Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Marilyn v srdci Evropy a srdcích všech

Norma Jeane Mortenson, jak znělo její vlastní jméno, se narodila v roce 1926 v Kalifornii. Ve svých dvaceti letech se začala věnovat modelingu a podepsala smlouvu se studiem Twentieth Century-Fox. Společně s filmem Asfaltová džungle (1950) přichází její první velký úspěch a svět se najednou začíná měnit. S pseudonymem Marylin Monroe (příjemní převzala po matce) přichází nabídky na hlavní role a časem se z Marylin stává typická představitelka naivních blondýnek a spolu s tím i zbožňovaný „sexsymbol“. Z téhle krabičky se Marylin snaží zoufale, ale za to rozhodně vymanit. Přijímá roli ve filmech Autobusová zastávka (1956) a Někdo to rád horké (1959), která jí přinese Zlatý globus. Zatímco duch herečky je všemi milován a obletován, Marylin samotná nevede záviděníhodný život.

Více méně celý život bojuje a snaží se něčeho dosáhnout.  Touží dostávat lepší role, ale vše komplikuje špatná reputace, kterou si získala kvůli závislosti na uklidňujících prostředcích a s tím souvisejícím špatným zdravotním stavem. Ve svých 36 letech je pak nalezena mrtvá před vchodem jejího domu spolu s latinským nápisem Cursum perficio – Zde končí má pouť či Zde zakončuji svou cestu. Její smrt nebyla nikdy objasněna a dala tak vzniknout mnohým spekulacím.

Síla její osobnosti a stopa, kterou zanechala v lidských myslích, se ale rozrůstala i po její smrti. Marilyn Monroe stala filmovou i kulturní ikonou, múzou, ideálem a dle instituce TV Guide Network také „nejvíce sexy herečku všech dob“. A chcete-li do jejího života nahlédnout, máte jedinečnou příležitost.

Jízdárna Pražského hradu poskytne svým návštěvníkům v období 30. května – 20. září 2013 možnost shlédnout unikátní výstavu, která vznikla v loňském roce jako originální pocta americké krásce při příležitosti 50. výročí její předčasné smrti. Celá akce vznikla za spolupráce společností  Armentano, Správy Pražského hradu a Musea Salvatore Ferragamo (mistra ručně šité obuvi, jehož výtvory hollywoodská star milovala).  Návštěvníci uvidí nejucelenější kolekci kostýmů a bot z filmů i z osobního života božské Marilyn, sestavenou ze sbírek soukromých sběratelů z celého světa, známé i dosud nepublikované fotografie, úryvky z jejích deníků, poezie a ukázky z filmů. Expozici koncepčně doplňují díla slavných autorů zobrazující ideál ženské krásy, od klasiky až po současnost,“ uvádí oficiální text k expozici.

Pokud se vám doteď nechtělo plavat s davem zbožňujícím ohnivou blondýnku, možná vás zaujmou ještě další podrobnosti:

  • Když natáčela film Muži mají raději blondýnky, musel jí její maskér Allan „Whitey“ Snyder slíbit, že ji upraví i po smrti. Slíbil a vtipkoval, že mu ale Marilyn musí dodat tělo ještě teplé. Po dokončení filmu mu darovala zlatou sponu na bankovky s věnováním „Whitey, miláčku, dokud jsem ještě teplá. Marilyn“, aby Whitey na svůj slib nezapomněl – splnil jej 8. 8. 1962.

  • Při natáčení filmu Někdo to rád horké se jí nelíbil její nástup, měla pocit,že hvězda jejího formátu se na plátně nemůže objevit jen tak. Řekla Wilderovi, aby tedy něco vymyslel. Druhý den Wilder přišel s novou vstupní scénou: Marilyn prochází kolem Daphne a Josephiny v přiléhavých černých šatech, když vlak upustí páru přímo na její pozadí.
  • Roku 1952, kdy její hvězda prudce stoupala, se novináři vyjádřili, že by vypadala skvěle i v pytli od brambor. V ateliérech studia Fox se tedy zrodil nápad Marilyn do pytle obléci. Billy Travilla pytel pouze upravil k svůdným křivkám MM a bylo pořízeno několik snímků. Poté, co fotografie obletěly svět, poslala bramborářská společnost z Idaha Marilyn pár pytlů prvotřídních brambor.
  • V médiích se často uvádělo a uvádí, že Marilyn Monroe se stala osudnou kombinace prášků a alkoholu. Není to pravda – patolog v jejím krevním oběhu nenašel po alkoholu stopu, Marilyn tedy v den své smrti nepožila ani kapku svého oblíbeného šampaňského Dom Perignon. Podle pitevní zprávy ji zabila kombinace nembutalu a chloralhydrátu.

Není sporu o tom, že Marylin Monroe měla jedinečnou osobnost a velice plný život, komplikovaný vším, co mohla sláva v jejích dobách přinést. Unikátní výstava na památku jejího života je koncipována jako mezinárodní putovní přehlídka po ose Florencie, Praha a Tokio a svým návštěvníkům nabízí možnost rozvinout myšlenky nad životním stylem let dávno minulých a nad osudem ženy, která dobyla takřka celý svět.

30. května – 20. září 2013

Pražský hrad
119 08 Praha 1

Podrobnosti o návštěvě Pražského hradu naleznete na www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/informace-o-prohlidce-prazskeho-hradu

 

 

Renata Dorňáková

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.

More Posts