Od října Městská knihovna v Praze vystavuje projekt Narušitelé hranic pohrávající si nejen s lidskou identitou. Další z výstav zaměřených na rozmanité pohledy čtrnácti středo- a východoevropských mladých umělců opět nezklamala.

Na muzikál Probuzení jara jsem šel s rozpaky. Program sliboval mezigenerační podívanou plnou emocí, předsudků, prvních sexuálních zážitků a různých forem lásky. Zpracování takovéto tématiky je velmi ošidné – buď se změní v přehnaně sexuální rádobypoučnou podívanou, u které budou diváci radši zavírat oči, anebo zajímavým způsobem ztvární toto téma tak, aby nikomu nebylo nepříjemné. Na konci jsem si hluboce oddychl, když se jednalo o druhou variantu.

Jako velmi nadějný žák Julia Mařáka vystupoval vedle Antonína Slavíčka, Františka Kavána a dalších umělců, jejichž jména jsou dnes mnohem známější, než to jeho. Vyzkoušel realistickou malbu, krajinomalbu, a jako jeden z mála Čechů byl výrazně ovlivněn i pravým pařížským impresionismem, který dnes můžeme obdivovat v jeho dílech. Otakar Lebeda spáchal sebevraždu ve svých 23 letech.

Od začátku října je možné v areálu hornického skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna navštívit výstavu fotografií, které vznikly během dílny vedené Igorem Malijevským. Na dílně se kromě něj podíleli Jan Blaschke, Radek Čermák, Heda Mixtajová, Pavel Plachký, Filip Svoboda a další a probíhala právě v prostorách dolu Mayrau.

Vladimíra Boudníka si můžeme pamatovat ze zfilmované povídky Automat svět Bohumila Hrabala, kterou režírovala Věra Chytilová. Boudník si tu zahrál sám sebe a nám tak zprostředkoval pohled do svého uměleckého světa. Nenápadná pražská galerie v antikvariátu Ztichlá klika nyní připravila nečekaně obsáhlou výstavu jeho děl. Vystavené strukturální grafiky vznikly na konci padesátých a v šedesátých letech.