Author: Klára Elšíková

Hry bez hranic a neverending story roku 2014

V prosinci 2013 měl nastat konec světa. Vznikla samozřejmě velká veřejná a mediální bublina a třeba tn.cz uvedla na svých stránkách dvanáct znamení, podle kterých soudný den během pár dnů nastane. Pro ilustraci by to měl být například útok kobylek, blesk nad bazilikou Sv. Petra v Římě, mrtvá zvířata v Číně, těhotné děti nebo záhadné kruhy v newyorském Edenu. Konec světa si asi každý představujeme různě a já možná místo padajícího asteroidu vidím konec světa v divných partnerských vztazích.

Pohoda své festivalové poslání splnila. Nabídla skvělý výběr interpretů a mix žánrů

Trenčín | Multižánrový festival Bažant Pohoda tento rok hostil řadu hvězd, nechyběl například Nick Cave ani Thom York se svou partou Atoms for Peace. Vedle těchto osvědčených a zaběhlých hudebníků nabídla Pohoda i hodně elektronických DJ projektů – Majora Lazera, Dipla nebo SBTRKT, za objev festivalu by se dala považovat dánská kapela MØ.

Pohoda představí stálice i nové hvězdy jako SBTRKT nebo Django Django

I tento rok ovládne trenčínské letiště od 11. do 13. července festival Bažant Pohoda. Multikulturní open air festival bude tento rok hostit skutečné hvězdy – Thoma Yorka a jeho Atoms for peace nebo třeba Nicka Cavea and the Bad seeds. Bohaté zastoupení bude mít indie žánr, za který budou „mluvit“ britští Kaiser Chiefs a Bloc party. Jedinečnou podívanou zajistí také kapely jako Django Django, Major Lazer nebo hudební projekt SBTRKT.

Patti Smith: skromná, ale působivá sběračka vlny

Patti Smith je americká zpěvačka, básnířka a výtvarnice, její album Horses z roku 1975 jistě můžeme považovat za milník rockové historie. V posledních letech se stejně výrazným způsobem začíná angažovat i v jiné sféře – literatuře. Za autobiografickou knihu Just Kids získala prestižní cenu The National Awards a minulý rok se nám konečně dostalo také české vydání její knihy Sbírání vlny.

Silvestr?

Nenávidím silvestr. Je to jako nějaký společenský imperativ, „pojďme se všichni bavit, kamarádit a tvářit se, že se máme rádi.“ Nejraději bych si zalezla do křesla, četla knížku a nikomu nedovolila zasahovat do mého misantropického světa. Ale ne, půjdu s ním na tu oslavu v bytě, je přeci silvestr. Kdyby to aspoň byla taková ta bytová akce stylu budeme hodně kouřit, pít a hrát si na intelektuály. Ale budu tam já, on, jeho kamarád a jeho ona, jeho kamarád a jeho ona. Bude to chtít hodně vína.

Velmi spektakulární a „americká“ Anna Karenina

Jedinečné a neobvyklé ztvárnění realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého si pro diváky připravil režisér Joe Wright. Již od začátku máme pocit, že se nacházíme ve veselém kabaretu, kde chlápci podvádí své ženy a celá tahle ruská doba kolem roku 1870 je velmi veselá a barevná. A ten, kdo Annu Kareninu četl začíná mít obavy, jestli tohle spektakulární ztvárnění, ve kterém je děj filmu umístěn do divadelního prostředí plného propracovaných efektů, nezadusí atmosféru a nadčasové myšlenky, které nám osmi set stránkové dílo ruského klasika předkládá.

Hugo objevil kouzlo ilustrací, děj ale kouzlo ztrácí

Knižní předloha pro film Hugo a jeho velký objev získala v roce 2008 Caldecottovu medaili, která se uděluje nejlepším ilustrátorům dětské literatury. Právě několikastránkové ilustrace dokáží vtáhnout do děje a zažehnout představivost. Možná že to může být onen klíč, jak ke čtení přimět nové čtenářské publikum a v tom starším smysl pro čtení tak nějak resuscitovat.

Jak se Infante setkal s Přelétavou nymfou

Jako má Nabokov svoji Lolitu, tak má Infante svoji Stellu. V obou případech můžeme spekulovat, do jaké míry to byly reálné nymfičky autorů, ale jisté je, že lolitovské příběhy mají hodně společného. Jsou vzrušují a drsné, z perspektivy racionálního života předvídatelné. I když může název posmrtně vydané knihy Přelétavá nymfa Guillerma Cabrery Infante odkazovat k „lehkému“ čtení, nenechte se zmást.

Sabina, Carl a Sigmund – příběh jedné psychotrojky

Sabina Spielreinová se narodila roku 1885 v Rusku a je jednou z prvních ženských psychoanalytiček, přičemž pozornost věnovala především léčbě dětí. K tomu všemu ji tak nějak přivedl Carl Jung a Sigmund Freud. A právě o této cestě, od hysterické a sexuálně deprivované pacientky k autorce více než třiceti publikací, vypráví nový film Davida Cronenberga Nebezpečná metoda.

Prostě americký film: Děti moje

Nový snímek Alexandera Payna kritici vcelku chválí – nejspíš oprávněně, přeci dostal Zlatý glóbus a navíc je nominován na hollywoodského Oscara za nejlepší film, nejlepší režii, nejlepšího herce v hlavní roli a nejlepší adaptovaný scénář. Je to totiž oscarový film se vším všudy, s Georgem Clooneym, dojemnou zápletkou, sexy sprostou holkou a hlavně, nenápadnou nacionální americkou otázkou v pozadí.

Salinger a jeho mládí v hajzlu padesátých let

Už v roce 1951, kdy román Kdo chytá v žitě vyšel, oslovoval především mladé čtenáře. J. D. Salinger v něm totiž popisuje dospívání a pocit hořkosti z něj, určitou znuděnost a bezcílné ranní vstávání. Přesto má příběh sedmnáctiletého Holdena Caulfilda potenciál oslovit. Nezabývá se totiž první masturbací, ale hledáním sebe sama.