bídaucházejícíjde topěknévynikající (Zatím nikdo nehodnotil, buď první.)
Loading...

Jak zní Tsunami naživo?

Sdílejte článek ...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

Nedávno jsem zde recenzoval aktuální desku kapely Divokej Bill s názvem Tsunami. Čím dál více se do ní zaposlouchávám, nicméně některé skladby mi pořád nejdou moc pod kůži. Na závěr recenze zdůrazňuji, že naživo budou znít všechny nové písničky určitě o něco lépe, jako tomu u Billů vždycky bývá. Nejlepší možností, jak si své předchozí tvrzení potvrdit či vyvrátit, bylo navštívit koncert v rámci probíhajícího turné.

V pátek 18. srpna 2017 vystoupili Billové v Ostravě-Vítkovicích, v průmyslovém areálu vysokých pecí. Jedná se o zcela neotřelý kulturní zážitek, především pro návštěvníky z jiných měst a krajů. Místo aby se již nevyužívaný závod zboural nebo nechal svému osudu, využívá se například k pořádání festivalu Colours of Ostrava, můžete si zde zajít na interaktivní technickou výstavu nebo vyjet na Bolt Tower, cukrárnu v jedné z věží s nádherným panoramatickým výhledem na celou Ostravu i okolí.

Koncert se uskutečnil v části právě pod Bolt Towerem, areál je jinak obrovský. Na místě bylo několik stánků s občerstvením ve formě jídla i pití. Povinností každého fanouška bylo navštívit i stánek s předměty kapely Divokej Bill – trička, přívěšky na klíče, ale i CD-čka a LP deska s novinkou Tsunami. Vedle se tyčil i stánek kapely Poletíme?, což jsou předskokani v rámci celého Lobkowicz Tour 2017.

Kapela Poletíme? v 18:30 odstartovala koncert. Stejně jako Divokej Bill je mnohočetná, objevují se v ní pro rockovou kapelu ne tak obvyklé nástroje (saxofon, trubka, housle), žánrově jsou si tedy obě skupiny podobné. Texty mají vtipné, melodie líbivé, hoši sympaťáci, ale jak už to u předkapel bývá, na hlavní hvězdy večera bohužel nedosahují. Každopádně jsem rád poznal zase nějakou novou muziku.

Billové společně s předskokany odehráli jednu písničku, takže se nám ukázali již trochu dříve, oni na oplátku potom pozvali na pódium i kluky z Poletíme?, hezky se to tam prostřídalo. Po půl osmé se rozeznívá zvuk elektronicky upravených bubnů, které známe z úvodní skladby Dobrý časy z nového alba. Do toho postupně přichází kompletní sestava Divokýho Billa, pozdraví nás a hned do toho šlápnou s rozjetými Dobrými časy. Na začátek se píseň velice hodí, vybrali dobře. Během ní se pod pódiem ustálilo publikum, takže se mohlo pokračovat rychlou peckou Lásko, která po klidném úvodu pomalu a jistě roztancovala celý dav.

Pak se střídaly nové i léty prověřené kousky, atmosféra s blížící se tmou začala nabývat na síle, všichni se čím dál více dostávali do tranzu, unášeni tóny této výtečné kapely, která příští rok oslaví již 20 let od svého vzniku. Playlist se za ty roky více méně ustálil, z každého alba hrají ty největší hitovky. Zvědavý jsem byl hlavně na to, co všechno vyberou z Tsunami. Pilotní singly TsunamiKořala samozřejmě nemohly chybět. Kořala je výborná, na Tsunami jsem si taky nakonec zapařil, i když na albu ho moc nemusím. Zato Země draků překvapila, nečekal jsem ji. Velice pěkný ploužák, živě zní skvěle, na zvolnění tempa a vyvážení atmosféry jako dělané. Podle rozložení skladeb na albu je další v pořadí Požehnání. Ne, tahle věc se mi prostě líbit asi nebude, bohužel mě nedokázala rozproudit ani na koncertě. Potěšil Utrejch během něhož měl Štěpán, doprovodný zpěvák, který tak rád povzbuzuje dav, na sobě zavěšený obrovský buben. Při některých skladbách baskytarista Jurda vyměnil baskytaru za takovou zvláštní basu na stojanu – omlouvám se, neznám přesné názvy nástrojů. A při závěrečné Rozárce zpoza bicích vystoupil i Marek, aby nám zabubnoval na cajón (malý čtvercový buben, na němž se sedí). O vizuální zážitek tedy nebyla nouze, je fajn, když se čas od času vymění repertoár hudebních nástrojů. Z nové desky zahráli ještě Naději, což je unikátní písnička tím, že každý z kapely (kromě bubeníka) zpívá svou část textu, kterou si složil přímo na míru. Nápad je to zajímavý, akorát ne všichni mají tak vycvičený hlas, proto ne vždy bylo dobře rozumět.

Dole pod článkem mám pro vás seznam písniček. Ne přesně v pořadí, v jakém byly odehrány, ale podle toho, na jakém se nachází albu. Byl to můj třetí koncert Divokýho Billa, bezpochyby ten nejlepší. Z nového alba zahráli ty lepší kousky, takže se mi spíše líbily. Požehnání bych však úplně v pohodě oželel a místo toho bych si dal radši Vodrhovačku. Názor na album jsem po koncertu moc nezměnil, jen se mi začíná čím dál víc zamlouvat singl Tsunami. Moje rada ale zní: Ať už kapelu posloucháte či ne, zajděte si na ně, naživo jsou prostě nezapomenutelní, napumpují vám tolik energie do žil, že nebudete chtít skončit a křičíte z plna hrdla spolu s ostatními, aby se vrátili na pódium a ještě něco zahráli. :-)

Playlist:

Propustka do pekel

  • Plakala

  • Sudička

  • Dávno

  • Rozárka

  • Divokej Bill

  • Lásko

Svatá pravda

  • Šibenice

  • Svatá pravda

  • Cesta

Mezi nima

  • Pocit

  • Znamení

  • Malování

Divokej Bill

  • Čmelák

Mlsná

  • Půl pátý ráno

  • Batalion

  • Pecka

  • Laboratoře Delta

  • Unisono

15

  • Vstávej

  • Koně

  • Dolsin

  • Všema deseti

  • Zamilovaná

Tsunami

  • Dobrý časy

  • Tsunami

  • Kořala

  • Země draků

  • Požehnání

  • Utrejch

  • Naděje

Jiří Sobota

Jiří Sobota

Studovaný obor: sociální práce; záliby: poslech hudby (převážně kapela Scooter), sbírání hudebních CD, skládání hudby (hudební projekt ZoneX), tvůrčí psaní (recenze, povídky, texty), focení + natáčení, Playstation 1, turistika, dobrovolnictví - aktivizační činnosti se seniory, příležitostně film, divadlo, kniha

More Posts - Website

Follow Me:
YouTube