Jak to vidí Midi Lidi

Pro ty, kdo Midi lidi pořádně neznají: Midi lidi vznikli začátkem roku 2006 jako společný projekt brněnských hudebníků a vizuálních umělců. Původní sestava hudebníků zůstala až dodnes, a to ve složení Petr Marek, Markéta Lisá a Prokop Holoubek. Svou muziku definují jako electro-video-láska a je tomu skutečně tak: hrají elektronickou muziku, do které zpívají své texty a navíc se jim za záda na plátno promítají animace. Z projektu se postupně stává úspěšná skupina, která vydává své první album Čekání na robota, v roce 2009 skládá recenzemi velmi chválený Soundtrack k filmu Protektor, remixuje píseň Co jsem měl dnes k obědu a 17. listopadu vydává své druhé album Hastrmans, Tatrmans & Bubáks.

To byl k úvodu o původu Midi lidí stačilo, vše je připraveno, hudebníci přicházejí na pódium a uvádějí se remixovanou skladbou Hvězdičko blýskavá, na cédéčku pod názvem Pouzdro. Basy zaplavují celý sál, většina lidí se už hýbe do rytmu a u dveří přibývá postávajících zvědavců, kteří se přišli podívat, kdo to právě hraje. Po první písni hned následuje druhá, pak další a další…. a kdy se bude křtít to nové cd, pomýšlím si a vzpomínám na všechny křty, které jsem kdy viděl – zničení cédéčka šampaňským, nudní řečníci a spousta gratulací a květin interpretovi. Midi lidi naštěstí všechny estrády přeskočili a cédéčko pořktili pouze zpíváním svých nových písní. A za to u mě mají další body navíc.

Na chvíli mě upoutaly velmi zdařilé animace za nimi, které připravuje samostatný výtvarnický tým. A když jsem se tak na ně díval, jak spousta muziky vychází místo z hudebních nástrojů z počítačů, napadlo mě srovnání s celosvětově znamým Daft Punkem, který hraje robotí hudbu z budoucnosti. Midi lidi mají obdobnou kvalitu, k dokonalosti Daft Punku už jim chybí jen moderní kosmonautické masky a milion fanoušků na facebooku.

Z internetu jsem se dočetl, že mají vynikající texty, ale já jsem je moc přes ten hluk neslyšel. Na vině byly příliš silné basy, které mi hučely v uších místo textů, a to jsem uši napínal, jak jsem mohl. Na druhou stranu jejich tepavé basy často udávaly melodii či motiv písně a nebyly to žádné punkové či rockové hloubky, ve kterých se nikdo nevyzná. Pokud si chystáte koupit jejich cd, doporučuji mít rádio s pořádnými basy, bez kterých přijdete o polovinu jejich hudby.

Trošku mě zamrzelo, že nezaznělo víc remixů, které jsou podle mě velmi zdařené. Například v Protektorovi vzali hudbu ze třicátých let a přímo ji svými basy roztepali a dalšími doplňky pořádně rozhýbaly. Totéž se jim povedlo s úvodní Hvězdičkou blýskavou, ale většina koncertu obsahovala klubový beat. Své nové album Midi lidi definovali větou: „Hity vystřídaly city,“ a označili ji jako temnější a melancholičtější než tu předchozí. Při pohledu na tančící lidi kolem sebe mi ale písně zas tak smutné nepřijdou, takže vnitřní strašidla spíš než do muziky skryli do textů.

Ručička letí k půlnoční výši, já dopíjím své třetí pivo a oči se mi začínají klížit. Měl jsem náročný den, je pozdě a já už bych se viděl v posteli. Přichází osvěžení v podobě ústřední melodie filmu Protektor. Midi lidi se loučí svou poslední skladbou a já spěchám na rozjezd. Koncert se mi líbil a Midi lidi můžu všem s čistým svědomím doporučit. Pokud si chcete poslechnou jejich zajímavé texty, kupte si cd. Pokud si chcete zatancovat, užít si skvělých basů a disko muziku, která je na úrovni, běžte na koncert. A jak koncert vidí Midi lidi? Použiji osobitý text Petra Marka z nového alba: „Tak jak se léty scvrknul čas, neslábne ten tichý hlas, co mi nabídlas – a furt je tu ten hlavní prst, a furt je tu ten hlavní trs, co mi nabídls, v noci myslím na Coil, ráno na Beatles.“

Redakce