Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Snížku, snížku bílý, přijdeš vždy v tu nepravou chvíli

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

Přesto se v tento čas můžeme radovat z bílé krajiny. Je pravda, že Vánoce byly o tři týdny dříve bez sněhu a bez zimy. A můžeme se sami sebe ptát, proč zrovna teď? Možná se letošní zima řídila juliánským kalendářem?  Nebo nás jen chtěla více napínat? Tak i tak se sněhem přichází velký moment pravdy. Moment, který rozdělí lidi na dva rozhádané tábory. Na skupinu těch, kteří sníh milují a na skupinu těch, kteří by ho nejraději zažalovali. Zvláštní, že se toto rozdělení vyhýbá dětem. Jediné ty mají jednotný názor na zimu a na sněhové radovánky. Jednoznačně sníh milují! Zkuste se zeptat jakéhokoliv dítěte, jestli si dovede představit zimu bez sněhu. A pokud bude odpověď kladná, prosím, přesvědčte se, jestli dítko nepochází z teplých krajů.

I my jsme byli jednou dětmi, které sníh zbožňovaly. Proč se teď v pohledu na sníh rozcházíme? Zkusme se vrátit do svých mladých dětských let, kdy napjatě vyhlížíme první sněhové vločky. Kdy s největší radostí vybíháme se sáňkami na kopec nebo na obyčejnou nevinnou koulovanou.

Pokud stále vnímáme sníh jako nějaký trest z vyšších míst, zkusme si představit zimu bez sněhu. Ne, lépe. Sníh naprosto vymažeme a nahradíme třeba pískem. Ano. Přichází zima. Jako malé děti jsme venku a vidíme padat první pískové zrnko. S radostí otevíráme ústa a čekáme, až zrnko dopadne na náš jazyk a rozplyne se. Avšak místo zimní nostalgie přichází zděšení, zrnko ne a ne roztát. Hledáme vodu, ale v okolí voda žádná jen samý písek.  Snad jako jediní uvítají pískovou zimu samí cestáři, jež samým nadšením pro písek budou pískat.

Písek není tou dobrou volbou. Zkusme tedy kamení. Dokážete si představit, že nám přes tu krásnou zimní noc na naše auto nakamení 30 centimetrová kamenná nadílka? Nechci upřímně pomyslet ani na chudáky Eskymáky. Ti by místo iglú stavěli hrady! Nedej bože, aby místo sněhu padal z nebe oheň, mít každou zimu soudný den není zrovna to, co by si člověk přál.

Jak můžeme vidět, sníh má své opodstatnění a kouzlo. Můžeme být rádi, že zima není doprovázena pískem, kamením nebo ohněm. Sníh nemůžeme jen tak smazat, zatratit nebo si přát, aby nebyl. Je součást přírody a tedy nás samých. Náš postoj ke sněhu si dovolím přiřadit k citátu římského básníka Catulla, který určitě měl podobný názor i na sníh, a to: „Nenávidím a miluji“.