Günter Liftin patřil mezi takzvané „pendlery“, bydlel s rodiči a bratry na východoberlínském předměstí Weissensee a jako vyučený krejčí jezdil denně do práce do Západního Berlína. Dům módy, kde Liftin pracoval, se nacházel poblíž stanice Zoo. Už jen kvůli tomuto „pendlerství“ byl pro východní režim podezřelý, práce v „dekandentním“ odvětví tomu nahrávala ještě více a politická nespolehlivost rodiny byl poslední hřebík do rakve.

Abychom pochopili události, které nastaly v Evropě v průběhu druhé poloviny 20. století, musíme se vrátit do období konce druhé světové války. Druhá světová válka měla na rozdíl od první světové války vítěze pouze dva. Spojovalo je nejen členství v protihitlerovské koalici, ale již v Teheránu v roce 1943 a na Jaltě v roce 1944 probíhal mezi nimi geopolitický a ideologický zápas o budoucí uspořádání pro obě velmoci strategicky a geopoliticky významného regionu.

Za necelé dva měsíce si svět připomené uplynutí 20 let od pádu berlínské zdi, zbylo z ní však něco? Stejně jako si před jejím vztyčením nikdo takovou stavbu neuměl ani představit, dnes najdeme v Berlíně jen několik málo kousků tohoto monumentu studené války. Celý příhraniční pás se podařil zachovat jen v úseku pár desítek metrů.

Čtvrť Kreuzberg, nedaleko známého Checkpointu Charlie, to byl vysněný cíl Petera Fechtera. Zedník z Východního Německa chtěl prchnout do Západního Berlína zhruba rok po stavbě berlínské zdi. Neměl k tomu daleko, několik výstřelů ze samopalu a hodina umírání na východní straně zdi byli proti.

Život německé metropole rozdělené do čtyř sektorů po ukončení války, kde eskalovalo napětí ze dne na den, rozetla stavba berlínské zdi. Sověti si uvědomovali, že blokádou západních sektorů nezmohou nic. Letecký most, který fungoval v letech 1948 a 1949, dokázal sektory západních mocností dostatečně materiálně zajistit. Olej do ohně přiléval fakt, že mezi lety 1949 a 1961 opustilo území NDR přes relativně nekontrolovanou hranici v Berlíně více než 3 miliony lidí, kde valnou část tvořili odborníci s dobrým vzděláním. Ačkoli generální tajemník SED (Sjednocená socialistická strana Německa) Walter Ulbricht ještě 15. července 1961 vylučoval jakékoliv úmysly zavřít hranice mezi berlínskými sektory, v noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna byly položeny základy berlínské zdi. Západní mocnosti se k aktu rozdělení Berlína vyjádřily velmi zdrženlivě a do žádných ochraných opatření se nepustily, původní ostnatý drát tak byl počínaje 16. srpem nahrazen zdí v pravém slova smyslu.