Cestovatel Marek Vácha: Zaujal mě i Trierův Antikrist

Didaktické schopnosti jsou dobře k vidění ve všech jeho knihách, povolání učitele je více, jak zřejmé. Díky badatelským pobytům na Antarktidě vznikla kniha Poslední Země (2007) s poutavým vyprávěním a dokreslujícími fotografiemi. Poslední kniha se jmenuje Probouzení (2009), s krátkými fejetony, občas pouhým zachycením představ.

Marek Vácha, autor: Josef Leisser
Marek Vácha, autor: Josef Leisser

Je těžké vidět obraz bez pokřivení, citlivě vnímat a přitom používat kritické uvažování, to se ale Markovi daří velmi dobře. Hodně lidem jeho myšlenky mohou napovědět kolik detailů, které denně zažijí, ať už jde o přírodu, či zbytečná nedorozumění mezi lidmi, bezmyšlenkovitě přehlíží.

Jak hodnotíte rok 2009? Co vás v něm nejvíce potěšilo nebo překvapilo?

Subjektivně byl pro mě asi nejkrásnější zážitek několikatýdenní osamělé putování v argentinském Gran Chacu v srpnu. V noci žhnoucí Mléčná dráha a Jižní kříž a tisícero zvuků deštného lesa, ve dne tropičtí motýli, pásovci a pumy.

Jste znám jako muž mnoha povolání, jak se představujete lidem, kteří vás neznají?

Představím se jednoduše jako Marek Vácha, obecně se mi moc nechce o sobě mluvit, co má vyplynout nakonec vyplyne.

V nejnovější knize Probuzení sdělujete čtenářům velmi osobní pocity. Jak se s tím vyrovnáváte?

S tím se musí počítat a napsat, co má být napsáno.

Máte nějakou radu, jak si udržet nadšení pro věc a neupadnout do stereotypu?

Nemám. Tak jako tak určité věci nejdou sdělit jako návod k použití ani si je nikde přečíst, je třeba si je odžít.

Poslední dobu je vaše jméno dobrá obchodní značka. Nepociťujete, že vás někteří lidé tak vnímají?

Bohužel. Pociťuji.

Stíháte sledovat také současnou kulturu? Na čem jste byl například naposledy v kině?

Film Antikrist od Larse von Triera, fascinující a hluboce pravdivý. Von Trier postřehl, že když člověk v hlubinných dómech své duše kope příliš hluboko, probudí běsy, kterým nebude schopen vzdorovat. Přitom jsou oba hlavní hrdinové v zásadě kladné postavy, avšak když je nevědomí v přesile, rozum ani vůle nemají šanci.

Dříve jste byl také divadelníkem, dokázal byste ještě zahrát váš oblíbený kjógen?

Zapomněl jsem z divadla všechno, ale kjógen jsem nehrál nikdy, jsem jen jeho nadšeným divákem! Naše amatérské divadlo se hraje dál, ale už nemám čas zkoušet. Dvakrát jsme to vyřešili miniaturní rolí, kterou jsem mohl hrát bez přípravy. Zkouší jen ti, kdo nemají talent, jak říkají zkušení herci. Ale vzhledem k tomu, že se zkouší v Brně a já žiji v Praze, je to do budoucna bez šance.

Argentina - Gran Chaco, autor: Marek Vácha
Argentina - Gran Chaco, autor: Marek Vácha

Přestěhoval jste se do Prahy. Na Moravu ale jezdíte každý týden, jak vnímáte rozdíly mezi těmito dvěma kraji?

Moravská zbožnost je více intuitivní, slovanská, více spjata s přírodou, záclona mezi nebem a zemí je zde průsvitnější, v Praze se věci promýšlejí krok za krokem, víra je více rozumářská, intelektuální, je to spíše víra levé poloviny mozku.

Dá se rozlišit bohoslužba v zaplněném kostele ve velkém městě s malým kostelíkem na Znojemsku, s méně početnou účastí farníků?

Vnějškově samozřejmě ano a jistě je potřeba upravit i kázání, ale základní věci se nemění. Na počtu nezáleží.

Žijeme v liberální době s materiálním nadbytkem, v zemi, kde nehrozí války a občas řeší malichernosti. V čem vidíš největší problém naší společnosti?

Mám po Praze mnoho kamarádů vysokoškoláků, kteří jsou nějakým svým způsobem věřící, ale nejsou přitom spojeni s žádnou konkrétní církví. Jedna skupina jezdí pravidelně zapalovat ohnivou púdžu, což nějak souvisí s hinduismem, jiná kamarádka experimentuje s LSD, ještě jindy se zkouší rozmanité východní typy meditací, další se vždy na jaře postí sedm dní jen o slané vodě, což prý nějak čistí organismus, čte se mistr Osho, Dr. Steiner a texty hlubinné ekologie, jiní vysokoškoláci zasvěceně hovoří o otevírání čaker – je zde dost živo! Než bych se tomu měl začít posmívat, myslím, že všechny tyto a další projevy jsou výrazem duchovního hladu, který tradiční etablovaná náboženství nejsou sto nasytit. Nebo jinak, nabídka těchto náboženství se míjí s poptávkou. To, co se hledá je duchovní zážitek, prožitek, emocionální zkušenost. Je zde snaha postavit nové náboženství na zelené louce bez kontaminace s žádným z těch zavedených. Ještě jinak, je symptomatické, že se mladí lidé rozhodli hledat Boha na vlastní pěst. Občas myslím na strýce Františka ze Saturnina, který vyzbrojen pravítkem a kružítkem odmítl veškerou vědu s poznámkou, že si na vše přijde sám. Tak takto mi to připadá a opakuji, jsem dalek, abych se tomu posmíval.

Za celý web vám přeji úspěšný rok 2010. Měl byste pro něj nějaké poselství?

Děkuji mnohokrát za přání, ať Vám všem čtenářům novoroční předsevzetí vydrží!

Všechny vydané publikace, fotografie z cest, ale i studijní materiály naleznete zde.

Více z LaCultury...

  • Je Trier antikrist?22. Prosinec, 2009 Je Trier antikrist? Dánský kontroverzní režisér Lars von Trier se nás ve svém posledním filmu Antichrist opět snaží přesvědčit o své uhrančivé moci, šokantním výrazu, schopnosti vystavit diváka plné palbě, […]
  • 13. Prosinec, 2009 Antikrist: Příroda je satanův chrám Nejnovější film dánského režiséra Larse von Triera, Antikrist, přichází do Česka. A provází ho pověst mimořádně šokujícího, skandálního snímku. Risknete to?
  • Jediná kniha, kterou si přibalíte na cesty10. Leden, 2016 Jediná kniha, kterou si přibalíte na cesty Pokud si ještě stále myslíte, že cestovat můžete maximálně na 14 dní o letní dovolené a mezi nejvzdálenějším destinacemi vašich pobytů dominují slovenské Tatry a jadranské pobřeží, […]
  • Blog z Thajska alias thajské dobrodružstvo pokračuje21. Červenec, 2013 Blog z Thajska alias thajské dobrodružstvo pokračuje Dnes je tu v poradí druhý blog z mojej mesačnej cesty po Thajsku. Tentokrát však nepíšem od páchnuceho počítača v hotelovom vestibule ostrova Phi Phi, ale z internetovej kaviarne v centre […]
  • Blog z Thajska alias moje thajské dobrodružstvo7. Červenec, 2013 Blog z Thajska alias moje thajské dobrodružstvo Všetko to začalo festivalom dobrodružných filmov, z kterého som išla ako správny novinár robiť malú reportáž. V kine Vesmír som v ten večer uvidela nádherný film plný dobrodružstva, […]
  • Couchsurfing – poznej nové lidi!4. Duben, 2011 Couchsurfing – poznej nové lidi! Cestujete rádi? Je váš rozpočet omezený? Nebojíte se dobrodružství? Pokud jste si na všechny tři otázky odpověděli kladně a doposud jste se ještě nesetkali s něčím, co by efektivně […]
  • Má cesta Čínou 2: rýžové terasy, hory z Avatara, uzení psi a Bamboo!28. Prosinec, 2010 Má cesta Čínou 2: rýžové terasy, hory z Avatara, uzení psi a Bamboo! Než začne v Hong Kongu zkouškové období, mají všichni na zdejší batistické univerzitě jeden týden na studium. Čehož většina výměnných studentů využila k cestování. Někteří se vydali do […]
  • Nejkrásnější město Německa14. Prosinec, 2010 Nejkrásnější město Německa Jen co by kamenem dohodil, se za naší severní hranicí nachází místo nesoucí přízvisko – nejkrásnější město Německa. Už kvůli tomu byste si neměli jeho návštěvu nechat ujít. Sami Němci si […]
  • Má cesta Čínou 1: od Pekingu po Si-An13. Prosinec, 2010 Má cesta Čínou 1: od Pekingu po Si-An Jelikož studuji jeden semestr v Hong Kongu, brala jsem cestu do Číny téměř jako samozřejmost. Kdy jindy už bych se tam totiž měla vydat, než když mám hranice Říše středu vzdálené ani ne […]
  • AIESEC: Kulturní a profesní zkušenost1. Listopad, 2010 AIESEC: Kulturní a profesní zkušenost Láká vás poznat jinou kulturu? Rádi byste své vědomosti ze školních lavic uplatnili i v praxi? Chcete získat nové přátele z celého světa? Vyjeďte na zahraniční stáž! Studentská organizace […]
  • Redakční blog – Češka mezi Asiaty II.2. Říjen, 2010 Redakční blog – Češka mezi Asiaty II. Pokračování o studentském (ale i jiném) životě v Hong Kongu z pohledu průměrné Evropanky. Tentokrát se zaměřením na město samotné, jeho slasti a strasti, počasí a vůbec vše, co mě zde po […]
  • Redakční blog – Češka mezi Asiaty I.19. Září, 2010 Redakční blog – Češka mezi Asiaty I. Následující čtyři měsíce strávím ve městě dobrého jídla, nočního života, velkých rozdílů a zajímavých lidí. Už dlouho jsem toužila jet alespoň na jeden semestr studovat někam do zahraničí. […]

1 Komentář

  1. Chci se vyjádřit hlavně k tomu “duchovnímu hladu”, duchovnímu hledání – ano především studenti,vysokoškoláci hledají a inspirují se různými východními směry a podobně, a asi si to aspoň zčásti musí sami odžít, ale pro osobnosti jako je Marek Orko Vácha je zde velká příležitost, jak jim třeba toto hledání zkrátit a přiblížit jim krásu křesťanství. Jako učitel je velmi oblíben a mladí ho obdivují i jako spisovatele a cestovatele a především výborného člověka – možná už si tolik neuvědomují, že je také představitel katolické církve…
    Sama jsem byla také dlouho duchovně hledající a také mě zajímaly různé “východní proudy” – až mi překvapivě “otevřel oči” tibetský dalajláma: v jednom rozhovoru řekl, že každý se má držet náboženství, na kterém vyrostla jeho kultura… No a pak jsem začala číst Orkovy knížky a byla jsem “doma”. Loni jsem se nechala pokřtít a tento “nový život” je nesrovnatelně lepší než ten předchozí. Sama jsem už středního věku a mám právě ty duchovně hledající děti – i pro mě je to výzva a příležitost…

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*