Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

„Odjakživa je mým snem něco vytvořit, něco po sobě zanechat, něčím se pochlubit, tedy stát se umělcem.“

LaCultura byla vždycky místem, které se otevíralo kreativním lidem, kteří možná nejsou profíky, ale rozhodně mají dost odvahy svoje umělecké sklony rozvíjet a takříkajíc to někam dotáhnout – ať už jako redaktoři, spisovatelé, hudebníci nebo jiní umělci na volné noze. Dnes vám představíme hudební projekt ZoneX, dílo našeho editora hudební a filmové rubriky Jiřího Soboty, který do světa vypustil své debutové album s názvem 2©15.

Na desce najdete celkem třináct skladeb, které jsou jakýmsi nastřádaným výběrem z umělcova šuplíku. Nejstarší kousek The Beginnings je z roku 2012, ten nejnovější Prepare to Takeoff byl složen jako předehra k albu těsně před jeho vydáním. Celková délka desky se pohybuje okolo tři čtvrtě hodiny. Jak doporučuje autor na svém BandZone profilu: „Berte tuto nahrávku jako jednu vyučovací hodinu, během níž se naučíte vnímat hudbu trochu jinak, než jste byli doposud zvyklí.“ Byť už dříve proběhlo několik pokusů o vydání samostatného alba, teprve letos, s hudebním projektem ZoneX, se to konečně povedlo.

Hudbu Jirka skládá převážně pomocí programu MTV Music Generator (známý také jako Music 2000). Co se týče žánru skladeb, řadí se obecně do elektronické hudby, i když jako každý hrdý autor i náš Jirka považuje své dítko za žánr sám o sobě: „Cílem projektu ZoneX je lidem ukázat, že lze hudbu produkovat i zcela odlišným způsobem. Nejde ve stopách moderních popových písniček ani to není vyloženě výstřední záležitost. Ve velikém spektru hudebních stylů by si měl každý najít to své,“ hodnotí dílo.

Abyste měli lepší představu, jaké album vlastně je, poslechněte si tento minimix, v němž uslyšíte z každé  skladby krátkou ukázku.

Pokud Vás ochutnávka zaujala, najdete celé album jak na Youtube kanálu projektu, tak na oficiální stránce BandZone, kde si v profilu snadno nalistujete i podrobnější informace o jednotlivých skladbách. Nejdřív si ale přečtěte přátelský rozhovor, který jsem s Jirkou navázala:

Jirko, je pravda, že elektronika bez textu není můj šálek kávy, takže tě nemůžu srovnávat s nějakými těmi zvučnými jmény. Máš nějaký svůj motivační vzor?

Samozřejmě, bez určitého vzoru, u něhož člověk nachází inspiraci, by to pochopitelně nešlo. U mě jako neustálý zdroj nápadů spolehlivě funguje skupina Scooter. Poslouchám ji už bezmála deset let a neustále mě nabíjí. To ale neznamená, že dělám stejnou hudbu jako oni. Spíše používám, řekněme, stejnou šablonu jako oni. Podobný styl kompozice písniček, podobné rozvržení skladeb na albu, do budoucna se to bude týkat i podobného stylu vydávání singlů… a tak podobně.

Scooteři ale mají texty, že jo? Kdyby se našel nějaký stejně smýšlející člověk s dobrým hlasem, přibral bys ho?

Jak už jsem říkal, nechci být kopií Scooterů, rád si dělám hudbu po svém, takže prozatím neuvažuji o písničkách s textem. Kdyby se však, jak ty říkáš, někdo našel, určitě se nebudu bránit. Problém by nastal v momentě, kdy bychom chtěli společně něco nahrát. Já totiž vlastním pouze mikrofon, který je součástí dost obyčejných – rozuměj levných – sluchátek, a s ním se opravdu moc velké divadlo zahrát nedá. Takže pokud by se našel ne jen tak někdo, ale pokud by se našel někdo, s kvalitním nádobíčkem, tak u mě bude mít dveře otevřené. :-)

Zatím si teda hudbu děláš sám – musím přiznat, že nemám páru, jak to funguje, můžeš mi to nějak osvětlit?

Dnešní doba je krásná v tom, jak se zdánlivě složité a nedostupné technologie přibližují více a více běžnému smrtelníkovi. Před takovými dvaceti, třiceti lety by si asi těžko někdo udělal „jen tak od boku“ vlastní hudební album, natočil vlastní film. Ale v současné době, kdy se dá natočit celovečerák na mobil, jsou možnosti mnohem otevřenější. Této otevřenosti jsem využil i já. K vytvoření celého alba mi stačily tři počítačové programy (s trochou fantazie bych si vystačil i s jedním). Nemusel jsem na to studovat konzervatoř ani žádný IT obor, zvládne to každý, kdo má alespoň trošku šajnu o hudbě, a kdo aspoň trošku chce. Konkrétně program MTV Music Generator, přes nějž skládám většinu písniček, byl původně navržen na herní konzoli Playstation 1. To už samo o sobě svědčí o jeho jednoduchosti a přístupnosti. Program ti nabízí nepřeberné množství různých tónů – bicí, kytary, klavír, směsici elektronických (chemických) zvuků, ale i vokály a zvuky zvířat. Každý z těchto tónů můžeš jakkoli kombinovat, upravovat, deformovat. No a když takovýchle zvuků přidáš k sobě několik, poskládáš je rozumně za sebou, tak ti z nich začne vycházet podařená pecka. Možností je tam spousta, jsi limitována pouze svými nápady a chutí. Pokud by to i tak někomu připadalo složité, součástí programu jsou už předem složené samply (hudební motivy), které pouze nasázíš k sobě. Opravdu, není to žádná věda. Nemusíš hrát na hudební nástroj ani nemusíš znát noty. Bohatě stačí hudební sluch.

Zajímavé, jak dlouho už se tomu věnuješ?

Tento skvělý prográmek jsem poznal v roce 2013, kdy jsem se skládání začal věnovat naplno, ale drobné pokusy o tvorbu se datují již o něco dříve. Už od mého dětství si přeji stát se hudebníkem. Naprostý počátek mého elektronického skládání nastal na přelomu let 2006/2007. Tehdy jsme s kamarádem „smažili“ na mobilu program Music DJ. Prográmek toho uměl nehorázně málo, velice rychle došly kombinace tónů, ale přesto jsme z něho byli nadšení. Tehdy vznikly mé úplně první nahrávky, které mám dodnes schované v počítači.

V profilu na Bandzone je zvýrazněné poděkování tvojí kamarádce, která se podílela na skladbě Live the Life, plánujete spolu něco dalšího?

Máme rozpracované dvě skladby, které už teď zní dost dobře. S Domčou je radost spolupracovat, dává těm písničkám zcela nový nádech. Je to i tím, že poslouchá jinou hudbu než já. Pokud se naskytne takových společných výtvorů více, možná pak založíme skupinu a vydáme společné album, kdo ví?

Takže Live the life je výletem do R’n’B. Ty vůbec rád zkoušíš nahlídnout do různých žánrů a je pravda, že mě dostala ta osmibitová skladba Spring Holiday. Uvažoval si někdy o tom, skládat hudbu jako pozadí pro počítačovou hru?

Jo jo, Spring Holiday… není přímo v osmibitovém stylu (to by mě fanoušci 8-bitovek hnali), ale máš pravdu, že zní, jakoby ze hry vypadla. I když to nebyl původní záměr. Prozatím stačí, že se mi podařilo „vydat“ album. Spíše jsem uvažoval o hudbě na pozadí některých videí (nechci říct rovnou filmů), mohla by to být zajímavá zkušenost, sladit hudbu zároveň s obrazem. A hudba ke hře? Proč ne? Ale mezi námi, znáš někoho, kdo ti jen tak z fleku udělá počítačovou hru na počkaní? :-)

A jaký máš ty sám vlastně vztah ke hrám? Máš nějakou oblíbenou?

Když už jsem zmínil Playstation 1, tak na něm jsem v podstatě vyrůstal. Stále ho ještě mám a stále mě na něm baví hrát. Na počítači hraji podstatně méně, ale byly časy, kdy hry patřily k hlavním činnostem, když jsem zasedl za monitor. Ale v poslední době se hrám takřka nevěnuji. Ale znáš to, co není, může být. A oblíbená hra? Těch mám více, ale pokud bych měl jednu vybrat, tak vždycky jsem ujížděl na sérii Medal of Honor, střílečky z druhé světové války. Teď mě chytla spíše logická hra Kula World (Roll Away) – právě na starý Pleyák.

Slyšela jsem, že momentálně plánuješ vydávat spíše singly, co se chystá ještě?

Ano, slyšelas správně. Za chvilku rozjedu singlový maraton. Pojede to, jeden singl za druhým. K několika skladbám z alba vydám jakoby minialbum, které bude obsahovat více verzí písničky, než jen tu jednu na albu a k tomu i zcela novou, nikde nevydanou bonusovou skladbu, tzv. B-side. No a už si pomalu ujasňuji, jaká by mohla být má druhá nahrávka. Máte se na co těšit. :-)

Děkuji za rozhovor a přeji ti mnoho úspěchů v tvé další tvorbě!

Já taky děkuji za příjemné otázky. Ahoj.

Autoři článku: Renata Dorňáková a Jiří Sobota
Rozhovor připravila: Renata Dorňáková