Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Duchové a jahody? Nebezpečný letní mix…

Člověk se tak nenuceně prochází po knihkupectví a hle, manga už získává vlastní a poměrně slušně zaplněné regálky. Co si budeme namlouvat, pořád je to jen promile toho, co tento sektor literatury nabízí, i tak je to ale pěkný pohled, který nejednoho fanouška japonského komiksu zahřeje u srdce. Takový Naruto už nejspíš nikoho nepřekvapí, ale před pár týdny se objevil někdo, kdo by mohl – Bleach.

Bleach - The Death and the Strawberry

Tradovaná pravda říká – s upřímností nejdál dojdeš – takže hned na úvod začnu drobným přiznáním. Mangu jako takovou sice sleduju už nějaký ten pátek, Bleach se v mém zorném poli ale nikdy příliš dlouho neohřál. Ne snad, že by nebyl zajímavý, ale přišel zkrátka o něco později než jeho hlavní konkurenti One Piece a Naruto. Nezaviněně se tak série Tite Kuba ocitla na okraji mého zájmu s nálepkou „možná někdy“ a nebýt vysvobození v podobě českého vydání, pravděpodobně by tam skomírala ještě pár let. Díky bohu, respektive Crew, se tak naštěstí nestalo.

Bleach je na první pohled naprosto klasická šónen manga (manga pro náctileté chlapce), ale jak uvidíte záhy, ne vše je takové, jak zpočátku vypadá. Dějovým středobodem je už zmíněný Ičigo Kurosaki, přísně shlížející z obálky prvního svazku, který je lehce atypickým hrdinou. Ne snad, že by měl tři oči nebo opičí ocas, je jen jiný, než ostatní šónen hrdinové (…a samozřejmě vidí duchy, o tom ale za chvilku). Ičigo si rozhodně nepřipadá jako nějaká opomíjená nula, je sebevědomý, poměrně oblíbený, lehce drzý, ale se smyslem pro odpovědnost. Celkem sympaťák, který rozhodně nebude mít problém získat oblibu u čtenářů. A i když by mě to dříve ani nenapadlo, kdyby se postavil proti Narutovi nebo Luffymu (One Piece), zřejmě by jim pěkně nakopal zadky, alespoň co se prvních svazků týče.

Když už jsme u prvního svazku, ten má v případě Bleach podtitul The Death and the Strawberry (Smrt a jahoda) a jelikož v této věci nebývá vždy jasno, trochu si to osvětlíme. Název se vztahuje k setkání Rukii, coby sběračky duší – šinigamiho neboli „boha smrti“, a Ičiga, jehož jméno znamená v japonštině jahoda.

Bleach - The Death and the Strawberry

Ičigo vede relativně klidný středoškolský život, pochopitelně až na ty duchy, ale přece jen si nemůže stěžovat – v jeho rodině ostatně vidí duchy skoro všichni. Obrat nastane až ve chvíli, kdy se v jeho pokoji objeví cizí dívka s katanou u pasu, která stejně jako duchové, které „loví“, není zvyklá na pozornost. Tou dívkou je Rukia Kučiki – toho času sběračka duší, která má za úkol ochraňovat dobré a naopak zneškodňovat zlé duše – Hollowy. Celkem rutina, jenže tentokrát se to trochu zvrtlo a Rukia je okolnostmi donucena předat část svých schopností neobvykle nadanému Ičigovi, který se proti své vůli stává novým sběračem. A hra může začít. Na Oscara za scénář by to nejspíš nebylo, ale na druhou stranu, proč ne.

Jak asi tušíte, tato dvojka dostane v úvodu poměrně hodně prostoru, ale těšit se můžete i na jiné zajímavé charaktery. I když se to po takto krátkém úseku jen těžce hodnotí, dovolím si napsat, že Tite Kubo dokázal vytvořit poměrně charismatické postavy, které mají potenciál na to udržet čtenářovu pozornost.

Bleach - The Death and the Strawberry

Svou roli zde nepochybně hraje i dobrý mix vážnější akce a humoru, který je podáván s citem a ve správných dávkách. Ostříleným fandům, kteří už překročili nějakou tu desítku v počtu svazků, určitě nemusím nic vyprávět. Nové zájemce každopádně možná trochu překvapí, že se v prvních dílech v podstatě neobjeví žádná vyloženě hlavní záporná postava a vše se víceméně točí kolem – po čase lehce stereotypních – Hollow a jejich „vylomenin“, potažmo postupného odkrývání zákonitostí světa sběračů duší. Do začátku dobré základy, ale jednou budou potřebovat vyztužit, takže doufejme, že se autorova představivost vydá i odvážnějším směrem.

Kresba Bleach nijak nevybočuje z běžného standardu a v podstatě proti ní nelze nic namítat. Preciznost ve stylu Rjóičiho Ikegamiho (Crying Freeman) to pochopitelně není, ale že byste museli znechucením odvracet pohled, to rozhodně ne.

I přes lehkou počáteční nedůvěřivost musím uznat, že je tato manga přinejmenším zajímavé dílko, které si zaslouží pozornost. První svazek přináší poměrně tradiční a očekávaný obsah nabízející od všeho trochu, s pochopitelným příklonem k vysvětlování „základních pravidel“, to ale není nic špatného. Jestli ještě nemáte ve svém domácím portfoliu některou z velkých sérií japonského komiksu a libujete si v duchařině a velkých sečných zbraních – na které si ale musíte ještě chvíli počkat, zkuste dát Bleach šanci. Věřím, že vás nezklame.

Název: Bleach: The Death and the Strawberry
Autor: Tite Kubo
Kresba: Tite Kubo
Počet stran: 192
Cena: 189 Kč
Vydal: Crew, 2012

Daniel Šácha

Daniel Šácha

Student Ekonomické Žurnalistiky na VŠB, věčný snílek, vášnivý čtenář, příležitostný filozof, milovník mangy, anime a fantasy.

Byť je toho hodně a mnohem víc, všechny tyto položky spojují sny, fantazie a představivost, jelikož právě tyto pojmy patří mezi nejdůležitější aspekty lidské podstaty.

More Posts