Trailery – pomôcka pri rozhodovaní, na čo sa vybrať do kina

Dámy a páni, recesia. To strašné slovo, ktoré odmieta zliezť z tituliek novín. Zo všetkých strán sa na nás valia informácie o ekonomickej kríze. Zasiahla všetky sféry života a nevyhla sa ani zábavnému priemyslu. Ten filmový má obrovský ročný obrat, takže obavy sú namieste, ale kríza – nekríza, ľudia chodia do kina stále. Aby vypli, zabavili sa alebo sa zamysleli. Veď predsa, nič nedokáže spojiť národy viac ako uzrieť na vlastné oči Brada v tom filme, kvôli ktorému opustil Jennifer pre Angelinu (pre úplne neznalých – išlo o Pána a pani Smithovcov).

Majáles si hýčká pivaře – spouští nevídanou akci

Akce s názvem: „Co rok, to pivo“ je další novinkou letošního Majálesu. Unikátní věrnostní program slibuje pravidelným návštěvníkům Majálesu pivo zdarma. Pokud návštěvník zavítá na Majáles třikrát, získává pak po každý rok hned tři kusy zrzavého krasavce a to po zbytek života.

Kam v létě na festival?

Otázka, kterou si pokládám každým rokem okolo května – na který hudební festival v létě vyrazit? Už jsem ochutnala Tasov, Colours, Eurotrialog, Hrachovku, Trutnov, co to bude tentokrát?

Doprava v Brně na Twitteru

Aktuální informace z dopravní situace v Brně lze od 5. dubna sledovat na mikroblogovací službě Twitter. Zodpovědnost za uživatele DopravaBrno, kterého si každý uživatel Twitteru může přidat mezi sledované, má DIC – Dopravní informační centrum Brno.

Milk: Sean Penn v životní roli

Sant vzal stěžejní vlastnosti hollywoodských filmových politických biografií (heroizace, patetičnost, osudovost, … ), pohrál si s nimi, využil je a vytvořil dalšího zástupce žánru, který ovšem z řady dost vybočuje.

Radnice Prahy 1 k Rock Café: Rádi bychom vám pomohli, ale nechceme

V pondělí 20.4.2009 se v prostorách hudebního klubu Rock Café na Národní třídě v Praze konala tisková konference. Diskutovalo se o nastalé situaci, kdy radnice Prahy 1 zakázala veškeré hudební produkce v tomto legendárním klubu. Zatím nám zbylo jen Café. Přijdeme o naše třetí ucho definitivně?

HEA_D

Ten zvuk tě pohltí. Nikdy nepochopíš odkud se v nás bere. Tolik informací v jediné směsi zvuků a ty jim rozumíš. Pronikají k tobě nejjednodušší cestou skrze emoci. Pokud se jí poddáš, objevíš všechno a ještě mnohem více. Svět se ti rozprostře…tvůj svět. Uvidíš ho ale jinak, možná plastičtější, křehčí, dojemnější… neslučitelný s tím, jaký je ve skutečnosti. Už navždy budeš vše vnímat a porovnávat skrze tento zvuk. Probudí v tobě úctu k němu. Pokud se ho budeš snažit napodobit a přiblížit se, nebude to možné. Jemu se nikdy nevyrovnáš. Můžeš ho jedině překonat. Problém ale je, že má velký náskok a jde proti proudu času.

Wohnout & UDG v Brně

Byl čtvrtek 16. dubna 2009 večer. Před brněnským Semilassem mě „šalina“ vyhodila přesně ve 20:00 hodin, tedy v době, kdy už jsem měla být teoreticky dávno uvnitř a kdy měla, teoreticky, začít hrát první kapela. Přesto to u vchodu, na schodech a na celém chodníku před budovou vypadalo jako by tam někdo rozdával banány. Ale ono dostat se na koncert hned dvou z nejpopulárnějších českých kapel za pouhých 140 Kč tak trochu připomínalo rozdávání onoho žlutého ovoce zadarmo. Nebylo tedy nakonec ani moc divné, že pořadatelé nezvládali jedněmi malými dveřmi pustit naráz asi milión lidí. No dobře, milión jich nebylo, ale na menší prostory Semilassa bylo publika opravdu požehnaně. Ale dalo se snad čekat něco jiného, když zde vystupovaly kapely UDG a Wohnout?

Pít či nepít?

Pít či nepít? Být či nebýt? Kdo nepije nežije, čili není a kdo není, ten nepije takže nežije. Člověk samozřejmě pít musí a tak rozmýšlet zda pít či nepít je zřejmá ztráta času. Aspoň ohledně nealkoholických nápojů. Ovšem ohledně pití alkoholických nápojů jde o něco jiného. Každý z nás se často musí s tímto dilematem potýkat a rozhodnout se podle svého uvážení, či finančního stavu.

Odpor

Druhá svetová vojna je dedičstvo, ktoré si Európa ťahá na svojich pleciach už viac ako 60 rokov. Hollywood sa nerád nechá zahanbiť – Američania majú chabú históriu, prečo sa teda nepatlať v našich, európskych „kiksoch“?

Gran Torino: Další skvělý film Clinta Eastwooda

Konečně k nám do kin přichází nový film Clinta Eastwooda Gran Torino. Ze všech stran ho chválí filmový kritici a těší se i velké přízni diváků. Návštěvnost ovlivnilo hlavně prohlášení Clinta Eastwooda, že Gran Torino bude jeho posledním filmem. Dnes už víme, že to není pravda, protože připravuje biografii Nelsona Mandely.

Patnáct minut…někdy trvá jako věčnost

Po promítání říkám Andymu, že mě jeho film připomíná dva zenbudhistické mnichy, kteří se procházejí po lese během duchovního cvičení. Dorazí k říčce a uvidí na břehu stojící nahou ženu, která říčku nemůže přeplavat. Jeden z mnichů se nabídne, že ji přenese na druhou stranu. Vezme ji do náručí a položí ji na druhém břehu. Mnichové v tichosti pokračují v procházce. Za dvacet minut jeden mnich prohlásí: „Víš, že během cvičení je nám zapovězeno dotknout se ženy“ Druhý se k němu obrátí a odvětí. „Já jsem onu ženu zdvihl a pustil před dvaceti minutami. Ty ji od té chvíle neseš pořád.“ (Ultra Violet *)