bídaucházejícíjde topěknévynikající (Zatím nikdo nehodnotil, buď první.)
Loading...

Fantasy doprovázená strašidelnými dobovými fotografiemi

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

„Pravda byla, že se mi o monstrech zdálo každou noc po celý týden. S malými odchylkami to bylo vždycky stejné: Choulím se v koutě dědečkovy ložnice, jantarové světlo zapadajícího slunce pozvolna mizí z oken a padá na růžovou dětskou pušku z umělé hmoty u dveří. Na místě, kde by měla stát postel, se tyčí obrovitý naleštěný prodejní automat naplněný ne cukrovinkami, ale řadami nožů ostrých jako břitva a pistolemi, které prostřelí i brnění. Dědeček ve staré uniformě britské armády strká do automatu dolarové bankovky, ale puška stojí hodně peněz a nás tlačí čas. Konečně se kutálí ke sklu naleštěná pětačtyřicítka, ale než vypadne, zasekne se. Dědeček nadává v jidiš. Kope do automatu, pak si klekne, strčí ruku dovnitř a sevře tu zbraň, jenže automat mu ruku chytí a uvězní. A v tom přicházejí, jejich dlouhé černé jazyky se plazí vzhůru z vnější strany po skle a snaží se zjistit, jak proniknout dovnitř. Namířím na ně dětskou pistolkou a natáhnu spoušť, ale nic se neděje. Mezitím dědeček Portman křičí jako šílený – najdi toho ptáka, najdi tu smyčku, Jákobe, jak to, že mě nechápeš, ty zpropadený yutzi – a vtom se okenní tabule roztříští a sklo prší dovnitř a ty černé jazyky jsou všude kolem nás, a to se obvykle budím v kaluži potu, srdce mi tluče jako o závod a mám sevřený žaludek.“

Je to jenom sen? Nebo je hlavní postava naší knihy, Jakob, skutečně v ohrožení života? To se vám podaří zjistit, pouze pokud si přečtete knihu Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Věřte, že skrývá mnohá tajemná překvapení…

Sirotčinec je úžasný dobrodružný příběh s prvky fantasy a hororu doplněný dobovými fotografiemi, které jsou perfektně zasazeny do děje. Autor vždy nejprve barvitě popíše, jaká fotografie čtenáře na další stránce čeká, čímž vybičuje jeho fantazii takovým způsobem, že se bude bát otočit na další stránku. Na fotografiích se objevují vesměs samí podivně vyhlížející lidé (především děti ze sirotčince), některé z fotografií probouzejí nefalšované mrazení v zádech. Příběh by byl strašidelný a napínavý i bez fotografií, ale s nimi se stává mnohem zajímavějším, uvěřitelnějším a hrůzostrašnějším.

I přes mrazivou atmosféru bych knihu doporučila i slabším povahám, které by mohla odradit už třeba obálka knihy – kniha nakonec není tak děsivá, jak se na první pohled zdá. Pokud překlenete první třetinu knihy, která vás elektrizuje fascinujícími fotografiemi a napínavým dějem, který ve vás evokuje děsivá očekávání, dočkáte se velmi příjemného, dobrodružného příběhu, který vás vtáhne a už nepustí.

Ze začátku knihy si autor se čtenářem pohrává, kniha se pohybuje na pomezí několika žánrů, čtenář neví, kam přesně knihu zařadit, jakým směrem se děj bude ubírat. Po přibližně jedné třetině knihy se příběh ustálí, mnohá tajemství se odkryjí a příběh začne nabírat víceméně jasnější směr. Do té doby je ale čtenář zmítán nevysvětlitelnými situacemi a nechápe, které části příběhu jsou realitou a které jsou horečnými fantaziemi hlavního hrdiny. Tak jako tak příběh nikdy nepolevuje na intenzitě a i přesto, že je část záhady vysvětlena, čtenář už je natolik vtažen do děje, že hltá každou další stránku v horečném očekávání, co bude dál…

Kniha je vhodná pro všechny věkové kategorie čtenářů, pro muže i ženy. Prostě pro všechny, kteří si ještě zachovali alespoň špetku víry v tajemné a nevysvětlitelné jevy, pro všechny, kteří občas rádi utečou od reality všedních dní a zasní se s knížkou v ruce nad existencí nevysvětlitelných záhad kolem nás.

RANSOM RIGGS – Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

JOTA 2012

358 stran,