Když už jsme u těch vinylů, tak jaký k nim máte postoj a celkově k digitalizaci?

Monstro: Prakticky jsme vyrůstali na vinylech a jsme hrdí na to, že zatím všechno, co jsme vydali, mohlo na nich vyjít. Je to zvláštní tradice a rozhodně se s ní nechceme rozcházet!

Kdybychom ještě zůstali u hudby, tak vesměs máte velmi zajímavé texty. Kde k nim berete inspiraci a kdo je vůbec u vás píše?

Jackal: Děkuji! Já píšu zhruba 95% všech textů a taktéž hudby. Ale i náš bubeník Rev přichází někdy se skvělými nápady. Ale jinak jsem to já, kdo je zodpovědný za většinu songů. A abych řekl pravdu, tak inspiraci beru takřka všude možně. Mohou to být knihy, filmy, věci, které vidím na ulici nebo ve snech. Všechno je jen otázkou, kdy se mé myšlenky spojí s inspirativními momenty.

A co se týče vašich koncertů. Vysledovala jsem, že chystáte pár akcí po Německu. Ale jsou zvěsti, že letos budete na Mighty Sounds, je to pravda?

Jackal: To máš velmi dobré informace a nemůžeme být šťastnější! Budeme hrát v pátek 13. (což je docela dobrý den, ne?) a jsme připraveni těm maniakům dát pořádnou dávku mozkudrásajícího horrorpunku, kterou kdy můžou dostat! To je už potřetí, co budeme hrát v této krásné zemi a pokaždé to zatím byla bomba. Třeba Vikk z budějovického klubu Velbloud a lidé z Budějovického pivovaru udělali pro nás fakt dost, abychom tam mohli hrát, za což jim jsme neskonale vděční.

Monstro: Potkali jsme u vás spoustu skvělých lidí. I když posledně byli nějaké problémy s počasím, ale myslím, že i tak nebyl naštvaný, jelikož jsme vlastně hráli dvě show v jeden večer. Ale jinak nemáme po Mighty žádné plány ohledně koncertování v ČR, ale nikdy neříkej nikdy. Stačí zavolat a jsme tam!

Monstro - Zdroj The Crimson Ghosts

Vy u nás hrajete docela často, teda hlavně ve zmiňovaných Budějovicích. Jaké se vám jeví české publikum? Nebo spíš v čem se liší od těch v jiných zemích?

Jackal: Ano máš pravdu, hráli jsme dva roky po sobě v Českých Budějovicích. No a dobrá věc na českém publiku je, že si užijí a najdou čas na koncert i když vůbec neví, co to tam vlastně hraje. Když lidé v ostatních zemích kapelu neznají, tak tam většinou jen stojí a koukají se. Potom jsou sice nadšení, kupují si zboží a chtějí autogramy, ale během show se tváří jako bychom byli velký had a oni kořist, kterou máme sníst (smích). Vlastně, jak nad tím teď přemýšlím, tak se ani není čemu divit, když čelí útoku zombie poprvé v životě. Nicméně, když se vrátíme příště, tak už je led prolomen. Ale poprvé je to vždy těžké.

A co se týče spolupráce s jinými kapelami, tak minulý rok hrál Jackal s Blitzkid na jejich turné Evropou. Plánujete s nimi spolupráci i do budoucna?

Jackal: S Blitzkid jsme přátelé už spoustu let a když ztratili jejich druhého kytaristu krátce před evropským turné, tak se mě Goolsby zeptal, jestli bych s nimi nechtěl to turné jet. Netřeba dodávat, že jsem byl velmi poctěn a nemusel jsem se rozmýšlet ani minutu, abych řekl „ano“! Bohužel Blitzkid se rozpustili krátce po tour v roce 2012, takže si teď nejsem jistý jestli se nám podaří udělat nějakou spolupráci. Možná budeme hrát několik koncertů společně na jejich příštím evropském turné. Ale vážně nevím, zatím nemají žádné oficiální plány. Nicméně opravdu doufám, že ještě něco spolu spácháme.

Kdybychom se vrátili úplně na začátek vaší kapely, tak jsem někde četla, že jste měli být jen kapela na jednu noc, hrající songy od Misfits. Dnes patříte mezi nejznámější kapely horror punku, jak se stavíte k takovému úspěchu?

Jackal: Ono to tak nějak vyplynulo samo. Měli jsme totiž tak skvělou zpětnou vazbu po první show, kde vlastně lidé přicházeli a chtěli ať hrajeme. Takže ten projekt zůstal při životě. Ale za čas už nestačilo hrát jen věci cizí kapely, a tak jsem začal sám psát vlastní songy ve stylu hudby Misfits. První písně, které tak ode mě spatřily světlo světa byly „The Sons of the Zodiac“ a „The Dead Rise“. Poté, co lidé chtěli více a více slyšet naše originální počiny namísto coverů, jsme se více soustředili na skládání. No a naše první čistě vlastní představení to celé odstartovalo! Takže jsme se rozhodli pokračovat jako kapela hrající pouze svůj materiál. Samozřejmě už neděláme věci ve stylu Misfits, protože máme vlastní styl, za který nás fanoušci milují.

Jak už bylo zmíněno, tak škatulkovaní jste pod styl horror punk, což je docela neznámý styl, tedy alespoň co se týče ČR. Jak by si ty sám definoval horror punk?

Jackal: No tady vlastně nemůže být žádný přesný popis, protože zde nejsou ani žádná pravidla. Myslím, že hlavní je lyrické téma textů, které jsou o hororech, napětí, krutosti – někdy krvavé, někdy strašidelné, ale vždy temné. Hudebně to může být cokoliv od rockové hudby až po hardcore, psychobilly či heavy metal. Právě ta směs je tím, co dělá tento styl zajímavým, protože každý si tu může najít své oblíbené kapely, bez ohledu na to, z jaké scény pochází.

Monstro: Stručně řečeno: pusťte si The Crimson Ghosts. Ale pozor, budete nakaženi tímto virem!

Vlad - Zdroj The Crimson Ghosts

K tomuto stylu samozřejmě patří i image, a ta vaše se jednoduše nedá přehlédnout. Jak jste došli vůbec k tomuto viking zombie vzhledu?

Jackal: Cože image? Takhle opravdu vypadáme! Řeknu ti, to není zas tak lehké chodit světem živých a předstírat, že jste jedním z nich!

Dobře tak tedy z jiného soudku. Není možné nevšimnout si některých vašich tetování. Co to vlastně na sobě máte?

Monstro: Já mám jen dvě tetování. Obě jsou více než deset let staré a obě pořád stejně miluju. Na mém levém rameni je The Crimson Ghost (Misfits). Od té doby co jsem viděl jeho obličej na paži Cliffa Burtonse, tak jsem ho chtěl mít taky. Na mé pravém rameni mám Anděla a Démona, což je obrázek z alba „Black Aria“ od Danziga. To byla láska na první pohled.

Když už jsme u těch hororů tak nakonec si dovolím asi dost typickou otázku. Jaký horor se vám líbí? Nebo možná lépe, který horor byste doporučili?

Monstro: To se mění z času na čas. Někdy se mi líbí Romerovy oldschool zombie filmy a jindy dávám přednost modernějším věcem jako „Kruh“, nebo „Vyvrženci pekla“. Ale nemám přímo oblíbený, líbí se mi všechny!

Jackal: Asi „Věc“ od Johna Carpentera. I po 30 letech jsou ty efekty a atmosféra stále neuvěřitelné!

Já děkuji klukům za rozhovor a do budoucna přeji hodně štěstí jak v zahraniční, tak na naší scéně! Zároveň chci poděkovat lidem z naší horror punkové scény, kteří přispěli některými otázkami, jako třeba Zed, Pavouk a ostatní!

 

Eva Peterková

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!

More Posts - Website

Follow Me:
TwitterFacebook