Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Oi, Oi, Oi f***ing Oi!

Oi co? To je, prosím pěkně, pokřik z nového singlu německé kapely Scooter. Singl se jmenuje… Oi. Vyšel 5. února 2016. Úderný název písničky jednoduchý na zapamatování, k tomu pokřik, který vám, ať chcete nebo ne, vleze rychle do hlavy a jen tak ho z ní nedostanete a velice povedený originální klip spolu s vydařenou obálkou – takhle se dá shrnouti tato pecka ve čtyřech bodech. My si ale každý z nich rozebereme zvlášť.

Zdroje obrázků: Amazon.de, oficiální Facebook skupiny Scooter

Ještě jednou: Oi co?

Slovíčko oi má více významů. Je to například jeden ze směrů punkové hudby. Jenže Scooteři jsou technaři a raveři nikoli punkeři, takže na ně sedí spíše ten druhý význam slova, a tím je pozdrav. Tak jako u nás se říká místo ahoj třeba čus nebo zdar, tak v angličtině můžete hello nahradit za oi (čteme „oj“). A jelikož Scooteři chtějí za každou cenu rozproudit dav bez ohledu na to, jestli jim texty dávají smysl, tak se pokřik oi, který se naučí i ten, co s angličtinou v životě nepřišel do styku, přímo nabízí. Takže to bychom měli název. :-)

Oi jaký?

Po nenápadném úvodu skladby přichází první dávka opakujícího se davového skandování Oi, Oi, Oi fucking Oi! Cítíte, jak se vám pomalu dere do hlavy? Následuje typický projev frontmana H.P.-ho Baxxtera, který do rytmické hudby rapuje své rýmy o tom, jak nás všechny roztančí. Nutno upozornit, že tentokrát se s tím H.P. vůbec nemazal. Pochválil se od vrchu dolů, jak je nejlepší, jak si na něj všechny slečny, co jdou kolem, chtějí „šáhnout“, a že všichni chceme být jako on. Ti z nás, co Scootery posloucháme už nějakou dobu, jsme na takovéto samochvalné texty zvyklí, H.P. je prostě takový, vždyť bez něj by to nebylo ono. Zato hláška, která zazní před prvním refrénem, stojí za to: „Neberte život tak vážně, stejně z něj nevyváznete živí!“ Bomba, ne? A hlavně je to pravda. Po této větě následuje znovu soustava Oi pokřiků. Mezi tím vším zní nenásilná melodie, která je opět svou jednoduchostí tak vtíravá, že si ji budete nevědomky pobrukovat. Pak hraje druhá sloka se závěrečným refrénem a konec. Ale fakt je to tak chytlavé, že písničce odpustíte její jednoduchost.

Singl vyšel dosti nenápadně (není ani uveden na oficiálních stránkách skupiny). Ale stejně, je k dispozici pouze digitálně a kromě rádiové verze, která je zároveň součástí nového studiového alba Ace (vyšlo taktéž 5. února, brzy se o něm tady dočtete), obsahuje navíc pouze prodlouženou verzi, která kromě půl minutového rozjezdu na začátku a půlminutového závěru na konci nenabízí v podstatě nic nového (jen mi není jasné, proč je druhá sloka v rádiové verzi přehlušená, kdežto v prodloužené hraje úplně normálně, takže zbytečně nerozhodí hlasitost celé písničky). To je však standard, který kapelu poslední roky provází. Proto asi ani nemělo cenu singl propagovat na úkor nového alba.

Karty jsou vrženy

Koukněte ještě jednou na hlavní obrázek článku, obálku singlu. Co vidíte? Správně, herní kartu s hodnotou piková desítka. Ale něco vám nesedí, že jo? Je nějaká divná. No jasně, vždyť je otočená. Proto nápis I0 – deset – obráceně připomíná 0I, tedy název písničky. Geniální. :-D A ještě lepší na tom je, že Scooteři pokračují v karetním motivu, který použili i na obálce jejich nového alba Ace, kde ženská ruka drží tři esa (anglicky ace), na nichž jsou vyobrazeni naši Scooteři. A aby té stylovosti nebylo málo, limitovaná edice alba obsahuje balíček hracích karet. :-) Vymyslí něco s kartami i na dalších singlech? Nechme se překvapit.

Porovnejte obě obálky, jsou si docela podobné, ne?

Oi

Ace

Originál je jen jeden

Dnes pořád jen chválím a úplně nejlépe v hodnocení dopadne videoklip. Mrkněte na něj, i když se vám singl nelíbí nebo nemáte Scootery rádi, tohle prostě musíte vidět! Vše se odehrává ve velkém skladišti, kde mají Scooteři jakoby vystoupení. Ale teď se držte, každý člen skupiny za sebe dostal náhradu v podobě obrovského nafukovacího modelu. Těžko se to popisuje, radši se podívejte. ;-) Na pódiu jsou s nimi i modely dvou tanečníků a jedné tanečnice. Kolem se potácí ještě jedna postavička, ale ta už je normálního vzrůstu a není nafukovací. Během jednotlivých záběrů je nemožné si nevšimnout kulisáků, kteří dávají vše do pohybu, aby tam modely jen tak tupě nestály. Možná je to až moc křiklavé, může to působit amatérsky, jenže v tom je celý ten vtip – klip se ani trochu nebere vážně, jedná se spíš o sebeparodii. Nebo lze snad považovat blikající světla na pódiu umístěná do nákupních vozíků za něco seriózního? Jediné, co mi moc nelahodí, jsou scény, kdy rychle blikají párty světla ve tmě – vždyť to je tak na epilepťák! Bylo by fajn, kdyby Scooteři (nebo spíš kulisáci) zkusili sehrát podobnou show i naživo na koncertě. To by byl mega zážitek!

Jedná se o vůbec první klip kapely, v němž si „nezahrála ani noha“. Přesněji řečeno, Scooteři v něm nehrajou. Ještě přesněji řečeno, Scooteři tam jsou, ale ne v „živé podobě“. :-) Ten nápad je prostě suprový, zaručeně připoutává oči k obrazovce. Zároveň mi to přijde lepší, než kdyby byl klip například animovaný, když už v něm Scooteři nechtěli přímo hrát.

Rozhodně nejnápaditější klip skupiny a jeden z jejich nejlepších – ne-li nejlepší. Vyniká mezi všemi dosavadními videi skupiny a troufám si říct, že i mezi hudebními klipy obecně. Totéž platí o obálce singlu.

Brzy se uvidíme u recenze nového studiového alba Ace!!

Jiří Sobota

Jiří Sobota

Pocházím z Havířova. Vystudoval jsem zde obchodní akademii, poté jsem vystudoval Vyšší odbornou školu sociální v Ostravě a nyní studuji na Ostravské univerzitě, fakultě sociálních studií, obor sociální práce. Už odmalička mě baví psát si různé články, povídky, postřehy, komiksy ba i celé své časopisy. Většinu jsem si však nechával pro sebe a nikomu nic pořádně neukazoval. Díky inzerátu z LaCultury, který jsem objevil čistě náhodou, získávám jedinečnou možnost podělit se se svými článečky i s ostatními a jsem za to nesmírně rád. Svůj časopis si však do šuplíku píši dodnes (i když několik posledních vydání jsem už poslal pár svým známým) a velmi mě to naplňuje. A někdy mě přepadne chuť napsat si i nějaký písničkový text. Mezi mé další velké záliby patří poslech a rozbor hudby (mám rád skupinu Scooter) a také skládání hudby (můj hudební projekt ZoneX). Dále sbírání hudebních CD, chození na nejrůznější procházky a pokec s přáteli. Nedávno mě chytlo také příležitostné focení. Čas od času neodmítnu ani nějaký film, knihu, případně divadelní představení. Považuji se za aktivního člověka, který nemá rád rutinu a stereotyp a co s oblibou poznává nové věci i přesto, že navenek působím spíše jako člověk klidnější povahy.

More Posts - Website

Follow Me:
YouTube