Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

1913 – mozaika malých příběhů velkých jmen

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

Mohla bych se vás, milí čtenáři, pokusit oslnit informacemi, že tato kniha je již nějakou dobu považována za slibný bestseller. V jejím rodném Německu se prodalo přes 200 000 výtisků a stihla být (od r. 2012) přeložena a prodána do třinácti zemí. Také bych vám mohla velebit poměrně mladého, poměrně fešného a poměrně dosti inteligentního Floriana Illiese, který r. 1999 získal Cenu Ernesta Roberta Curtise za esejistiku a novinářskou cenu Axel Springer. Je autorem pěti populárních knih, nespočtu článků a otcem Malého německého slovníku. Také pracuje jako vydavatel uměleckého časopisu Monopol a je jedním z partnerů berlínského aukčního domu s uměním. Skutečná partie, že? Jenže na mne udělalo dojem něco jiného.

Illies ovládá techniku montáže a zkratky. Jeho koláž je tak suverénní, že bezmála na každé stránce nacházíme nové, udivující konstelace všeobecně známých událostí,“ prohlásil o knize divadelní kritik
Bernd Noack. A nelze mu odporovat. Kniha je rozdělena do jednotlivých měsíců v roce, a ty pak na samostatné oddíly, v nichž vždy nahlédneme do života dnes již nesmazatelných osobností a okamžiků našich dějin. Navzdory tomu nejde o žádné čítankové čtivo, které by se nás snažilo o historii poučovat, ale o děj plynoucí zcela přirozeně. Stejně jako životy jeho aktérů zpestřené drobnostmi jemných detailů souvislostí, při jejichž propojení se začnete potutelně usmívat. Ostatně už první odstavec knihy je zvolen tak dobře, že se na jeho počátku ledabyle začtete a na jeho konci cítíte uspokojení z přicházející pointy, takřka s úsměvem kočky, která právě sežrala kanárka.

Franc Marc- Věž modrých koní

Franc Marc- Věž modrých koní

Mám-li prozradit, na čí osudy se mohou čtenáři těšit především, pak věřte, že na své si přijdou především fanoušci kubismu a umělecké moderní avantgardy, ačkoli místo se najde i pro vybrané zastánce politického dění. Neustále budete narážet na jména lidí a děl, která vám něco říkají a kterým toužíte dát tvar. Nicméně kniha je protkána pouze dvanácti fotografiemi, jedinou symbolikou pro každý měsíc. Tato fotografie je pak slavnostně nainstalována za jakýsi prolog nadcházející kapitoly, a tak nezbývá než zapátrat mezi fotografiemi v zaprášených encyklopediích nebo hladově pátrat po internetu. Všechny tyto prology mají osobní kouzlo, z kterého je patrná autorova schopnost hrát si s lehkostí se slovy i útržky dějin, jako by skládal puzzle obrazu, který má pevně a bezpečně před očima i ve své paměti.

ÚNOR – A už to začíná: výstava Armory Show v New Yorku způsobí velký třesk v moderním umění, Marcel Duchamp ukazuje Akt scházející ze schodů. Pak to s ním jde strmě nahoru. I jinak: všude akty, především ve Vídni, nahá Alma Mahlerová (u Oskara Kokoschky) a všechny ty další Vídeňačky u Gustava Klimta a Egona Schieleho. Ostatní odhalují svou duši za sto korun na hodinu u dr. Sigmunda Freuda. A Adolf Hitler mezitím ve společenské místnosti ubytovny pro muže maluje dojemné akvarely Svatoštěpánského dómu. (…) Rilke dál trpí, Kafka dál váhá, ale malý krámek s klobouky Coco Chanel se rozrůstá. A následník rakousko-uherského trůnu, arcivévoda František Ferdinand, sviští Vídní ve svém autě se zlatými paprsky na kolech, hraje si s vláčky a dělá si starosti s atentáty v Srbsku. Stalin poprvé naráží na Trockého – a ve stejném měsíci se v Barceloně narodí muž, který jednou na Stalinův příkaz Trockého zavraždí. Je rok 1913 přece jen nešťastný?

ČERVENEC – Dovolená! Egon Schiele a následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand si hrají s vláčky. Pruští důstojníci se nazí koupou v Sacrowerském jezeře. Frank Wedekind jede do Říma, Lovis Corint a Käthe Kollowitzová míří do Tyrolska. Alma Mahlerová prchá do Františkových Lázní, protože Oskar Kokoschka objednal ohlášky. Kokoschka se utěšuje a chlastá s Georgem Traklem. Vytrvalý déšť. V hotelových pokojích všichni skoro zešílí. Nicméně, Matisse přinese Picassovi kytici.

PROSINEC – Všechno je otevřené: budoucnost i rty krásných žen. Kazimir Malevič maluje černý čtverec. Na Roberta Musila je v Německu moc temno. Monu Lisu najdou ve Florencii a stane se nejdůležitější malbou světa, Rainer Maria Rilke by byl rád ježkem. Thomas Mann si ujasňuje: Nepracuji na Kouzelném učedníkovi, nýbrž na Kouzelném vrchu! Emil Nolde nachází v pacifickém ráji jen vyděšené lidi a Karl Kraus ve Vrchotových Janovicích štěstí. Ernest Jünger je nalezen v Africe a Vánoce slaví v Bad Rehburgu. A v jakém postavení se nacházejí hvězdy?“

Snad každého někdy napadlo hledat zlatý věk dějin. Události, u kterých by chtěl být, velké osobnosti, se kterými by rád povečeřel a podiskutoval, místa, která by tak rád navštívil – jenže dnes už nejsou k mání. Florian Illies nám takové myšlenky s grácií servíruje na stříbrném podnose. A probouzí ve čtenářích zvědavost: „Skutečně byl ten obraz tak uchvacující? Proč?“ Podněcuje v lidech myšlení. V poklidných tónech hovorové řeči a tichého humoru zasadí do čtenářovy mysli touhu zjistit, jak se konkrétní příběh ubíral dál, ačkoli vás dodnes nějaký Thomas Mann vůbec nevzrušoval. Ne, opravdu – vždycky jsem milovala literaturu, ale nikdy jsem neudržela v hlavě časovou osu nebo historické mezníky. Jenže tahle kniha mě prostě baví. Nevadí nad ní prohlásit, že Kafka byl pěkný poděs a hypochondr (což jednomu nebrání stát se literárním géniem). Při zjištění, že Pablo Picasso miloval více svou fenku Fricu než mnohé ze svých žen, jen vševědoucně pokýváte hlavou – inu to se některým mužům stává.

Nezbývá tedy konstatovat, že je to opravdu dobrá kniha. Není to kniha srdce, je to kniha rozumu. Je ideální na krátká počteníčka, protože ji můžete číst dlouho a důkladně. Je dobrá, pokud chcete rychle utéct naší uspěchané době. A konečně je dobrá, pokud se chcete něčemu přiučit. Protože po ní už budete mít pořád chuť objevovat něco, co by nemělo být zapomenuto. Něco dobrodružného a skutečného, něco… něco staronového.

Pozorovali jste někdy kvetoucí čaj? Zdánlivě nezajímavá kulička sena se v horké vodě pozvolna, lístek po lístku, rozvíjí v půvabný pestrobarevný květ. Se čtením knih je to stejné. Pozorujete lidi, jejichž denní události jsou pro ně všední rutinou. Jenže jsou něčím jiní. Svým odhodláním. Svou svéráznou odvahou. Svými myšlenkami. Snad právě proto se stali velikány a změnili svět. A jak se svou budoucností naložíte vy?

Florian Illies: 1913 – léto jednoho století

Přeložil Tomáš Dimter
pevná vazba, 320 s.

Nakladatelství Host, 2013

běžná cena: 329 Kč

Renata Dorňáková

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.

More Posts