Dvacet pět let po svém oficiálním zrodu se do Česka vplížila dvojice virtuózních provokatérů. Jestli je potkáte na ulici, budou dost možná vypadat jako nevinný střapatý chlapeček a jeho roztomilý plyšový tygr. Za nejbližším rohem plyšová šelma obživne, oba ze sebe strhají provizorní cudné hábity a nemilosrdně se vám vyřehtají do zad. Pak naloží svět tak, jak ho znáte, na svoji káru a vyvezou jej až k okraji nejbližší propasti. Než si s hrůzou vzpomenete, jak napočítat do deseti, se slastným úsměvem do vozíku lehounce šťouchnou. Takoví jsou Calvin a Hobbes.

Rytířský sál frýdeckého zámku v neděli 14. února zaplnili příznivci literatury a dobrého mluveného slova. V nádherných prostorách se uskutečnil pořad místecké Violy, spolu s křtem knihy Lydie Romanské nesoucí název „Slovo jako zrno“.

Ve věku nedožitých 76 let zemřela spisovatelka Zdena Frýbová. První úspěchy zaznamenala v roce 1955 v deníku Práce, rovněž publikovala v různých českých a slovenských periodikách. V 90. letech založila nadaci na ochranu zvířat Robin, kterou pojmenovala po svém psím hrdinovi z jedné její nejúspěšnější knihy.

Nově vydané dílo Architektura vyšlo pod ediční řadou Velké dějiny zemí koruny české. Celá edice se nese v strohém designu a je doplněná koženou vazbou. Každé vydání takto obsáhlé knihy je událostí a snaha autorů by neměla zůstat bez povšimnutí.

Nestává se tak často, abychom byli svědky utváření nového literárního žánru. A právě v posledních letech se jeden začíná formovat do výraznějších kontur. To co původně bylo pouhým undergroundovým experimentem, přerostlo ve zcela nový směr, kterého se chytá čím dál více mladých spisovatelů. Proč? Protože stejně jako se chtěli v 19. století prokletí básníci vymezit vůči společnosti a psát o některých tabuizovaných tématech, tak i dnešní literatura je svázána určitými pravidly a jsou prostě věci, o kterých se nepíše.