Bytosti odjinud

Fotografie Věry Ferbasové z filmu Vandiny trampoty, režie: Miroslav Cikán, 1938; Foto: archiv MG

Právě takovou kontroverzi snaží se záměr hlavní kurátorky Rakušanové vyprovokovat. Nejde o to opakovat odsudky povrchnosti, kýče a lascivity, kterou konečně lze rozpoznat, jako spíše o to znovu si položit otázku po funkci přísného rozlišení pomocí hodnotících kategorií jako je třeba kýč (k takové přísné současné definici můžeme zmínit např. Tomáše Kulku). Nejde o to předložit třeba i kvalitativně pochybný obsah, jako spíše o vzbuzení širší kritické reflexe nad fenoménem prolínání různých vizuálních forem – zde malby a fotografie, filmu, módních časopisů v rodícím se komunikačním systému masovosti.

Vzájemné propůjčování témat i postupů mezi těmito formami inspirovalo kurátorku k zásnubnému aktu, kdy mezi obrazy vystavenými na klasický celostěnový způsob (populární v 19. století, ovšem kořeny sahající až k raně barokním kunstkabinetům) doslova prosvítají projekce dobových fotografií a filmových ukázek. Konečně by se také slušelo uvést, že hlavními aktéry jsou především ženské akty, které představují jednak ustálenou studijní formu pražské akademie (navazující zde zejména na pařížskou akademii), jednak prototyp konzumního symbolu (pin-up girls). Uspořádání expozice tuto podvojnost kopíruje ve dvojí metodologické schematizaci a snaží se tematicky rozdělit obrazy podle dobových měřítek (alegorie, bukolika, orientalismus, reprezentativní portrét), za druhé hledá nějaký klíč k ideové identifikaci (konzervatismus versus komercializace, postromantický estetismus versus erotismus až lehká pornografičnost). Zrovnatak výběr autorů volně promíchává uznávané “akademiky” (Hynais, Marold, Mucha, Ženíšek ml.) s těmi jež stáli v prudkém vzmachu moderny na okraji zájmu umělecké kritiky.

Za ukázkový vzorek bych použil Jakuba Obrovského (učitel Zdeňka Buriana), který přímo vychází z konzervativního akademismu sklonku 19. století, aby se vydal vlastní cestou na pomezí exaltovaného realismu a erotizující manýry. Akademický kánon dokonalé krásy a hledání ideálních proporcí se sám vnitřně taví v replikovatelné simulacrum popkulturní krásy, nikoli pod tlakem avantgardní opozice, která rezignuje na obsahový idealismus aby povýšila vlastní rukopis malby na umělecký obsah, nýbrž právě pod tlakem rostoucí poptávky snadno stravitelných a atraktivních významů.

Přes disputabilní významovou nosnost vystavených obrazů by však bylo chybou ztotožnit sentiment této akademické malby se sentimentalitou módních obrázků (ať už těch statických nebo pohyblivých). Dobře je to patrné na reprezentativních portrétech šlechty a státníků, kde se až úzkostlivě střeží jistá staromilnost. Sentiment “vyprázdněné” malby, jak by se vyjádřil modernistický kritik, má svou osobitost nepřevoditelnou na nová média. Autoři se zjevně snaží uchovat výjimečnost svého řemesla před masovou produkcí týchž lehkonohých krásek. Týchž, jelikož výsledek je opravdu podobný a jak již bylo zmíněno v zásadě vzájemně zaměnitelný. Snad proto bytosti odnikud – jako doznívající fascinace jedinečností v proudu masovosti. Domnívám se, že tato stylizace je sebevědomá a účelová – vysvětlovala by tak přehnanou hmotnost či naopak éteričnost zobrazované nahoty, aby se dosáhlo kontrastu k liberalizaci společenských konvencí a jí prostředkované nahoty. Otázkou zůstává, nakolik je taková prezentace opravdu úspěšná. Jelikož modernu považujeme svorně za jasného vítěze a sama nahota je dnes příliš frekventovanou vizuální floskulí, můžeme o úspěchu pochybovat. Perspektivu nějakého úspěchu výstava projektuje do formálně příbuzného sorelu.

Ozvěna starých mistrů utichá na plátně budovatelské agitky. Naštěstí pro svolného diváka je možné echo znovu rozmnožit na promyšleném konceptu této expozice. Komu se příliš protiví opakování samých nahotinek, ať si opakuje tematické xenotransplantace mezi uměním a populární masovou kulturou, ať si opakuje myšlenky, které výstava víc než dobře podněcuje – neboť ty zůstávají stále aktuální. Vyčítáme postmoderně rozmělnění hodnotících kategorií, neopomeňme také vyzdvihnout svobodu se kterou můžeme pro někoho příliš pokleslý žánr znovu vystavit a obdivovat (dívat se ob). Není nakonec toto umění?

Foto: archiv Moravské galerie v Brně

Více z LaCultury...

  • Stylové vánoční focení po koncertě7. Prosinec, 2017 Stylové vánoční focení po koncertě Pokud patříte k těm, kteří odmítají podlehnout nátlaku komerčních Vánoc a upřednostňujete důstojné rozjímání o konci roku, máme pro vás nabídku na příjemně poklidné odpoledne. Můžete […]
  • Bard Petr Bezruč19. Říjen, 2017 Bard Petr Bezruč Petr Bezruč. Jméno známé ze školních lavic a povinné literatury, ostatně Maryčku Magdonovou či Topiče asi měl v čítence každý z nás. Co o tomto muži ale ještě víte? U příležitosti 150 let […]
  • Crystalex dobývá trh již půl století24. Srpen, 2017 Crystalex dobývá trh již půl století Firma Crystalex se zabývá tradiční výrobou českého skla již 50 let. U příležitosti tohoto výročí se ve Sklářském muzeu koná do 29.10.2017 výstava vybraných známých děl užitého skla, […]
  • Muzejní noc 20178. Červen, 2017 Muzejní noc 2017 XIII. ročník Festivalu muzejních nocí odstartoval 19.května2017 a blíží se do finále, které nás čeká tento víkend. Kde si neneachat poslední prodloužené prohlídky s doprovodnými programy, […]
  • Tři pražské galerie se vstupem ZDARMA13. Duben, 2017 Tři pražské galerie se vstupem ZDARMA Ne vždy musí návštěva galerie stát hodně peněz. V tomhle článku vám v krátkosti představím tři galerie v Praze, ve kterých nezaplatíte žádné vstuné. Galerie České spořitelny Nejstarší […]
  • Zaslepeni kouzlem dřeva a skla30. Březen, 2017 Zaslepeni kouzlem dřeva a skla Dřevěná výstava Martina patřičného bude v Chodovské tvrzi probíhat 06. 04. 2017 - 14. 05. 2017. Uvidíte nejen krásné a nápadité sošky a vyřezávané obrazy, ale co je ještě lepší, většinu […]
  • Strom Lucie Sunkové16. Březen, 2017 Strom Lucie Sunkové Výstava originálních maleb z krátkého animovaného filmu Strom výtvarnice a režisérky Lucie Sunkové probíhá v expozici Chodovské tvrze v Praze do 09. 04. 2017. Jak sama Lucie Sunková […]
  • Tradiční entomologická výstava v Otrokovicích spojená s ochutnávkou hmyzu12. Leden, 2017 Tradiční entomologická výstava v Otrokovicích spojená s ochutnávkou hmyzu „Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá,“ zpívali Mach se Šebestovou, vzpomínáte? Tenhle popěvek však tentokrát vezmeme zcela z jiného konce a podíváme se na ta nejmenší zvířata na naší […]
  • Výstava Retro v Národním muzeu29. Prosinec, 2016 Výstava Retro v Národním muzeu Pokud rádi vzpomínate na časy minulé, bude se vám líbit výstava Retro v Nové budově Národního muzea v Praze. Můžete ji navštívit do konce dubna 2017, denně od 10 do 18 a ve středu už od […]
  • Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj17. Listopad, 2016 Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj Počátek 20. století otevřel dveře mnoha novým uměleckým proudům: futurismu, kubismu, dadaismu, Pařížské škole, expresionismu, surrealismu, neoklasicismu, naivnímu umění... Pojďme se […]
  • Fragmenty krystalového jasu3. Listopad, 2016 Fragmenty krystalového jasu Bratry Bubeníčkovy známe všichni, ale co takový Josef Bubeník? Využijte posledních slunečních paprsků a vyražte objevovat tyrkysové krásy tohoto surrealistického malíře na výstavu […]
  • Vzduch prosycený kouřem a srdce bušící v souhře se zvoněním kovadlin – Hefaiston 201611. Srpen, 2016 Vzduch prosycený kouřem a srdce bušící v souhře se zvoněním kovadlin – Hefaiston 2016 Ani jsme se nenadáli a polovička léta je za námi. Něco takového nás ale nemůže zklamat. Kdepak. V očích nám to pořádně jiskří očekáváním. Blížící se babí léto totiž tradičně prohřejí výhně […]

1 Komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*