Sputnik, má láska: Haruki Murakami

Sputnik, má láska, zdroj: www.arara.cz

Vypravěčem příběhu je učitel na základní škole označen pouze písmenem K., jeho nevyplněná láska plane k náladové a do pracovního procesu nepřízpusobivé Fialce. K. zobrazuje řád a přesné vyjadřování, Fialka značí chaos a volné plynutí představ. Oba dva se v dialozích doplňují a nestojí proti sobě, je zde určité souznění, které je drží při sobě. K. touží po opětované lásce, Fialka ovšem směřuje veškerou svou vůli pro spisovatelskou dráhu, její jediný cíl. K. je postupem času rád aspoň za věrné přátelství, díky společné zálibě v knihách a hudbě.

Sputnik, má láska, zdroj: www.arara.cz
Sputnik, má láska, zdroj: www.arara.cz

Děj plyne uniformě dál až do setkání Fialky s obchodnicí a ředitelkou rodinné firmy Mjú. Fialce se rozbuší srdce a pozná touhu, která je silnější nežli utržkovité psaní fiktivních příběhů po nocích. Zamiluje se poprvé a opravdově a to poslední, co řeší je lesbická láska a vyrovnání s okolím. K tomu všemu Mjú zaměstná Fialku ve své firmě na distribuci vína. Fialka ztrácí ale část sebe, to, co nenáviděla, denní řád a pravidelnost, nyní sama začíná dodržovat.

To nejpodstatnější se odehrává při pracovní cestě do Evropy, kterou podnikne Mjú s Fialkou. Fialka je ráda za strávený čas s Mjú a čeká, kdy ji bude moci vyznat svou vroucí lásku. Procestují téměř celou Itálii, Burgundsko a nakonec shodou okolností skončí na malém řeckém ostrůvku nedaleko Rhodosu. Až zpětně se dozvídáme proč Mjú nedokáže cítit lásku. Ztratila kousek sama sebe. Fialka se ovšem ztratí celá hmotně. Proto je na místo zavolán K., setká se s Mjú, pozná její zvláštní kouzlo, kterým si získala Fialku, ale ani on ji nedokáže najít.

Co přesně tři postavy tedy pojí? Je to ztráta své vlastní identity, prolínání snů s realitou, žití ve lži a předstírání, které vede až ke ztrátě vlastních pocitů. Murakami tímto způsobem zmíněné rozpolcení nazývá tady a tam, žít ve snech a napůl anebo naplno v realitě všedních dnů. Tenkou hranici mezi našimi sny a cíly je těžké si udržet a upadnout do černé díry našich pochyb je potom jen souhra náhod.

Murakami vše líčí zpoza stínovou clonou. Nenechává čtenáře dostat se blíž k postavám. Clona se roztrhne pouze při erotických fantaziích a jiných citových výlevech aktérů. Je to těžší melancholická kniha vhodná za sychravých dnů, ve které si každý musí zapnout již od začátku fantazii a přemýšlet. Kdo čeká svižně a barvitě vystavěný příběh, bude zklamán.

Název: Sputnik, má láska
Autor: Haruki Murakami
Nakladatelství: Oden
Edice: Světová knihovna (sv. 84)
Rok vydání: 2009

Více z LaCultury...

2 Komentáře

  1. Murakamiho styl zbožňuji a nedávno jsem Sputnika dostal k narozeninám. Tak snad nebudu tak rezervován, jako autorka a Haruki mě opět nezklame.

  2. Tyjo mám pocit, že smyslem recenze není dopodrobna vypsat dět, což? Přijde mi, že je zde prozrazeno potenciálnímu čtenáři až příliš mnoho. Nad čím pak bude za těch sychravých dnů přemýšlet, když už jste mu zde vyložila víc než by bylo nutné?! No budiž…
    Každopádně si nemyslím, že by se kniha vlekla, takový už Murakami je – rozvláčný a tím vlastně velmi napínavý! Knihu jsem zhltla během jednoho dne ve vlaku, takže myslím, že se u ní čtenář rozhodně nudit nebude a nezklame se. Jasně, Norské dřevo to není, ale pořád to je výborný Murakami, takže se lidi rozhodně nebojte a čtěte i Sputnika .)!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*