Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Rudá hvězda: Soudruh Superman

Jak Mrtvý nebo živý (Wanted, Crew, 2007), tak také Kick-Ass: Nářez (Kick-Ass, Crew, 2010) se v poslední době dočkaly oproti předloze víceméně umírněných filmových adaptací (co se týče díla Wanted v režii Timura Bekmambetova, jde spíše o volně inspirovanou hříčku). Pokud by se někdy dočkala audiovizuálního ztvárnění i tato „supermanovská“ variace, její tvůrci by nejspíše nemuseli obvyklou povolenou mez násilí upravovat. Podvratnost Rudé hvězdy netkví v nepřiměřené míře násilí, nýbrž v promyšlené manipulaci s megaikonou americké pop-kultury: Supermanem. Jedná se vlastně o alternativní historii známého fantastického fikčního světa, v němž onen chlapec z planety Krypton s hypertrofovanými schopnostmi nepřistane v americkém Kansasu, ale v ukrajinském zemědělském družstvu. A to pochopitelně v nejstudenějších časech studené války, zatímco graduje závod o vývoj vodíkové bomby. I čtenáři, kteří o rudé supermanovské variaci nikdy neslyšeli, si patrně dokáží domyslet, k jak zábavným konsekvencím může přemístění nadlidského hrdiny do světa věrného marxisticko-leninskému myšlení vést. Slavná věta: „Velký bratr tě sleduje!“, nabývá v tomto kontextu zcela nových konotací. Považte, že kobaltové čivy Velkého Bratra mají rentgenový zrak!

Zglajchšaltovaní hrdinové

Sovětský nadčlověk je nadějí lidu

Původní komiksové vydavatelství DC Comics, jež má na svém kontě nezměrné množství titulů oživujících známou plejádu vigilantních superhrdinů, má pro podobné podvratné počiny, v nichž se vyskytují mimo svůj obvyklý kánon zejména Batman, Superman a Wonder Woman, vyhrazenu speciální řadu jménem Elseworld. Rudá hvězda vizuálně utvářená především výtvarníky Davem Johnsonem, Kilianem Plunkettem a nápady Alexe Rosse, má standardní komiksový formát i rozsah (obsahuje tři části v celkovém rozsahu circa 150 stran, nepočítaje skicář). Čím na první pohled zaujme, je červeno-černo-šedý vizuál, jenž se jasně odkazuje k estetice socrealistické avantgardy. Příběh samotný je neméně propracovaný. Kromě titulního hrdiny v něm nechybí ani další uvedené „elseworldovské“ postavy ocitnuvší se na jiné straně barikády, než je pro ně obvyklé. Batman v ušaté ušance zde vytváří temně kontrarevoluční odpor ve zglajšaltované realitě „tatíčka Supermana“, Wonder Woman zase po boku Kryptoňana bojuje za nenásilný světový socialistický mír. Geniální vědec a polyhistor Lex Luthor se sice nevymanil z pozice arcinepřítele ani své sebestředně misantropické povahy, ale nově je také manželem Lois Laneové (tedy Luthorové, iniciály zůstávají neměnné) a stane se dokonce i americkým prezidentem.

Lex Luthor jako americký prezident

Bolševikova slabina

Co se týče samotného příběhu, nebudu příliš prozrazovat jeho provázanost ani překvapivé vyústění. Vzhledem ke kontextu se nabízí srovnání se slavným dílem Alana Moora Strážci (Watchmen, BB Art a Crew, 2004), které je také ze „stáje“ DC, v němž jde rovněž o alternativní historii zamýšlející se nad zhoubným vlivem hrdinných nadlidí v časech studené války. Ve světle velmi sofistikovaného a „vážnějšího“ Moorova díla by se mohla Rudá hvězda jevit pouze jako zábavná hříčka, leč Millarův komiks dokáže v lecčems překvapit. Superman v něm pochopitelně hraje roli nové zbraně v rukou „rudé velmoci“, která nažene Američanům opravdový strach. Zároveň je však věrný svým ideálům pomáhat všem bez rozdílu politického přesvědčení. Poté, co nahradí Stalina v pozici absolutistického vládce, snaží se dosáhnout celosvětové revoluce skutečně mírovou cestou. Pod jeho jhem se sice nesmí ublížit ani mouše (i v roli vůdce stále „odbíhá“ zachraňovat volající o pomoc), ale pokud jde o dobrou věc, lze se dopustit ku prospěchu daného subjektu malého neurochirurgického zásahu. Jedinou výspou svobody a zároveň posledním místem na zemi, kde je stále kriminalita a chudoba, jsou Spojené státy. Lex Luthor, jehož multiplikovaná genialita mu umožňuje v každé situaci úspěšně hrát simultánní šachy, zároveň číst knihu, odpovídat na otázky a řešit závažný vědecký úkol, zde představuje spíše excentrickou postavu podobnou Sherlocku Holmesovi. Superman je pro něj v podstatě jen intelektuální problém, k jehož vyřešení využívá a dále rozvíjí široké pole možností sponzorovaných vládou. Situací ještě lehce zatřese mimozemská bytost jménem Brainiac zkoumající inteligentní život ve Vesmíru (jde o jednu z postav stáje DC Comics, jež v Supermanově fikčním světě představuje jeho nepřítele).

Dr. Mirakel

I se srpem a kladivem na hrudi udrží tíhu glóbu Daily Planet

Ryšavý Lex Luthor představuje asi nejvtipnější postavu z hlediska verbálního humoru. Zároveň tvoří zajímavou historickou paralelu s americkým vědcem a matematikem maďarského původu Johnem von Neumannem. Stejně jako egoistický Luthor pracující pro americkou vládu, aby ji zbavil „ruské superzbraně“, sehrál i nadmíru talentovaný a excentrický von Neumann (díky jehož eidetické paměti, zázračným počtářským schopnostem a obrovské inteligenci byl považovaný za „příliš chytrého“ i mezi špičkovými vědci) důležitou roli ve vývoji vodíkové bomby. Podobně jako Lex Luthor, který během svého bádání neváhá pro „dobrou věc“ obětovat jakékoliv množství lidí, i „doktor Mirakel“, jak von Neumannovi říkali jeho kolegové pro jeho udivující schopnost technického hračičkaření, se jako jeden z mála zainteresovaných vědců nebál důsledků atomové války, ale dokonce prý přesvědčoval americkou vládu, ať zaútočí na Sovětský svaz první, neboť tak získá strategickou výhodu (viz např. biografický článek zde: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-9-john-von-neumann-6968, případně šířeji o historii nukleárního zbrojení v knize Jasnější než tisíc Sluncí Roberta Jungka, Mladá fronta, 1963). Navíc není bez zajímavosti, že superinteligentní Brainiac svým jménem nápadně připomíná název prvního počítače ENIAC či von Neumannem vylepšenou verzi MANIAC, které v atomovém výzkumu sehrály významnou roli.

Ať už jsou tyto a další historické paralely záměrné, nebo vznikly jako produkt příliš horlivé analytikovy mysli, zřejmým faktem zůstává, že Rudá hvězda je inteligentní a zábavné dílo, které by neměli opomenout nejenom komiksoví fanoušci. Díky nakladatelství BB Art se do českého knižního prostředí dostává další významný milník tvořící pop-kulturní historii.

Název: Superman: Rudá hvězda
Scénář: Mark Millar
Kresba: Dave Johnson a Kilian Plunkett
Počet stran: 168
Cena: 499 Kč
Vydal: BB art, 2012