Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Z našeho šuplíku – Vladimír Mičulka

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

Velký pátek

 

Ke mně přišla jsi, když v lásce byl jsem páže,
pak spatřil jsem poprvé tvé bílé paže
v okně střešním, nu, byl to spíš vikýř,
bláhově myslel jsem, že tím jsem už rytíř.
Věk na mé hrudi paží jemných ten odraz
nosil jsem v mysli, než sved jsem napsat obraz.
Co k básni nedozrálo, mlčení váže,
však dnes, ach, stokrát volám nahé ty paže.

 

Nahoru, dolů

 

Nahoru, dolů.

Žena si před zrcadlem češe vlasy.
Ten pokoj vaše je skrýš,
ten pokoj, v kterém nebydlíš.

Nahoru, dolů.

V té posteli neděláš, že spíš,
zázrak sleduješ právě když
nahá žena si před zrcadlem češe vlasy.

Nahoru, dolů,
nahoru, dolů.

 

Autor: Vladimír Mičulka