Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

NA CESTĚ za „nedobrodružstvím“

Režisérem tohoto snímku je Walter Salles, jenž je zřejmě nejvíce známý díky filmu Motocyklové deníky, který představuje mladého Che Guevaru hlavně z nepolitické stránky při cestování s kamarádem Latinskou Amerikou, a je tudíž svým námětem On the Road dosti blízký. Film vypravuje příběh Sala Paradise a Deana Moriartyho, kteří společně cestují napříč Spojenými státy a při tom se snaží vypít z poháru života, co se jen dá. Sal žije u své matky v New Yorku a Dean je naprosté dítě ulice, které se protlouká životem všemi možnými způsoby. Co oba kamarády spojuje, je touha po nekonzumním způsobu života a láska k jazzu. Při svých cestách zažívají mnohá sexuální a drogová dobrodružství, potkávají zajímavé lidi, kteří se stejně jako oni vymykají maloměšťáckým stereotypům a často také překračují hranice zákona.

zdroj: ontheroad-themovie.com

Hlavní postavu Jacka Kerouaca alias Sala Paradise si zahrál Sam Riley. Bohužel pro mě byl rušivým elementem již fakt, že tento herec není Kerouacovi příliš podobný ani obličejem, ani postavou. Někdo by mohl namítnout, že postava se nejmenuje Jack Kerouac, nýbrž Sal Paradise, ale jelikož se jedná v podstatě o formu autobiografie, nepřijde mi tento argument dost relevantní. Navíc jsem se nedokázal ubránit srovnávání s filmem Control, kde si Sam Riley zahrál Iana Curtise, frontmana legendární post-punkové skupiny Joy Division. V tomto snímku se své role ujal naprosto dokonale, čemuž také nahrávalo právě i to, že se hudebníkovi poměrně dost podobal. Ve srovnání s Controlem mi přišel jeho herecký výkon v On the Road dost „nemastný neslaný“. Naproti tomu bych vyzdvihl Garretta Hedlunda, jemuž postava Deana naprosto sedla a kterou ztvárnil perfektně.

zdroj: ontheroad-themovie.com

Musím se přiznat, že Jack Kerouac patří mezi mé oblíbené spisovatele, což jistě do jisté míry ovlivňuje mé hodnocení filmu. Na druhou stranu románu Na cestě nepřiřazuji až tak zásadní význam a mnohem více preferuji kupříkladu knihu Dharmoví tuláci, která mě oslovila více. Osobně si myslím, že se film vůči knižní předloze nijak zásadně nezpronevěřil. Nicméně tento film pro mě bohužel naprosto postrádá atmosféru knihy a pocit dobrodružství, které čtenář prožívá společně s hrdiny románu. Z On the Road se tak stává nudný „road movie“. Pokud bych nečetl Kerouacovy knihy a řídil se pouze dojmy z tohoto filmu, musel bych se přiklonit na stranu jeho odpůrců, kteří tvrdí, že v jeho dílech nejde o nic jiného než o popisy flámování, sexuálních zkušeností a užívání drog. Na tomto místě chci zdůraznit, že je mi tento názor krajně proti srsti. Adekvátní zfilmování knížky je vždy těžký úkol a rovná se chůzi po velmi tenkém ledě. Nicméně v některých případech, zřejmě i v tomto, je to cíl nemožný i přes veškerou snahu a námahu do práce vloženou.