Vánoce jsou v poslední době nezřídka nazývány svátky komerce. Dary, dárky a dárečky se na nás sypou ze všech reklam a výloh obchodů. Po nákupech dárků je ale třeba ještě jeden nákup – zásoby na štědré a veselé Vánoce.

Přemýšleli jste někdy nad tím, kdo jsou sběratelé umění? Co je to vlastně za lidi? Jak jsou staří? Co dělají pro svou obživu? Jak vypadají? Jakou mají povahu? Moje představa byla donedávna celkem jasná. Ne, že bych se tímto tématem nějak zvlášť zabývala, nebo snad měla nějakého toho sběratele ve svém okolí. Ale nějakým způsobem jsem prostě měla tento obraz v hlavě. Jasný a neměnný.

Sníh už napadl a zanedlouho nás čeká Štědrý den. Z čeho se ale můžeme těšit ještě před Vánoci, je návštěva Mikuláše a jeho pomocníků, čerta a anděla. „Nenápadně“ vysoko vylepené papíry s inzertním textem: Hledáte pro Vaše dítě Mikuláše, čerta a anděla? Objednávejte nejméně dva týdny předem na tel.: XXX!, mě vždycky rozesmějí a ve vzpomínkách se vrátím do mých dětských let.

Ještě teď se směju při vzpomínce na výlet do Vysokých Tater. Při výšlapu na Štrbské pleso jsme se s mými kamarády opravdu pobavili. Příčinou byla velice sympatická paní, která se zřejmě vyžívá v radách za pochodu v horském prostředí.

Po týdnu stráveném na Ukrajině ve mně utkvělo plno silných vzpomínek. Nechci aby to znělo zvráceně, avšak nejzajímavější část „mého povědomého deníčku“ si nečekaně zaslouží ukrajinské hřbitovy.Nejprve jsem měla snahu si tyto hřbitovy spojovat s honosnou obřadností Ukrajiny, do nebe zářícími kopulemi chrámů či synagog. Proto mi první seznámení s nimi tak trochu vyrazilo dech.