Sabina Spielreinová se narodila roku 1885 v Rusku a je jednou z prvních ženských psychoanalytiček, přičemž pozornost věnovala především léčbě dětí. K tomu všemu ji tak nějak přivedl Carl Jung a Sigmund Freud. A právě o této cestě, od hysterické a sexuálně deprivované pacientky k autorce více než třiceti publikací, vypráví nový film Davida Cronenberga Nebezpečná metoda.

Nakladatelství Host se po nebývalém úspěchu thrillerové trilogie Stiega Larssona Milénium rozhodlo současného detektivního boomu patřičně využít. Po sérii skandinávských titulů vydává v rámci edice Detektivní román další ukázky světové krimi. Jedním z posledních objevů je německý spisovatel Matthias Altenburg píšící od roku 2006 detektivní prózu pod pseudonymem Jan Seghers. Svým čtvrtým „žánrovým“ románem se poprvé představuje i českému publiku.

Lucemburská zahrada spisovatele a esejisty Michala Ajvaze je další z dlouhé řady příspěvků k „nekonečnému textu“, jenž se prolíná jeho beletristickým i teoretickým dílem. V pořadí již šestý román je esejí a dobrodružným příběhem dohromady. Stejně jako předchozí práce i zahrada prezentuje Ajvazovo téma probuzeného vnímání, nalezení prvotní řeky významů, v níž lze svět uchopit v jeho mnohosti. Podobně iniciováni jako její hlavní hrdina můžeme knihu číst různým způsobem, neboť filosofické abstrakce i literatura plná nečekaných zvratů na způsob kolportážních románů směřují k témuž: odhalení skrytého.

Nový snímek Alexandera Payna kritici vcelku chválí – nejspíš oprávněně, přeci dostal Zlatý glóbus a navíc je nominován na hollywoodského Oscara za nejlepší film, nejlepší režii, nejlepšího herce v hlavní roli a nejlepší adaptovaný scénář. Je to totiž oscarový film se vším všudy, s Georgem Clooneym, dojemnou zápletkou, sexy sprostou holkou a hlavně, nenápadnou nacionální americkou otázkou v pozadí.

Už v roce 1951, kdy román Kdo chytá v žitě vyšel, oslovoval především mladé čtenáře. J. D. Salinger v něm totiž popisuje dospívání a pocit hořkosti z něj, určitou znuděnost a bezcílné ranní vstávání. Přesto má příběh sedmnáctiletého Holdena Caulfilda potenciál oslovit. Nezabývá se totiž první masturbací, ale hledáním sebe sama.