Author: Jiří Sobota

Scooter donekonečna a ještě dál!

25 let, to je vlastně čtvrt století – neuvěřitelné. Přesně tolik let oslaví německá kapela Scooter. Za celou dobu svého působení na hudební scéně oslovila spoustu lidí napříč všemi generacemi, jednu generaci vlastně vychovala, tu raveovou. Vydala 19 studiových alb, 4 výběrové kompilace, 4 záznamy z koncertu, 60 singlů, 6 video alb a 1 knihu, spoustu remixů skladeb jiných interpretů a vedlejší projekty nepočítaje. 4krát se personálně obměnila. Okusila plno hudebních žánrů. Víte co, aby nám to bilancování šlo lépe, pojďme si společně pustit jejich aktuální nahrávku Scooter Forever.

Scooter a Jebroer jsou gabbeři do deště

Německá kapela Scooter právě vydává nové album, devatenácté v řadě, oslavující 25leté výročí svého vzniku. Jmenuje se Scooter Forever, tedy Scooteři navždy, což se k oslavě hezky hodí. Pilotním singlem této nahrávky se stala Bora! Bora! Bora!, druhým singlem v pořadí, vycházejícím jen několik dní před albem, je My Gabber, který vznikl za spolupráce holandského rappera Jebroera. Ale není to žádný hip-hop, jedná se o klasický hardstyle. Nyní se podíváme tomuto kousku na zoubek.

Jak zní Tsunami naživo?

Nedávno jsem zde recenzoval aktuální desku kapely Divokej Bill s názvem Tsunami. Čím dál více se do ní zaposlouchávám, nicméně některé skladby mi pořád nejdou moc pod kůži. Na závěr recenze zdůrazňuji, že naživo budou znít všechny nové písničky určitě o něco lépe, jako tomu u Billů vždycky bývá. Nejlepší možností, jak si své předchozí tvrzení potvrdit či vyvrátit, bylo navštívit koncert v rámci probíhajícího turné.

Příběh o tom, jak jsem šel dvakrát na noční směnu

Při vyslovení pojmu interaktivní film cítím takové zvláštní mrazení v těle, jakoby vzrušení z toho, že mohu ovlivnit děj filmu a tím pádem i jeho konec. Že nám tvůrci přenechali žezlo a scénář si dopíšeme sami. Je to ale opravdu tak mrazivě vzrušující zážitek? A je to vůbec možné po technické stránce provést? Jen tak letmo jsem očima přejel nabídku kina a všiml jsem si v ní nenápadné poznámky, že film s názvem Noční směna je interaktivní. Nic víc. Říkám si: Nic víc ani nepotřebuji vědět, vyrážím do kina, jsem zvědav, jak to pojali a technicky vyřešili.

Tsunami se u Divokého Billa tentokrát konalo jen částečně

Kapela Divokej Bill si na konto připsala již 13. album. Pokud však budeme počítat pouze studiová alba, jedná se o album číslo 7. Mezitím vyšly 4 koncertní záznamy a 2 best of kompilace. Tenhle poměr skoro půl na půl nových a recyklovaných věcí je dosti neobvyklý a těžko říct, jestli to svědčí o nedostatku nápadů na nové písničky nebo čistě o mazaný marketing. Dalo by se tedy čekat, že každá nová deska bude vypilovaná do detailů, když si na ni vždy tak dlouho počkáme. Bohužel, ne vždy tomu tak u Billů bývá. A co aktuální deska Tsunami? Dozvíte se po rekapitulaci jejich předchozí tvorby.

Pařit na Boru či nepařit? Toť otázka…

Téměř na rok přesně vychází nový singl kapely Scooter s názvem Bora! Bora! Bora! Hned od začátku nám bylo slibováno, že to bude ten ‚starý dobrý Scooter‘, na nějž všichni netrpělivě čekáme. To, že pojem ‚starý Scooter‘ je velice nevypovídající, protože si pod ním představí každý něco jiného, jsem už vysvětloval v recenzi na zatím poslední album Ace, stejně jako to, že už i na něm můžeme najít několik kousků, které starší pecky více než připomínají. Proto jsem se tímto výrokem nenechal nijak rozhodit a nový singl budu hodnotit s čistou hlavou. :-)

Linkin Park konečně našel ten správný zvuk!

Trvalo to bezmála osm let. Mezitím vyšla tři studiová alba a více než 10 singlů. Kolik vody asi tak proteklo? Kolik dětí se narodilo, kolik lidí zemřelo? No, zanechme statistiky, jedna věc je však jasná. Americká kapela Linkin Park se v průběhu těchto dlouhých roků hledala a hledala, až to vypadalo, že vystřídala snad všechny hudební žánry. Jenže ať se snažila, jak chtěla, stejně už neměla ten drive a nezaměnitelný návykový zvuk jako tehdy, když začínala. Podařilo se už konečně této šestičlenné formaci navázat na v hlubinách času ztracenou nit?

Mary, to je ale pěkná kočka … nebo snad jehně?

Mary Got No Lamb je již třetí singl z alba Ace kapely Scooter. Vyšel 6. května 2016. Možná není náhodou, že tato skladba je i třetí v pořadí v seznamu skladeb jmenovaného studiového alba. Jak se můžete dočíst v recenzi, písničku jsem na singl vůbec netipoval, zdála se mi jako typická albová skladba. Je ale pravda, že mezi fanoušky je to oblíbený kousek (jak ukázal drobný výzkum na Facebooku skupiny) a Scooteři jej zařadili i do svého repertoáru na posledním turné. Asi se to dalo čekat.

Hardcore Henry je něco skutečně jiného

Mám rád věci, které jsou jiné než ty ostatní. Oceňuji dobré nápady. Vyhledávám neotřelé způsoby, jak udělat běžné věci odlišným způsobem. Proto mě popisek filmu Hardcore Henry zaujal takřka ihned při čtení věty, že se jedná o historicky první snímek, který je kompletně celý natočen z pohledu očí hlavního hrdiny, tedy že divák je vlastně hercem. V tu chvíli mi bleskla hlavou myšlenka, že tento film musím vidět, pokud možno co nejdříve. Po shlédnutí upoutávky (traileru) a několika krátkých útržků z filmu, které mě nabudily ještě více, vyrážím do kina na premiéru. Tady jsou mé aktuální dojmy.

Scooteři se čtrnácti esy v rukávu

Německá hudební skupina Scooter si pro nás připravila již 18. studiové album s názvem Ace, které vyšlo 5. února 2016. Zároveň se jedná o druhé album, na němž se podílel Phil Speiser – nový člen skupiny od roku 2014. Albu předcházely singly Riot a Oi, které jsem zde taky recenzoval. Pojďme si nahrávku společně rozebrat, písničku po písničce. Nejdříve však trocha těch základních informací.

Oi, Oi, Oi f***ing Oi!

Oi co? To je, prosím pěkně, pokřik z nového singlu německé kapely Scooter. Singl se jmenuje… Oi. Vyšel 5. února 2016. Úderný název písničky jednoduchý na zapamatování, k tomu pokřik, který vám, ať chcete nebo ne, vleze rychle do hlavy a jen tak ho z ní nedostanete a velice povedený originální klip spolu s vydařenou obálkou – takhle se dá shrnouti tato pecka ve čtyřech bodech. My si ale každý z nich rozebereme zvlášť.

Partička opět nezklamala

Improvizační show Partička, kterou můžete znát z televize Prima a nyní i z televize Barrandov pod názvem La Parta, nás rozesmává již od roku 2011. Za vykouzlený úsměv na našich rtech a nezvyklý druh zábavy jsou zodpovědní herci Richard Genzer (Geňa), Michal Suchánek, Ondra Sokol a Igor Chmela. Do týmu se k nim řadí ještě moderátor Daniel Dangl a hudebník a zvukař Marián Čurko. Pokud se nedokážete nabažit Partičky v televizi, je možno tuto sestavu vidět i naživo. Když jsem se byl na ně podívat loni v Havířově (reportáž zde), byl jsem nadšen. Proto jsem neváhal a koupil si lístek i letos – konkrétně do Ostravy, 4. listopadu 2015.