Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Něžné vlny něžně proplouvají českými kiny

Něžné vlny jsou opravdu něžné. Lehce melancholicky a snově laděný snímek spojil jakousi zpověď hlavního hrdiny Vojty s obecně známými událostmi pojícími se k listopadu 89. Díky jeho vyprávění se tak dozvídáme, proč v listopadu 89 bylo na ulicích tolik bílých svíček, proč měli vojáci za ochrannými štíty vložené karafiáty nebo proč dav vyvolával hesla jako: „Máme holé ruce.“

Je třeba říci, že film je zamýšlen jako komedie, proto nechme rýpavé řeči týkající se zesměšňování českých dějin stranou a nasedněme na něžnou vlnu, která nás zanese do českého maloměsta, kde v domě u řeky s modrými okenicemi žije spořádaným životem Vojtova rodina. Umělecky laděná maminka a sportovně zaměřený tatínek se na Vojtově výchově podílejí každý svým stylem. Výsledkem je to, že po několika otcových snahách naučit ho plavat získává Vojta akorát strach z vody a před přijímací zkouškou ze hry na klavír, který si prosadila maminka, si přivodí tenisový loket, tudíž jsou snahy obou rodičů o Vojtovu lepší budoucnost ty tam. Vojtu v tu dobu stejně nejvíce zajímá rusovlasá spolužačka Ela, o jejíž přízeň se rozhodne zabojovat.

Stejně jako tisíce diváků jsem se na tento film do kina vydala i já. Vejdělek mě opět nezklamal. Jeho filmy mám ráda, můžu se na ně dívat opakovaně a stále mě baví. Ačkoli se jeho tvorba víceméně nedotýká nějak závažných témat či hlubokomyslných úvah, pobavit a vykouzlit úsměv na tváři tyto filmy snadno dovedou.

V Něžných vlnách se J. Vejdělek postavil nejenom za kameru, ale ujal se i scénáře. Z jeho pera tak vznikla jednoduchá dějová linka, která je ovšem obohacena o mnoho epizodních scének, u kterých se nenáročný divák ze srdce zasměje. Jednoduchý, přesto trefný humor inspirovaný zcela běžnými věcmi je jistě jedna z autorových předností. Pokud tedy hledáte pobavení na nedělní odpoledne, svezte se na Něžných vlnách a neodejdete zklamaní.

 

Něžné vlny

žánr: komedie

délka: 96 min

režie: Jiří Vejdělek

scénář: Jiří Vejdělek

kamera: Vladimír Smutný

hudba: Miloš Krkoška

hrají: Lucie Šteflová, Robert Cejnar, Jan Maršál, Táňa Pauhofová, Vojtěch Dyk, Jan Budař…

Martina Víchová

„Čtení knih je nejhezčí způsob zabití času.“ Knížky dřív nebo později zlákají každého, k čemuž může přispět právě i knižní rubrika LaCultury.

More Posts