Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Takhle to dopadá, když se přespříliš cvičí na hudební nástroj – Norbi Kovács a spol.

Již kolem sedmé hodiny večerní se otevřely brány hudebního Klubu Parník v Ostravě, aby přivítaly první nedočkavce, kteří si chtěli pohlídat dobrá místa, ale to nebylo třeba. Parník se sice slušně plnil, ale o nějakou masivní invazi nešlo. Jelikož jsem toto trio nikdy neslyšela hrát, a upřímně, ani jsem neměla moc velké tušení, o co jde, byla jsem velmi mile překvapená. Relativně staršímu seskupení se tak v moravskoslezské metropoli podařilo ukázat, že je nejen schopno dokonale prodat samo sebe, ale také strhnout dav a získat na svou stranu i takové posluchače, kteří nikdy dříve do styku s jejich netradiční kombinací všeho možného, např. bluesem, folku a rockem protkanými vtipy, nepřišli.

První rytmy, které se nesly vzduchem, byly ve znamení skladby „Kdybych byl boháčem“ v zastoupení Petra Skoumala, jehož rukopis je vždy jasný a rozpoznatelný, nikterak složité skladby, spíše dobře zapamatovatelné, občas až jednoduché „kolovrátkové“ melodie. Posluchači měli i možnost vychutnávat si jemnost „skoumalovské“ sebeironie a ironie, mohli ocenit jeho nenucenost, vkusnost. Zkrátka Petr Skoumal není jen vynikající český hudebník, ale i bavič! Leč není to jen Skoumal, který oplýval humorem.

Trio Skoumal, Nejezchleba a Kovács patří do té skupiny kapel, které vás osvobodí z nervozity hned po příchodu. Ať už energií, úsměvy nebo příjemným vystupováním. Člověk se cítil, jako by nebyl ani na koncertě, ale někde v kavárně si „poplkat“ s kamarády. Koncert byl nejen hudebně vydařený, ale i zábavný, protože se pohybovali na samé hraně možného. Vzájemné pošťuchování muzikantů mezi písněmi nemělo chybu.

01„Olin“ Nejezchleba je nezaměnitelnou osobností českého bigbítu. Za ty roky, co aktivně hraje, prošel celou řadu kapel, zviditelnil se především v Ivan Hlas trio spolu s Norbim Kovácsem a jako důležitá součást formací Blues Session Petra Kalandry. Kromě violoncella ovládá kytaru, baskytaru, housle, ale i další hudební nástroje. Jeho neméně výraznému pěveckému talentu, podmanivým melodiím, zajímavým textům či charismatickému „vypravěčskému“ projevu se nedalo nic vytknout. V uších nám zazněly písně z jeho prvního sólového alba Noční lov, které si pak posluchači mohli následně koupit.

Těžištěm kapely je převážně text (dle mne), avšak podívejme se aspoň krátce na hudbu. Nejvýraznějším prvkem je bezpochyby virtuózní kytarista slovensko-maďarského původu Norbi Kovács, jehož fantastická kytarová sóla byla kořením pátečního večera. Bylo by za hřích nevypíchnout závěrečnou coververzi písničky od neslavnější maďarské kapely Omega – pomalý blues, jež se postupně zrychlilo až do zběsilého rocku. Kovács se dostal do jakéhosi „hudebního záchvatu“, který připomínal až stavy bývalého člena kalifornské skupiny Red Hot Chili Peppers Johna Fruscianta – extrémní vytahování strun, úmyslné naprosté rozladění kytary, otočení všech možných i nemožných hejblátek, čudlíků na kytaře, pedálech a zesilovači.

Kluci si rozhodně ostravské publikum omotali kolem prstu. Koncert trval bezmála tři hodiny, neboť díky velkému nadšení diváků, kteří je nepřestávajícím potleskem stále nechtěli pustit, zahráli dokonce až čtyři přídavky. Jako bonbónek na úplný závěr Nejezchleba zarecitoval básničku o přestárlých rockerech. Když se člověk hlouběji zamyslí, uvědomí si, že je neskutečně fajn, že ještě v českém hudebním rybníčku existují kapely, které dokáží v jednoduché kombinaci kytara, piano a violoncello nabídnout takovou show. Ano, je to sice jednoduchá muzika, ale má svůj půvab, nasvědčuje tomu hlavně velká přízeň fanoušků.

Však pokuste se nasát alespoň trošku oné pohodové atmosféry z následující fotogalerie.

foto: Marek Šurkala  foto: Marek Šurkala  foto: Marek Šurkala

foto: Marek Šurkala  foto: Marek Šurkala  foto: Marek Šurkala

foto: Marek Šurkala  foto: Marek Šurkala

Foto: Marek Šurkala

Petr Skoumal, Jaroslav „Olin“ Nejezchleba, Norbi Kovács

Klub Parník Ostrava

20. září 2013