Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Fotoreport z VYSOČINA FESTU 2013

První čtvrteční den se nesl v duchu seznamování a okukování areálu. V jihlavském letním kině se návštěvníci pomalu začali shromažďovat kolem půl čtvrté odpoledne. Zvědavě jsem areál prozkoumávala i já s přítelem. Těšili jsme se na první kapelu na hlavní stagi, Automotive Lighting Stage, která začala hrát v 15.45. V těchto hodinách každý den vystupovaly amatérské regionální kapely z Vysočiny, které bojovaly o hodnotnou cenu – dva dny natáčení v profesionálním nahrávacím studiu SONO RECORDS. Ve čtvrtek se tedy představili domácí Arciskačány a El’Brkas z Havlíčkova Brodu. Od 18. hodiny začali hrát „profíci“ na hudební scéně, počínaje Prago Unionem + Champion Sound livě bandem v čele s rapperem z dávného Chaozzu – Adamem Svatošem. V osm hodin večer to rozjeli vždy vtipní a energičtí Monkey Business, kteří si jako jediní dovezli svou oponu. Ta byla následně při jejich nástupu na song stržena a na pódiu začala hrát sedmičlenná kapela v saténových pyžamech, kolem krku pak jednotlivé hudebníky objímaly různě barevné nafukovací panny. Matěj Ruppert nezklamal svým jedinečným tanečkem s výkopem nohy „až ke hvězdám“ a také svým jedinečným hlasovým fondem. Taktéž se mi moc líbila zpěvačka Tonya Graves. Byla to šou nezapomenutelná!

Ale co víc! Po tomto vystoupení následoval náš Zlatý slavík roku 2012 a šťastný otec Tomáš Klus, u kterého samozřejmě v davu nebylo k hnutí. Fotky tomu také odpovídají. Tomáš předvedl parádní vystoupení se svými písničkami, které si zpíval snad každý. Za „rozumbradu“ a „vtipálka“ byl také jeho dvorní kytarista Jiří Kučerovský, který se mezi písničkami snažil publikum pobavit svou chytrostí. Nicméně… Tomáš Klus měl pro tento večer v jihlavském amfiteátru ještě jeden úkol, a to pokřtít mládě tygra sumaterského (samičku) ze ZOO Jihlava (která se nachází hned vedle letního kina) a vybrat jí vhodné jméno. Za samičku zaskočila malá slečna namalovaná a oblečená do tygřího potisku, které byla symbolicky předána mísa se syrovým mletým masem v podobě dortu. Všichni víme, že Tomáš navštívil střední a východní Asii, a tak mláděti vybral příhodné jméno Cinta (čti Činta), což v indonéském jazyce znamená láska. Na oplátku pro svou malou holčičku dostal od jihlavské ZOO velkého plyšového tygra.

Půlnoční kapelou, která oslovila své fanoušky a mladší posluchače, byla skupina Wohnout, jež se také těší dlouhému hudebnímu životu. Samozřejmě na závěr zahrála svůj největší letošní hit hraný i na serveru Youtube.com, Svaz českých bohémů. Je i moje oblíbená a po jedné hodině ranní byla velmi příhodná. Dovolím si ocitovat část textu písně: „vracím se domů nad ránem, kvalitním vínem omámen, z přímek se stávaj zatáčky, točí se svět, jsem na sr.čky“.

Na druhé stagi, Soul Music Club Stage, se hrála hudba stylů funk, blues, ska, reggae, hip hop, swing atd.

Občerstvení na Vysočina Festu zajišťoval hlavně Club Xanadu a pivo Ježek dodával jihlavský pivovar.

Páteční, druhý den festivalu se nesl v duchu regionálních kapel Alobal a Straight. Od 18. hodiny přišel na scénu Vilda Čok, Michael Kocáb a Michal Pavlíček s Pražským výběrem. Ovšem po dvacáté hodině večerní se opět šou rozjela, když nastoupili – i když se zpožděním, které mě osobně tedy velmi zklamalo, jelikož všechny kapely se jakžtakž držely harmonogramu – Kryštof. Dlouho jsem ale smutná nebyla, protože i havířovská, a nyní už ostravská, kapela si pro nás připravila dárek v podobě obrovských nafouknutých balónů, které okamžitě u obecenstva vykouzlily úsměvy. Troufnu si říci, že na Kryštofy se dostavilo nejvíce lidí, kteří zaplnili i volný trávník v areálu. Jen co skupina Kryštof dohrála, začala se stage připravovat pro další best of kapelu Nightwork s Vojtou Dykem, Kubou Prachařem a Františkem Soukupem ml. Vojta nezklamal svou hlasovou připraveností a kluci v kapele zase svou energií, kterou vkládali do hraní na své nástroje. Celé to dohromady tvořilo velmi zvukově a hudebně požitkářský zážitek umocněný kvalitním zpěvem. Po půlnoci vystoupila pražská kapela Eddie Stoilow.

Třetí a poslední den prvního ročníku Vysočina Festu 2013 odstartovala poslední regionální kapela Acheron. V 16 hodin na hlavní scénu nastoupil textař a zpěvák, který se nebojí užít jakéhokoli nespisovného slova pro vyjádření svých emocí – Xindl X. Nezklamal svou vtipností a hudebním umem. Po něm dále vystoupila slovenská kapela z Košic – Peter Bič Project s výbornou zpěvačkou Dáškou Kostovčíkovou. Zazněla také jejich největší hitovka Hey Now, nejvíce hraná v českém a slovenském éteru. Myslela jsem, že na tuto kapelu přijde o mnoho více lidí, zejména mladších, ale nestalo se tak. Návštěvníci si přišli spíše poslechnout následující vystoupení zpěvačky Anny K. & Bandu. Na jeviště vystoupila malá paní v delší bundě a stylových botách. Ovšem její hlas vykompenzoval ztrátu na jejím vzrůstu. Bavila se s fanoušky, reagovala na naši nadšenost z jejích výkonů. Líbila se mi písnička Holka modrooká, kterou tuším zahájila své vystoupení, a o které nevím, zda se hraje v rádiích. Každopádně také zahrála své nejlepší songy, jako jsou: Večernice, Nelítám nízko a další, které jsme zpívali s ní. Jsem ráda, že se tato zpěvačka ze svých zdravotních potíží, mj. rozebíraných dříve i bulvárními médii, dostala a může se věnovat svému profesnímu koníčku i nadále.

Po Anně K. se opět utvořil velký kotel, který přivítal Davida Kollera & Band. Ten mimochodem na pódiu měl i bílou koženou sedačku, zřejmě aby stage imitovala prostředí domácího pokoje. David se prvně představil v roli zpěváka a kytaristy, poté i ve své hlavní roli bubeníka. Říkám hlavní, jelikož léta doprovázel na bubny svou domovskou a velmi populární kapelu Lucie, která sbírala Slavíky jako po másle. My se ovšem dále přesunuli na stage č. dvě – Soul Music Club, kde hrála jihlavská hip hopová kapela 90. let Pio Squad. Netušila jsem, kolik lidí stále poslouchá tento hudební žánr, a hip hopová čtyřka byla také překvapena, jaký kotel se jim pod jevištěm vařil. Nicméně na to, že jsem je nikdy moc neposlouchala, mě jejich hudba tak trochu připoutala a užila jsem si je až do konce. Jednu písničku ovšem znám a mohla se dříve i hrát v médiích, a tou je Turista.

Celý festival bych zhodnotila slovy, že už se těším na další potvrzený ročník! Co se týče návštěvnosti, tak v sobotu byla nejvyšší, ovšem přesná čísla zatím nejsou známa. Každopádně si to užili starší, rodiny s dětmi, mladší posluchači i fandové. Počet lidí šel do tisíců; snad sedmi?

A abych nezapomněla, kdo nakonec z regionálních amatérských skupin vyhrál hlavní cenu – dva dny v nahrávacím studiu vyhrála kapela Acheron. Cenu útěchy, klasickou kytaru, získala jihlavská kapela Arciskačány.

 

Fotografie: Prago Union, Monkey Business, Tomáš Klus, Wohnout, Pražský výběr, Kryštof, balóny skupiny Kryštof, Nightwork, Eddie Stoilow, Xindl X, Peter Bič Project, Anna K. & Band, předání šeku zástupcům vítězné amatérské regionální skupiny Acheron, David Koller & Band, Pio Squad.

993622_495185410572210_1422087518_n 945734_495185460572205_1065104789_n 944501_495185520572199_239078804_n 1014441_495185587238859_1676352455_n 1016220_495185740572177_821541375_n 374399_495185783905506_1749467935_n 1001867_495185823905502_801880197_n 995420_495185870572164_1196776299_n 1045088_495185920572159_1620436768_n 600592_495186027238815_1627366017_n 62837_495186087238809_1931318379_n 1016260_495186130572138_836151683_n 995733_495186177238800_1334562725_n 1000201_495186207238797_1641954431_n 1013606_495186243905460_1365277491_n