Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Barrák se otřásal pod náporem The Carburetors

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

S tím podpáleným klubem ani nepřeháním, ale vezměme to popořadě. Začátek byl ohlášen na osmou hodinu večerní. Samozřejmě první nedočkavci, jako třeba já, stepovali v klubu už nějakou tu minutku předem. Je normální, že když se ohlásí start na osmou hodinu, tak můžeme být rádi, pokud se začne v devět. Ovšem tentokrát si dali kluci pěkně načas.

První kapela, a to měly hrát ten večer celkem čtyři, začala až po desáté hodině. Údajně nastaly nějaké problémy se stojany, stejně jako s pozdním příchodem skupiny. Takže se celá párty za nepříjemných pohledů příchozích o nějaký ten čas posunula.

Ale pojďme k samotné hudbě. První skupinou byl pražský Hejtman. Mě osobně tato partička vůbec nesedla. Možná to bylo otrávením z dlouhého čekání, nebo prostě hrála otřesně. Co více, jejich repertoár mi hudebně do celé akce nějak neseděl. Ale nerada bych křivdila, tak raději přejdu k příjemnějším věcem.

Hejtman

IMG_5698IMG_5699IMG_5704

 

 

 

 

 

IMG_5706IMG_5708IMG_5709

 

 

 

 

 

K mému překvapení skončili „Hejtmani“ poměrně brzy a štafetu přebrali brněnští Bombs from Heaven. Co se dá říct, těmito kluky se nikdy nic nezkazí, ba naopak. Celou akci poměrně pěkně nakopli a dali jí ty správné „grády“. Lidé se konečně začali hýbat a večer nabral o něco příjemnější směr.

Bombs from Heaven

IMG_5722IMG_5723IMG_5724

 

 

 

 

 

IMG_5725IMG_5726IMG_5727

 

 

 

 

 

Předposlední kapela už nesla norskou vlajku. Barbed Wire jsem předtím nikdy neslyšela naživo. Pár skladeb jsem si sice pustila z přehrávače těsně před koncertem, ale nijak zvlášť mě jejich hudba neokouzlila. O to jsem byla zvědavější, jak se večer ukážou. A bylo na co se dívat! Aneb tohle jsem od těch řízků s kytarami nečekala. Kapela rozjela pořádný rock’n’roll a dav pod nimi to náležitě ocenil. Jen byla škoda, že začali tak pozdě. O nějakou tu hodinku dříve by si to lidé určitě užili více. Takto všichni očekávali hlavní hvězdy večera.

Asi nějak před jednou hodinou ranní začali konečně hrát The Carburetors. Za posledních pár let se přistihuji, že když píšu report o těchto klučinech, tak pokaždé zní skoro stejně. A sice většinou dopadá jako óda na to, jak byli úžasní a skvělí (asi už nějaká deformace) a tentokráte to nebude jiné. Bez nadsázky musím říct, že asi nejlepší koncert The Carburetors, co jsem zažila. Nejspíše za to může i klubová atmosféra, kdy je kapela prakticky na dosah ruk, která mi vždy sedne lépe, než velké festivaly.

Každopádně jako obvykle se konal grandiózní nástup a jízda od začátku do konce. Neopomněly se žádné známé skladby a publikum začalo vřít. Samozřejmě nemůže být koncert, aniž by to kytarista Kai Kidd pořádně rozjel, tentokráte si zaběhl až na druhý konec klubu, kde sedícím u baru udělal soukromou show. Nezapomnělo se ani na klasickou ohňovou podívanou. Ovšem Barrák má poněkud nízké stropy, takže když jej ošlehly plameny, tak všichni ztichli a sledovali, jestli to zhasne, nebo budeme volat 150.

The Carburetors

IMG_5734IMG_5736IMG_5740

 

 

 

 

 

 

IMG_5741IMG_5743IMG_5744

 

 

 

 

 

 

IMG_5745IMG_5755

 

 

 

 

 

 

Kdyby nebylo zbytečných několikahodinových průtahů na začátku, tak můžu říct, že přelom noci z 15. na 16. března zažil Music club Barrák zatím nejlepší koncert letošního roku. Doufám, že do našeho města The Carburetors nepřijeli naposled a že Ostrava ještě několikrát zažije takovou show.

Eva Peterková

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!

More Posts - Website

Follow Me:
TwitterFacebook