Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Útěk

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

Mé oči jsou zrcadlem-
do mého světa ztracených.
Kde trny barví doruda-
všechen pláč i všechen smích.

Má duše je domem.
Kde bolest jako služka slouží!
Kde kapky slz jen stékají.
A Každá kapka se stane louží.

Tělo mé je obrazem,
kde malíř spojil střepy s tmou.
Kde podrobně vykreslil –
zjizvenou krásu mou.

Můj život je oknem –
které brání v letu.
Před světem, jež zabouchl mi dveře?
Ne! Já zabouchla je světu!