Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Bari Kin – Jen volnost

Jen volnost

Sedím, padá na mne prach,

kéž by hvězdný byl!

Na obzoru unaveně svítá.

 

Paprsek

přistihl motýla,

co právě mávl křídly.

 

Spoutaný v křišťálu

vzpíná se vzhůru

z díla

bezejmenné sklářky,

ve svém lůně

stulínky květů

něžně objímá.

 

Cítím,

čas míjí mne

a přitom praská,

vane a obrušuje

míru mého bytí.

Jen nadechnu se ještě

a vydržím tu chvilku,

než pohyb neumělý

rozbije křišťál na střepy.

 

Oko denice

vyplouvá nad linku obzoru,

paprsek

po křivolaké přímce

prozářil

motýlí objetí.

 

Křehkost

je naší nadějí.

Kyvadlo strouhne,

střepy se rozprsknou,

už žádný tvar

nemá naše zajetí.

Zůstala

 

jen volnost.

(Ze sbírky Jen volnost)