Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Lukáš Houdek – Umění zabíjet

Místo: Galerie Artwall, nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Přízemí Národní technické knihovny, Technická 6, Praha
Vernisáž výstavy: Čtvrtek 7. 2. 2013, 18.00 hod., přízemí Národní technické knihovny

Na výřezu černobílé fotografie si panenka Barbie svléká šaty. Ken v uniformě, s puškou pověšenou přes rameno, se na ni usmívá svým věčným, plastovým úsměvem. Další panenky v okolí si zjevně hrají na znásilnění. Situace, ve které se hračky ocitly, je opatřena legendou: „Žatec, červen 1945”.

I další fotografie prezentované v prostorách galerie ARTWALL ukazují podobně zlověstné situace. „Výstava Lukáše Houdka nazvaná Umění zabíjet se věnuje problematice vysídlení českých Němců po skončení 2. světové války. Umělec vytvořil soubor fotografií, na kterých pomocí panenek zrekonstruoval některé případy masakrů a mučení německého civilního obyvatelstva,“ upřesňuje Markéta Dolejšová, koordinátorka a spolukurátorka projektu.

foto: Lukáš Houdek, ŽATEC, červen 1945, hledání ukrytých šperků a znásilnění žen a dětí v žateckých kasárnách

foto: Lukáš Houdek, ŽATEC, červen 1945, hledání ukrytých šperků a znásilnění žen a dětí v žateckých kasárnách

Lukáš Houdek při rekonstrukcích vycházel z archivních dokumentů, historických analýz, dobových materiálů a výpovědí pamětníků, které dále rozvíjel a vizuálně upravoval. Jeho svébytné rekonstrukce se však zakládají na skutečných událostech. Výstava je rozdělena do dvou částí: V galerii Artwall je vystaveno sedm výřezů fotografií, jejichž kompletní soubor, čítající 25 snímků, je současně k vidění v přízemí budovy Národní technické knihovny.
Téma vysídlení českých Němců a uznání vlastní odpovědnosti za poválečné zločiny je nadále pro značnou část veřejnosti tabu. Je zvláštní, že se tak děje i po téměř sedmdesáti letech od skončení války a dvě dekády po svržení totalitního režimu. Téma odsunu se ve veřejné diskuzi objevuje účelově, bez hlubší reflexe a bez zájmu o vyrovnání se s touto temnou stránkou české historie,“ dodává další z kurátorů galerie ARTWALL Petr Motyčka.

Lukáš Houdek v souvislosti se svým dílem uvádí: „Projekt vznikl na podzim loňského roku z mé vlastní potřeby se tomuto tématu věnovat, jelikož sám pocházím z pohraničí a má rodina dosídlila některé z německých nemovitostí. Mým záměrem je konfrontovat veřejnost, která tyto případy zločinů na Němcích pokrytecky zamlčuje a vyhýbá se skutečnosti, že jsme v pozici obětí byli současně agresory.“
Na rozdíl od německého prostředí, které už několik desítek let prochází kontinuální reflexí vlastní minulosti, se české prostředí, podobně jako to slovenské, uznání nepříjemných historických faktů brání,” říká k projektu Lenka Kukurová, spolukurátorka výstavy.
Jakkoliv se umělecký projekt zabývá ožehavou politickou otázkou, která v současnosti polarizuje českou veřejnost, jeho záměrem není podpora jedné části politického spektra. Umění v tomto pojetí nabízí obecnější perspektivu, která překračuje stranickou politiku a nabízí prostor, kde může být historické téma řešeno v symbolické rovině, bez adresného obviňování, ale zároveň i bez vyhýbání se zodpovědnosti.

O vystavujícím umělci:
Lukáš Houdek (1984) vystudoval romistiku na FFUK. Od roku 2005 se aktivně věnuje dokumentární fotografii, v posledních letech pracuje také na vlastních výtvarných projektech. Ve své tvorbě ze zabývá zejména problematikou identity, ať už své vlastní (Život snů, Freakshow, Všechny kalhotky mojí matky) nebo transgender osob (Robin, F64.0_online, Lilie), současně je jedním z kurátorů každoroční výstavy Transgender
Me. V posledních letech se věnuje tématu poválečného odsunu Němců.

Více informací na: www.artwallgallery.cz
Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.
Projekt probíhá pod záštitou Primátora hl. města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a s podporou hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.
Partnerem projektu je Národní Technická Knihovna v Praze.
Mediálními partnery projektu jsou: Časopis Umělec, A2 kulturní týdeník.