Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Démonická partie v podání Darrena O’Shaughnesseyho

 

První setkání s tvorbou Darrena O’Shaughnesseyho jsem zažil před nějakými osmi devíti lety. Prohlížel jsem si tehdy pravidelný leták s novými knihami a tam narazil na zajímavě vyhlížející obálku, kterou obsadila barevná tarantule (= velký a chlupatý, pravděpodobně nebezpečný druh). Pro někoho, kdo se těmto tvorům snaží usilovně vyhýbat nic lákavého. Nakonec jsem v sobě ale přece jen našel drobnou špetku zvědavosti a masochismu, a tuto knihu si pořídil. I s několikaletým časovým odstupem musím říct, stálo to za to. Kniha se u mě ani neohřála a už putovala po kamarádech a známých, nehledě na věk a literární vkus. Může to být náhoda, ale osobně v tom vidím spíše autorovy schopnosti vtáhnout mladé čtenáře do napínavého a vcelku zajímavého děje – upírské ságy, která přišla ještě před tou současnou mainstreamovou vlnou.

Demonata 1

Co vám budu povídat, dvanáct dílů uběhlo jako voda, místy zakalená, ale jinak chutná. A jak je patrné z celosvětového úspěchu, nejsem v tomto kladném hodnocení osamocen. Dobrodružství Darrena Shana navíc dostalo nedávno ještě čtyři nové „sourozence“ v podobě miniságy Lartena Hroozleyho, jedné z hlavních postav, na kterou se jistě můžeme v dohledné době těšit i u nás. To už ale odbíhám dál, než jsem měl původně v úmyslu.

Demonata, to je pravé označení nestvůr a příšer z našich nejhorších snů, neboli označení démonů. A démoni jsou v této sáze tím, čeho byste se měli bát. Někteří jsou samozřejmě horší než jiní, ale to už poznáte sami. Namísto Darrena se v hlavní roli tentokrát představí Grubitsch Grady a musím říct, že jsem nikdy neměl tak velký problém se jménem postavy jako tady. Grubitsch? Vážně? Ani sestra Gretelda tomu popravdě moc nepřidala, ale budiž, nelze než se s tím smířit. Alespoň, že si nevhodnost svého jména hlavní postava uvědomuje. Hodilo by se říct, že je tento mladý hoch jinak normální školák, jakých potkáte denně desítky, ale není. A jestli ano, pak se děsím toho, kam náš svět spěje. Že někdo kouří za školou, budiž, ale vykuchat mrtvé krysy a nastražit jejich vnitřnosti na svého sourozence jen za to, že vás napráskal rodičům? Pojďme raději dál.

Demonata 2 - Duch a zloděj

Grubitsch, neboli zkráceně Grubbs, se i přes své „úlety“ dočká poměrně vlídného zacházení ze strany rodičů i sestry Gret a to je pochopitelně divné. Všichni jsou jako na jehlách, tiší, emotivní a plní napětí. Jen Grubbs je z tohoto tajného spolku vyloučen. Tady zkrátka něco nehraje. Když se pak rodinka odebere za kulturou a mladý pán zůstane na hlídání u tetičky, rozhodne se pustit do pátrání. Instinkty zavedou chlapce zpátky domů, kde své příbuzné shodou okolností také najde, jenže ve stavu, který snad ani raději nebudu popisovat. Ono když se do vás pustí démoni, nebývá to nic pěkného… Grubitschovo neštěstí tím ale zdaleka nekončí, protože vrahové jsou stále ještě na místě. Vnitřnosti, krev, útěk, blázinec, určitě si to dokážete velmi dobře představit sami. Tady začíná ta pořádná zápletka, na kterou ani ve své druhé sérii nenechal Darren O’Shaughnessey čtenáře dlouho čekat. Milovníci hororu si užijí dosytnosti.

Proč se tohle všechno stalo, jakou roli hrají v úvodu zmíněné šachy a jak se s nastalou situací mladý hrdina vypořádá, to už je zcela na vašem vlastním odhalování. Možná by se jen hodilo naznačit, že to má co dělat s dávným prokletím Gradyovic rodu, ale víc ze mě vážně nedostanete.

Darren O’Shaughnessy to zkouší i na starší publikum, ale dominuje především mezi mladými čtenáří. Jeho upíři si získaly celosvětovou oblibu a dočkali se dokonce jedné hrané filmové verze (- recenze Cirque du Freak aneb jak se (ne)držet předlohy). Ta sice neměla tak vřelé přijetí, jako předloha, ale sám Darren s ní byl přesto spokojen, i když by, jak uvedl v rozhovoru, uvítal o něco temnější zpracování.

Celé je to typický Shan, i když drsnější a krvavější, s masivnějšími problémy i protivníky. A také s několika hlavními postavami, které ovšem nestojí vedle sebe bok po boku, ale žijí samostatně v různých časových rovinách. Jednotlivé postavy totiž vyprávějí vlastní příběhy a jsou jim věnovány i vlastní díly ságy, které se místy vzájemně proplétají a odkazují jedna na druhou.

Demonata 3 - Massagre

Druhé pokračování Démon a zloděj, se odehrává nějakých třicet let před první knihou a sleduje jiného mladíka – Percivala Flecka, ok, stejně praštěné jméno, ale zvyknete si. Percival je tak jako jeho předchůdce, tedy vlastně následovník, zatažen do podivného víru událostí. Tentokrát ale mnohem dříve, protože už od mala kolem sebe vidí podivná světla. V zásadě nic mimořádného, ale ve výsledku mu tento fakt, společně se samotářskou povahou, brání zapadnout do společnosti vrstevníků a tím i do šťastnějšího života. Šťastný a spokojený hrdina by ale nikoho nezajímal, to je jasné.

Percival, titulovaný Pecka, jednou v noci skrz poletující světlo prostoupí a na několik dnů zmizí ze světa. Sám si ale nic nepamatuje. Vyděšení rodiče neváhají ani minutu a po synově návratu sbalí kufry a stěhují se pryč. Respektive, po návratu obou synů, protože Pecka na „výletě“ nebyl sám. Nové městečko, noví lidé, šílené sousedky – vyšinuté čarodějnice. Zní to zamotaněji než první díl, co? Nová realita Peckova života není žádná idylka a záhy nastane podobný masakr jako v prvním případě, jen to tentokrát nepostihne rodinu, ale několik cizích lidí, kteří přijdou o své děti. Paralela s Percivalovým zmizením? No, tyhle děti už se domů nevrátí, leda tak po kusech. A ústřední postava mizí také. V tajemném portálu, do kterého uprchl démon s jeho malým bratříčkem… začíná putování po světě Demonat a odhalování pravé magie.

Zajímá vás, který z dílů Demonat dal autorovi nejvíce zabrat? Bylo to níže uvedené čtvrté pokračování s podtitulem Bec. „Největší výzvou pro mě byla Bec, protože jsem do té doby nikdy nepsal historickou knihu a nehledal si kvůli tomu tolik informací. I když se v knize objevuje spousta démonů, snažil jsem se popsat minulost tak, aby to bylo co nejpřesnější – když si přečtete Bec, dostanete dobrou představu o tom, jaký byl život v keltském Irsku před 1600 lety,“ uvedl Darren O’Shaughnessey na otázku studentů ze základní školy v Staples Road v Anglii.

Druhý díl je o poznání krvavější a drsnější, může nahánět i více hrůzy, ale to záleží na vašich preferencích a vnitřním nastavení prahu bojácnosti. Dvojka mimo jiné přinese i zmíněné prolínání jednotlivých dílů, takže pokud za sebou už budete mít Grubbsův úvod, odhalíte v Démonovi a zloději historii některých už známých postav. Jednoznačně povedené pokračování se stoupající kvalitou, rozhodně palec nahoru. Škoda, že se to samé nedá říct o dalším přírůstku.

Demonata 4 - Bec

I když by se nabízelo uvedení další hlavní postavy, třetí Massagre se vrací zpátky ke Grubbsovi a sleduje jeho cestu tam, kde v prvním svazku skončila. Osud jemu a jeho opatrovníkovi Dervishovi připravil setkání s věhlasnou filmovou režisérkou, která se rozhodla natočit další ze svých oblíbených hororových snímků, jen s tím rozdílem, že to tentokrát bude velkolepé a monstrózní. No a kdo jiný by mohl fungovat u filmu jako poradce, než někdo s vlastní „démonickou“ zkušeností. Na první pohled to sice může vypadat zajímavě, ale upřímně, béčkovost sálající ze scénáře připravovaného filmu bohužel prosákla na samotné stránky knihy a nespraví to ani tuna nových kouzel. Děj je předvídatelný, klišovitý a celkově se mu nějak nedaří přeskočit nastavenou úvodní laťku. Sice neurazí, ale ani nijak výrazně neoslní.

Pozvolné klesání tak musí zachránit až třetí do party, která přichází ve čtvrtém pokračování a je to Bec. Tentokrát dívka žijící někdy ve čtvrtém století našeho letopočtu na území Irska, kde právě probíhá křesťanská konverze původního pohanského náboženství a kultury. Zdánlivě velká změna, ale styl příběhu se nemění a přináší stejnou dávku démonické hrozby, jen se místo lesu domů budeme proplétat skutečným lesem.

Dobrodružství Bec je epičtějších rozměrů a nabízí v podstatě pohled na samotný předpočátek celého příběhu všech tří hlavních hrdinů. Dozvíte se například něco více o prokletí Grubbsovy rodiny. Nebýt to čtyřka, řekl bych, do třetice všeho dobrého, ale pořadí dílů si koneckonců můžete určit sami. Velkou výhodou je, že ani jedna z postav nestojí vzadu. Každý, ať už je to Grubbs, Pecka nebo Bec, si prožije něco, co vás bude zajímat, byť ne vždy dopadnou zrovna dobře, ale znáte to, mnohdy je cesta důležitější než cíl…

Skvěle opět zafungovaly hororově laděné obálky, které už nejsou v české režii, ale má je na svědomí rozený Londýňan Mel Grant. Good job!

Demonata celkově potvrzují autorův styl, kdo četl příběhy upírova pomocníka, bude zde jako doma. Od minule se toho prakticky moc nezměnilo, jednotlivé aspekty se jen přidávají a stupňují, místy bohužel i co se týče nelogičnosti a gramatických chyb. Osobně jsem byl lehce skeptický, je to přece jen už řada let, ale poprvé se to Darrenovi povedlo, a proto si zasloužil další šanci. Příběh Demonat je velmi chytlavý, i když ne tak jako první sága. Je to holt série pro další generaci mladých, možná i začínajících čtenářů, kterým už leze krkem, když hrdina dojde na konec bez ztráty kytičky. Jednotlivé knihy navíc fungují dobře samy o sobě, takže se hodí i pro ty, co si zrovna nelibují v delších sériích. Před námi je přece jen ještě šest krvavých kousků. A myslím, že se máme na co těšit. Muhehe… a teď vážně, kdo po mě hodil tou ohlodanou rukou?!

Název: Demonata, Démon a zloděj, Massagre, Bec
Autor: Darren O’Shaughnessey
Počet stran: 216, 240, 224, 224
Cena: 249 Kč
Vydal: CooBoo, 2010 – 2012

Daniel Šácha

Daniel Šácha

Student Ekonomické Žurnalistiky na VŠB, věčný snílek, vášnivý čtenář, příležitostný filozof, milovník mangy, anime a fantasy. Byť je toho hodně a mnohem víc, všechny tyto položky spojují sny, fantazie a představivost, jelikož právě tyto pojmy patří mezi nejdůležitější aspekty lidské podstaty.

More Posts