Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Je libo troška strašení? Co třeba vampyrismus?

Ve spolupráci Slováckého muzea v Uherském Hradišti s Moravským zemským muzeem v Brně budou v Památníku zrekonstruovány nedávno objevené hroby „vampýrů“ ze Starého Města a Modré u Velehradu. Výstava je doplněná o výsledky aktuálních archeologických výzkumů a je věnovaná specifickým nálezům velkomoravských pohřbů tzv. vampýrů neboli upírů.

Ostatně vampýr je poangličtěným výrazem pro původní slovanské upíry (nebo také staročeské morousy), nadpřirozené bytosti umějící vstát z mrtvých. Upírem se stávali především sebevrazi či jinak nečistě zemřelí a v určitých místech i ti, jejichž mrtvolu přeskočil vzteklý pes. Během dne spí upír ve své rakvi a po západu slunce (jež by spálilo jeho bledou kůži) vychází hledat svou oběť a napít se krve. Podle většiny pověstí mají upíři takřka lidskou podobu a velké charisma, díky kterému si lehce získávají náklonnost svého okolí, nejlépe sličných dam. Není proto divu, že existovalo velké množství metod, jak proměně mrtvého v upíra zabránit, a některé z nich jsou archeologicky doložitelné. Řeč je o klasickém probodnutí kůlem, obrácení mrtvého na břicho nebo pohřbení ve skrčené poloze či o tom, že useknutá hlava mrtvého byla uložena do zvláštního hrobu. Někdy je ovšem obtížné od sebe odlišit protivampyrická opatření a např. zvlášť krutý způsob popravy nebo posmrtného trestu (o důsledcích činnosti vykradačů hrobů nemluvě). Každý takový nález je proto nutné správně posoudit s ohledem na dobové a místní zvyklosti. A zkoumán byl pořádný hřbitov! Ale kde se vzal?

Zdroj: Slovácké muzeum

Zdroj: Slovácké muzeum

Dávno a dávno (konkrétně tedy kdysi v 9. století) byl vybudován malý kostelík uprostřed dalekosáhlého hřbitova. Čas běžel a věci měnily. Po druhé světové válce objevil tuto nejrozsáhlejší nekropoli na našem území archeolog Vilém Hrubý a dal tak vzniknout Památníku Velké Moravy, známému také jako pohřebiště „Na Valách“. Kamenný kostel je pro svou unikátnost a prvenství mezi kamennými budovami zařazen do seznamu Národních kulturních památek. V roce 2010 byl po celkové rekonstrukci znovu otevřen pro veřejnost, tentokrát s možností celoročního provozu a novou multimediální expozicí.

„Mezi zajímavosti určitě patří příběh jednoho konkrétního člověka, pojmenovaného archeology Mojslav, pohřbeného v 9. století na pohřebišti ve Starém Městě „Na Valách“. Příběh je představen v podobě historických dioramat. Ty jsou tvořeny konkrétními postavami v životní velikosti a zachycují základní dějinné okamžiky Velké Moravy, ale také prezentují veškeré životní aktivity obyvatel 9. století. Díky Mojslavovi se návštěvníci dozvědí vše o Velké Moravě, počínaje jeho dětstvím, přijetím mezi bojovníky, až po úmrtí – mimochodem, právě u hrobu bojovníka, který byl v minulosti poblíž základů velkomoravského kostela objeven, bude také celá expozice končit, návštěvníci k hrobu sestoupí, a tak se s celým výstavním okruhem rozloučí,“ dočtete se při návštěvě oficiálních stránek Slováckého muzea, které je zastřešitelem provozu Památníku.

18. 3. 2011 – 31. 12. 2013

Po – Ne: 9.00–12.00, 12.30–17.00 hod.

Památník Velké Moravy

Jezuitská 1885, Staré Město

 

Renata Dorňáková

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.

More Posts