kniha

Ultimátní pavoučí restart

Hipík strejda Ben, šprtka Mary Jane od vedle a malý středoškolák Petr Parker, klasika, znáte to. Počkat, hipík, šprtka a středoškolák? Tady něco nehraje. Spider-man z našich časů přece vypadal jinak. No jo, našich časů, ale ty už jsou dávno pryč. I hrdinové musí jít s dobou. Asi jako hororově akční karkulka, jenom lépe, mnohem lépe.

Velké žluté rodeo

Na světě snad není nikoho, kdo by neznal (a nemiloval) žlutou americkou rodinku z mysli Matta Groeninga. Seriál je zkrátka legen… počkejte si na to – dární! Máme tady ale i jiné formy vyprávění, jako je například komiks. A právě o něm teď bude řeč, protože na pulty knihkupectví před nedávnem dorazil v pořadí již devátý sborník komiksových příběhů Simpsonových s podtitulem Velké rodeo.

Mafie v Praze: lidská komedie

Nejnovější román Michala Viewegha Mafie v Praze (Druhé město, 2011) se objevil na pultech knihkupců v době současné renesance detektivek. Po Larssonově trilogii Milénium a následné vlně překladů různým způsobem žánrově spřízněných zahraničních autorů měla vzniknout jakási česká mutace „drsné školy“. Stejně jako Stieg Larsson i český autor klade do středu dění redakci tištěného média. Jeho politický thriller ovšem jinak stojí na výrazně odlišných principech.

Pepik Hnátek dorazí i v knižní podobě

Filmové zpracování jednoho z nejoblíbenějších českých seriálů míří v současné době do kin a sekundovat mu bude i knižní podoba.

Naruto představil nové vyzyvatele, ale co ti staří?

Nový Naruto už nějaký ten pátek běhá venku a prošlapuje cestu dalším příbuzným ze světa mangy. V závěsu se drží Death Note, blíží se odhodlaný Bleach. Nezbývá než zamáčknout slzu dojetí a říct si, že se ten náš český rybníček začíná pěkně plnit. A svět je zase o kousek lepší místo. Čtenáře patrně příliš nepotěší, že jejich mladé idoly tentokrát usedají do lavic, aby se utkaly se svými vědomostmi v písemném testu, ale nic není tak horké, jak se uvaří. Když se navíc budete pozorně dívat, můžete se naučit zajímavé techniky opisování…

Hugo objevil kouzlo ilustrací, děj ale kouzlo ztrácí

Knižní předloha pro film Hugo a jeho velký objev získala v roce 2008 Caldecottovu medaili, která se uděluje nejlepším ilustrátorům dětské literatury. Právě několikastránkové ilustrace dokáží vtáhnout do děje a zažehnout představivost. Možná že to může být onen klíč, jak ke čtení přimět nové čtenářské publikum a v tom starším smysl pro čtení tak nějak resuscitovat.

Komiksový hit trhá divácké rekordy

Komiksové adaptace jsou v kinech dnes už celkem běžné, ale na televizní obrazovce jsou spíš vzácností. Zvláště, když nejde o žádný příběh se superhrdinou, ale temný a dospělý postkatastrofický thriller.

Jak se Infante setkal s Přelétavou nymfou

Jako má Nabokov svoji Lolitu, tak má Infante svoji Stellu. V obou případech můžeme spekulovat, do jaké míry to byly reálné nymfičky autorů, ale jisté je, že lolitovské příběhy mají hodně společného. Jsou vzrušují a drsné, z perspektivy racionálního života předvídatelné. I když může název posmrtně vydané knihy Přelétavá nymfa Guillerma Cabrery Infante odkazovat k „lehkému“ čtení, nenechte se zmást.

Nic nového pod sluncem

Nakladatelství Host se po nebývalém úspěchu thrillerové trilogie Stiega Larssona Milénium rozhodlo současného detektivního boomu patřičně využít. Po sérii skandinávských titulů vydává v rámci edice Detektivní román další ukázky světové krimi. Jedním z posledních objevů je německý spisovatel Matthias Altenburg píšící od roku 2006 detektivní prózu pod pseudonymem Jan Seghers. Svým čtvrtým „žánrovým“ románem se poprvé představuje i českému publiku.

Čirá radost z dobrodružství

Lucemburská zahrada spisovatele a esejisty Michala Ajvaze je další z dlouhé řady příspěvků k „nekonečnému textu“, jenž se prolíná jeho beletristickým i teoretickým dílem. V pořadí již šestý román je esejí a dobrodružným příběhem dohromady. Stejně jako předchozí práce i zahrada prezentuje Ajvazovo téma probuzeného vnímání, nalezení prvotní řeky významů, v níž lze svět uchopit v jeho mnohosti. Podobně iniciováni jako její hlavní hrdina můžeme knihu číst různým způsobem, neboť filosofické abstrakce i literatura plná nečekaných zvratů na způsob kolportážních románů směřují k témuž: odhalení skrytého.

Salinger a jeho mládí v hajzlu padesátých let

Už v roce 1951, kdy román Kdo chytá v žitě vyšel, oslovoval především mladé čtenáře. J. D. Salinger v něm totiž popisuje dospívání a pocit hořkosti z něj, určitou znuděnost a bezcílné ranní vstávání. Přesto má příběh sedmnáctiletého Holdena Caulfilda potenciál oslovit. Nezabývá se totiž první masturbací, ale hledáním sebe sama.