Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Přátelství v hudbě

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

 

V programu zazněly dvě skladby. V první polovině to byl Koncert pro klavír č. 2 B dur op. 83 německého hudebního skladatele Johannese Brahmse. Ve druhé polovině vystoupení pak Symfonie č. 7 d moll op. 70 českého skladatele Antonína Dvořáka. A teď zpět k již zmíněné otázce – mohli se setkat? Oba autoři působili v období romantismu. Brahms prakticky v celém jeho průběhu, Dvořák se objevil až k jeho konci. Teoreticky by se setkat mohli, odpověď tedy zní ano. Zajímavostí ovšem je fakt, že se setkali i doopravdy. Brahms, když objevil mladého nadějného autora, nezištně mu pomáhal, i po finanční stránce. A to se stalo Dvořákovi. Brahms mohl dokonce slyšet i jeho 7. symfonii, protože byla složena ještě za jeho života, v roce 1885.

Interpretem obou zmíněných děl byla Česká filharmonie. Toto hudební těleso vzniklo v roce 1896 a v jeho začátcích ho dirigoval sám Dvořák. Působilo s mnoha významnými českými dirigenty a získalo mnoho ocenění u nás i ve světě. Dirigentem celého vystoupení byl Zdeněk Mácal, který je původem Čech, ovšem v nynější době je americkým občanem. S Českou filharmonií nevystupoval poprvé, mezi lety 2003 a 2007 byl jejím šéfdirigentem. Za svého uměleckého působení dirigoval již 160 orchestrů na 4 světadílech.

Jak už to tak bývá, koncert pro klavír se neobejde bez klavíristy a koncertního křídla. Umělcem tohoto večera byl Rudolf Buchbinder. Rovněž původem Čech. V pěti letech se ovšem přestěhoval do Rakouska, kde studoval. Stal se nejmladším absolventem vídeňské Akademie a už od patnácti let sklízí obdiv a ocenění. Hudbě se věnuje i ve volném čase, sbírá notové tisky a rukopisy děl, klavíry a klávesové nástroje.

Název celého koncertu určitě nebyl vybrán náhodně. Jak jste mohli vysledovat, všichni jsou nějakým způsobem propojeni. Ať se díváme na autory nebo interprety. Hudba opravdu spojuje, a to napříč léty i staletími.