Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Odvěká symbióza člověka s přírodou

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

Dámy a pánové, zdalipak máte doma strom? Procházíte se po prkenné podlaze, otevíráte borové skříně, sedíte na smrkové židli, překračujete dubové prahy, usínáte v posteli z modřínu? Máte rádi hřejivé, charismatické materiály? Pokud ano, pojďte si se mnou na chvíli sednout nad Velkou knihou o dřevě od Martina Patřičného.

Martin Patřičný. Převaluji to jméno na jazyku jako dlouho očekávaný doušek vína, které přivolává myšlenku na něco blízkého a zároveň nepoznaného. Jeho nápadité výrobky mne zaujaly na výstavě Umění dřeva spojené s pražským veletrhem Dřevostavby 2017. Martin Patřičný se u svého strýce vyučil řezbářem a jako většina lidí, kteří pracují se dřevem, ví, že dřevo má duši. Patřičný na mne působí dojmem osoby, která dokáže propojovat jednotlivé myšlenky – člověka s přírodou, přírodu s krásou, krásu s uměním, umění s člověkem. Odráží se to v jeho tvorbě?

Samozřejmě. Například seriál Kus dřeva ze stromu je protkaný úryvky z literárních děl mluvících o konkrétním stromu. Stejně tak jeho knihy. My dnes z jeho devíti knih vybereme tu poslední – Velkou knihu o dřevě, kterou na podzim roku 2016 vydalo nakladatelství Fortuna Libri.

zdroj videa:www.youtube.com

Kniha je rozdělena do dvou základních částí: Za prvé je zde úvodní část teoretická pojednávající o dřevě obecně. Dozvíte se, které dřevo je chlupaté a které hlaďoučké jako dětská, ehm, sedínka; které dřevo plave a které jde rychle ke dnu, které je tvrdé a které měkké.  A pak je tady seznamovací část s jednotlivými druhy stromů a jejich dřevem, ať už jsou to stromy v českých lesích, parcích a zahradách nebo dřeviny exotické pro některé tolik přitažlivé.

Důležité je zde zmínit grafické provedení knihy. Tvůrci zvolili velkoformátový tisk, pevnou vazbu, čtenářský příjemný patkový font písma a nešetřili barvou na prvotřídní kvalitě fotografií stromů, zobrazení jeho řezu dřeva, které přímo vyzývá k doteku nebo ukázek vyřezaných předmětů. Sedíce s přítelem (vyučeným nábytkářem a čilým tesařem) nad těmito obrázky vznikaly mezi námi diskuze, které fotografie jsou dobře zvolené, například detailní záběr duběnky pro mne byl sedmým divem, zatímco jemu to přišlo jako naprosto samozřejmá záležitost a naopak tiskl nos k vyobrazení čehosi, co se mi jevilo jako „jakási neohoblovaná fošna či co…“. V knížka tedy potěší laika, který se dřevem rád obklopuje i profíka, kterému už rukama nějaká to dřevo prošlo.

Chcete-li z autorova vypravěčského i sochařsko-řezbářského stylu ochutnat, doporučuji navštívit jeho webové stránky, na kterých mimo jiné naleznete také jeho úvahy. Vybrala jsem pro vás úryvek jedné z nich, která mi připadá dobrým podobenstvím pro ukázku jeho uvažování, které mezi řádky pocítíte i ve Velké knize o dřevě.

Jsou věci, které mi připadají zcela zřejmé. Například, že stůl, jeho deska, které se pořád dotýkáme, musí být ze dřeva. Je to tak logické a pochopitelné a přece jsou výrobci, kteří zhotoví desku stolu ze skla (!), keramiky i kovu a najdou se lidi, kteří ten zmetek koupí…Oni nebudou na stůl pokládat ruce? Dospělí jsou velice zvláštní, říkám si s Malým princem. (…)Lidi v anketách hlasují proti korupci a za zvýšení bezpečnosti. Ale potom jdou a hlasují tím, co kupují, hlasujou penězi a hlásí, že chtějí sračky a blbosti a drby. A hlídacího psa, který jediný může za ně jít denně do konfliktu, rvát se s hajzly… mění za pudlíka. Který pobaví, štěká jen jako a slouží (Ale ne jim). Tak to je s tím naším prostředím. Někdy mi připadá, že funguje divně. Jako ten studený, skleněný stůl, na který nejde položit ruce, ani složit hlavu.“ (ukázka z webových stránek autora http://www.patricny.com/zapisnik.php#bulvar)

zdroj:www.youtube.com
Renata Dorňáková

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.

More Posts