Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

„Starý bluesman, co se zaprodal ďáblu“ aneb kapela Black Burley

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

 

Ahoj Zede, když člověk pročítá vaše stránky, ať už fb, bandzone a další, tak asi první otázka, která ho napadne je „Co je sakra ten black’n’roll  vlastně za styl?“ Já osobně si představím něco jako temný rock’n’roll..

Zed: No v podstatě ano. Já osobně to vnímám jako roll s méně veselými nebo temnými tématy a náladami. Ale vymyslel ho náš bubeník a nám se to tak líbilo, že jsme u toho zůstali.

Proč jste si vůbec dali pod hlavičku tento styl, co vás k němu přivádí? Jak byste se vůbec chtěli hudebně škatulkovat?

Zed: Škatulkovat, no já myslím, že se shodneme v kapele na kytarové hudbě, ať je to pop, blues, hard rock, glam rock, metal, rock n roll, punk a z toho tak nějak vycházíme. Snažíme se neomezovat. Já za sebe zavrhuju ska nebo podobně veselé cancy. A co nás k němu přivádí? Srdce a naše hudební chuť.

Posluchač možná může být trochu zmaten, když poslouchá váš bandzone. Například když si pustí písničku „Long way“ a pak například „I hate you“, tak se jedná o dvě naprosto odlišné věci. Čím to?

Zed: No, jak jsem říkal. Snažíme se neomezovat. Nikde není přece psáno, že to musí být jeden styl, jeden zvuk a jedna linie. Napadají mě Queen (smích). Já mám k hudbě zkrátka hroznou úctu. Je to nejlepší kamarádka, milenka a nikdy mě nezradila. Byla se mnou už od mala a jde prostřednictvím jejích vln šířit lásku, nenávist, porozumění, zatracení, slzy, radost, smutek a tedy by pro mě byla škoda nezkoumat všechny její komnaty a zákoutí.

JR: Přesně! Poslechněte si poslední album Foo Fighters, Buckcherry či Lynard Skynard. Co flák, to něco jiného. Hrát stále ten stejný žánr je neskutečně úmorná věc.

Co vás jako hudebníky nejvíce ovlivnilo? Tím nemyslím přímo hudební vlivy, ale vlivy celkově.

Zed: Láska, lidé, pocity, kamarádství, filmy, horrory, celá škála chutí pachutí, vlivů a pavlivů.  Přímo hudebně pak kytara, melodie, zpěv Glenna Danziga, Michaela Gravese, Freddieho Mercuryho, Eddiho Vaderra, Justina Hawkinse… zvuk jejich duší jestli to tak lze říct.

JR:V dětských letech vinyl Elvise Presleyho, v pozdějších letech Chuck Berry, Misfits, Rolling Stones a kytarové licky Keitha Richardse. Eric Clapton s jeho texty plus jeho entuziasmus pro hraní na kytaru. Celkově taková ta bluesová mytologie – ženy, sex, zaprodání se, nenávist, morbidní humor atd.

Vy jste poskládání i z členů jiných skupin, například Bombs from Heaven, jak jste se vlastně dali dohromady?

Zed: Jenom z BFH . Dohromady jsme se dali tak, že se sehnal náš bubeník a začalo se hrát. Sedli jsme si navzájem jako lidé. S kluky se znám už řadu let, s našim basákem dokonce od školky. Jsme dobří kamarádi, toho si vážím nejvíc a dokonce hrajeme na hudební nástroje, tak děláme to, co nás baví.

Kluci z Bombs from Heaven mají už tak docela velký úspěch, proč někteří členové šli i do Black Burley?

JR: Hlavní důvod je, že v BFH hudbu neskládám já, ale Honza. Spíš tam dělám jen takové štěky jako harmonika a sóla. Tudíž byla už potřeba se někde realizovat. Osobně mi je Led Zeppelin a Muddy Waters blíž než US Bombs a Rancid.

Kdo vůbec vymyslel název kapely?

Zed: v podstatě Kubík, ale nějak jsme se na něm demokraticky shodli. Je to snad zvučné. Je tam černá a Burley je druh tabáku, který máme rádi všichni. Žádný složitosti.

JR: Navíc ten název umožňuje nespočetně koncepčních věci, pač nic neznamená. Může to být starý bluesman, co se zaprodal ďáblu, může to být starý dub, do kterého se lidé chodí vyzpovídat ze svých trablů, muže to být cokoliv…

Zede, co tě znám, tak jsi hodně ujížděl na horror punku, jaký máš k němu vztah dnes a co si myslíš o této vlně celkově?

Zed: Dnes už se na to dívám trochu jinak. Pořád miluju a budu milovat MISFITS, otevřeli mně oči, možná i ústa. Ve všech ohledech bylo fantastické poslouchat hudbu, kterou mám rád a jejíž texty jsou o horrorech, které mě fascinují od malička. Pak jsou tu kapely jako BLITZKID, pro mě taková dvojka v hororpunku –  super hudba, super zpěv, nálada naprosto skvělá. A dál kapely jako Balzac, Crimson Ghosts, Shadow Rechenstein, Calabrese, to jsou takové ty špičky, které si vždycky rád poslechnu, zajímavá osobitá Image a nějakým způsobem si vymezili klišé špatně namaskovaných zombie nadšenců, co hrají punk. Prostě tyhle kapely jsou pořád top v mém hudebním žebříčku, ale za poslední dejme tomu 4 roky se snažím vnímat více vlivů. Snažím se prostě neomezovat kvůli pocitu, že patřím k nějaké subkultuře. Alespoň tak to vidím dnes.

A co si myslíš o české hudební scéně? O tobě je známo, že jsi dost velký kritik, tak sem s tím.

Zed: Kritik, mho, to jen tak v mé osobní rovině. Nejsem dost fundovaný, myslím si, že je tu hodně dobrých a kvalitních muzikantů dosti nedoceněných, které většina lidí vnímá jen jako kulisu na festivalech. Pro mě je hodně plodný nějak víc sever Moravy. Moje nejoblíbenější kapely v takové té underground sféře jsou Degradace, tedy více se Sidem. Ale je dobře, že to kluci nezabalili, pořád mají co říct a něco na nich je. Z toho vycházející Staré pušky a trochu jižněji přerovští  Nsos, kteří mě naprosto dostávají svými texty, samá láska skoro.  A tak nějak obecněji miluju Mňágu a Žďorp, Annu K,Václava Neckáře, Petra Kalandru, Ivu Frühlingovou, Sunshine,Charlie Straight atd. atd. A samozřejmě nesmím zapomenout na předrevoluční a lehce porevoluční punk rock Kritická Situace, Do řady, HNF, Telex, Šanov, FPB, tyhle kapely pro mě mají pořád kouzlo, cítím tam takovou nějakou opravdovost.

JR: Já bych určitě ještě dodal Prague Conspiracy, Unholy Preachers (album, co vydali, vážně trhá prdel) a z popovějšího soudku určitě Criminal Colection a brněnští We on the moon.

Kdybys měl možnost hrát s nějakým libovolným hudebníkem, kdo by to byl a proč?

Zed: Za mě DANZIG. Pro mě je to bůh, jak o něm někdo napsal „Elvis temného rock n rollu“. Jeho hlas mě vždycky dostane, je nezaměnitelný, je dokonalý.

Black Burley s Blitzkid

Nedávno jste jeli turné s Blitzkid, před tím jste se objevili jako předskokani Koffin Kats. Nevím jak jinde, ale před Blitzkid jste měli u lidí perfektní odezvu, jak tohle reflektuješ?

Zed: Samozřejmě velmi pozitivně. Jsme moc rádi, když se naše hudba libí a někdo si ji zapamatuje, nebo ji chce slyšet znova. Tímto těm lidem moc děkujeme. Hlavně bylo super si s Blitzkid zahrát. Pro mě to byl vlastně jeden z nejlepších koncertů, jako diváka i jako vystupujícího.

Kdy vůbec vydáte nějaké „normální“ album? Chystáte i nějaké zajímavé edice, např. vinyly a podobně?

Zed: No, pokud bude dobrá konstelace hvězd či našich hlav, vjemu, chutí a souznění tak snad v létě by jsme se mohli dokopat do studia. Je tam více faktorů, které to ovlivní, ale plánujeme na léto. Speciální edice pravděpodobně zatím ne, ale já mám pro pár VIP lidiček a možná i par šťastlivců nešťastlivců přichystané malé překvapení, uvidíme.  A LP? Mhhh, ani nevíš jak moc bych rád držel tu velkou černou placku s naši hudbou v ruce, ale to je spíš hudba budoucnosti a otázka, jak moc by se naše hudba prodávala a jak moc by naše jméno bylo slyšet. Ale myslím si, že ať to dopadne jakkoliv, alespoň 7“ by se zdařit mohl.

Kdybys měl popsat nějaký svůj budoucí videoklip. Tak jaký by měl být a kde by se měl odehrávat? Máš nějakou představu?

Zed: Hoho! Určitě na zámku se spoustou krásného nábytku, pánů v oblecích a krásných dam v šatech. Děly by se tam různé nepředloženosti a hruuuzy a končilo by to tím, že bych se probudil vedle Dity von Tesse a Vicy Kerekes celý od rtěnky, nejen na tváři ..tak se těším, až se to natočí.

Haha, děkuji moc za rozhovor a do budoucna hodně štěstí!

Zed: My děkujeme tobě Evičko a zdravíme čtenáře Lacultury a naše posluchače. Ještě jednou dík!

 

Oficiální facebook kapely

Oficiální bandzone kapely

Eva Peterková

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!

More Posts - Website

Follow Me:
TwitterFacebook