Otevření Burj Dubai na vlastní oči

Tak už konečně sedíme všichni v autě a můžeme vyrazit. Daniel nám sděluje, že ohňostroj by měl začít okolo 19:00. Ale jak znám Araby, dříve než v 19:30 nezačnou, pomyslím si. Cesta je ucpaná, všichni chtějí být u toho. Dostáváme se do vnitřních garáží vedlejšího obchodního centra.

Burj Dubai, zdroj: www.burjdubaiskyscraper.com
Burj Dubai, zdroj: www.burjdubaiskyscraper.com

Místo k parkování nacházíme až v 8. poschodí. A to má celá ceremonie začít až za hodinu a půl. Ani si radši nepředstavuju, jak odsud budeme vyjíždět. Davem lidí se protlačujeme k fontáně, kde by měl být nejlepší výhled. Ale už je tam všude plno. Hlava na hlavě, muslimské ženy se tu tísní dokonce s kočárky, jde z nich cítit těžký orientální parfém tak typický pro Arabky. Musíme jinde. Daška navrhuje jít do jednoho z místních podniků s terasou, odkud bude nádherný výhled. Blížíme se k baru a začínají se objevovat krásné hostesky ve večerních róbách, velcí černí „sekuriťáci“ hlídající vchody a majetní hosté hotelu.

Tady začíná ten pravý přepych. Děsím se cen uvnitř. Před vstupem stojí vysoká blondýna, která nám oznamuje, že pokud nemáme zarezervované místa, nemůže nás pustit. Je plno. Daška se ještě pokouší smlouvat, ale cestu nám zastupuje jeden z černých hlídačů. Vracíme se tedy zpět a přemýšlíme, kde bude nejlepší zůstat. Nakonec se rozhodneme pro plácek sice dál od Burdž Dubaje, ale zato tam není moc lidí. Jak moc jsme se mýlili se přesvědčíme asi za půlhodinku, kdy se dav kolem nás rozroste tak, že se nemůžeme ani pohnout. Slyším kolem sebe němčinu, angličtinu, arabštinu, indštinu a další jazyky, které nedokážu rozpoznat. Jsou tu lidé opravdu z celého světa. Někteří, většinou místní, mají kolem krku šály s portrétem nějakého muže. Hádám, že je to buď šejk Mohamed nebo prezident Emirátů Chalífa bin Sajíd AL Nahaján. Je 19:10 a stále se nic neděje. Mezitím nám Daniel říká pár zajímavostí o stavbě. Kromě ohňostroje mají být vypuštěni i parašutisté. 19:30 a stále nic, Petr už začíná být naštvaný. Trochu vzrušení přinese až místní televize, která natáčí reportáž přímo vedle nás.

Uhlazený arabský moderátor si ale pro interview vybírá pouze muslimské muže v tradičních oděvech. Daniel nás opouští a jde oslavit ten úspěch mezi své kolegy. Ve 20:10 se konečně začíná něco dít. Kolem věže letí letadlo a na nebi se rojí malé tečky. Že by slíbení parašutisti? Po chvíli se opravdu ukáže, že jsou to oni. Nejdou ale v té tmě skoro vůbec vidět. Jeden z nich letí kousek od nás a já rozpoznávám, že drží vlajku Emirátů. Jinak ale nic zajímavého, měli je pořádně osvětlit. Dokonce jsme ani neviděli, kde přistáli. A zase dlouho nic. 20:20 začne tryskat fontána. Musím říct, že je to opravdu nádhera, i když nemůžu přes tu spoustu lidí vidět úplně vše. Jsem rozhodnutá, že na tohle se ještě přijdu podívat, pokud to bude možné. Voda po tom umělém jezeře jakoby tančí. Pak to ustane. A zase nic. Petr už je skoro nepříčetný, když tu začne něco bouchat a praskat. Není to ale z Burdž Dubaje, ale vedlejší budovy, kde mají kanceláře projektanti.

Burj Dubai, zdroj: www.burjdubaiskyscraper.com
Burj Dubai, zdroj: www.burjdubaiskyscraper.com

„Jsem rád, že jsme se do toho baru nedostali, protože zaplatit 500 dirhamů za drink (asi 2500kč) a čekat 3 hodiny na tohle, tak to bych byl fakt hodně naštvaný,“ říká Petr. Lidé se ale nerozchází, takže ohňostroj bude asi pokračovat. Začíná se to tu hemžit policisty. Donese se k nám, že právě dorazil šejk Mohamed, vládce Dubaje, jenž by měl zahájit ohňostroj. Budova začíná blikat a svítit. Už to ani netrvá dlouho a vypukne ta velká sláva. Lidé tleskají, křičí a vřískají. Je to krásná podívaná, rakety vystřelují přímo z teras mrakodrapu, světýlka mění barvy a tvary, na nebi se tvoří nádherné obrazce. Jsem z toho opravdu nadšená. Petr je už unavený a říká: „na takové blbosti Dubaj peníze má, ale že my musíme šetřit na palubě s džemy a máslem, to nikomu nevadí“.

Usoudíme, že pokud se odtud chceme dostat, měli bychom jít dříve. Protlačíme se na hlavní cestu, kde odchytíme zoufalého taxikáře. Stěžuje si, že se sem kvůli dopravní zácpě dostával z centra 2 hodiny. Normálně to trvá asi 10 minut. Na konec ohňostroje se díváme ještě z taxíku. Když stojíme na červené, Asiat z vedlejšího auta neváhá vystoupit, aby si to mohl vyfotit. Už jsme dávno daleko a spousta lidí postává na krajích silnice a sleduje to alespoň odsud. Můj doprovod vysedá dříve a já jedu ještě kousek sama. „Where are you from?“ Ptá se mě taxikář s divným přízvukem. Hádám, že je z Pákistánu. „Czech republic,“ odpovídám. Vypadá zmateně. Ptá se mě ještě jednou, protože si myslí, že jsem mu nerozuměla. Opakuji odpověď. Stále nechápe. Nakonec mu vysvětlím, že je to malá země u Německa. Tohle mu stačí.

Když se dostanu domů, volám ještě Dašce, že jsem v pořádku na bytě. Oznamuje mi, že Daniel se po skončení vůbec nedostal k autu a musí jet taxíkem. Na ten se ale stojí řada a prý to vidí tak na 3 hodiny. Jsem nakonec tedy ráda, že jsme odešli dříve. Ohňostroj byl úžasný, Dubaj si tím asi vykompenzovala Silvestr, kdy jsme na obloze nespatřili o půlnoci vůbec nic, ale možná jsme jen byli na špatném místě. Každopádně, kde teď vezmou peníze na dostavění interiéru budovy, to nevím.

Více z LaCultury...

  • Jsme královny všeho18. Duben, 2014 Jsme královny všeho Hrají Rock´n´roll. Jejich hudbu ozvlášťnuje dechová sekce a jedinečný zvuk kontrabasu. Na svém kontě mají zatím jedno album s názvem "Game for life". Řeč není o nikom jiném než o pražské […]
  • Emma Marsová: Hotel v Paříži: Pokoj č.1 6. Prosinec, 2014 Emma Marsová: Hotel v Paříži: Pokoj č.1 Nejromantičtější místo na světě je Francie, to víme všichni. Dokonce i Annabelle Lorandová, která tuto zemi miluje a jeho hlavní město ještě více. Studentka žurnalistiky se do Paříže […]
  • WoW kuchařka19. Listopad, 2017 WoW kuchařka Ve čtvrtek 16.11.2017 proběhl křest neobyčejné kuchařky. Šéfkuchař Roman Paulus křtil novinku z vydavatelství Crew a Fantom Print. Jednalo se o speciální kuchařskou sbírku ze světa hry […]
  • Nikdy neříkej nikdy – Adash opět koncertoval11. Listopad, 2010 Nikdy neříkej nikdy – Adash opět koncertoval Vokální soubor Adash se po desetiletém zpívání plném úspěchů na půdě domácí i zahraniční rozhodl ukončit své působení v roce 2009 Posledním koncertem. Ale žádné předsevzetí netrvá věčně, a […]
  • Dny evropského dědictví odemykají cestu k historickým unikátům4. Září, 2015 Dny evropského dědictví odemykají cestu k historickým unikátům Dny evropského dědictví ( European Heritage Days/EHD) každoročně v září otevírají široké veřejnosti vstup do míst, která po zbytek roku bývají z části, ne-li zcela nepřístupná. Tradičně […]
  • Osmnáctý ročník vsetínského festivalu představí skandinávské jazzmany9. Říjen, 2011 Osmnáctý ročník vsetínského festivalu představí skandinávské jazzmany Ve Vsetíně se pomalu schyluje k jedné z tamních nejvýznamnějších kulturních akcí roku. Pod záštitou města zde příští víkend vypukne jazzový festival s dlouholetou tradicí, pojmenovaný na […]
  • Milk: Sean Penn v životní roli22. Duben, 2009 Milk: Sean Penn v životní roli Sant vzal stěžejní vlastnosti hollywoodských filmových politických biografií (heroizace, patetičnost, osudovost, ... ), pohrál si s nimi, využil je a vytvořil dalšího zástupce žánru, který […]
  • Wolverin, King Kong a jiná “Zvířata”3. Březen, 2017 Wolverin, King Kong a jiná “Zvířata” Tak milí obránci Pevnosti, na stáncích se objevilo březnové číslo našeho oblíbeného průvodce fantastickými světy a jejich protnutím s naší kinematografií, literaturou, virtuální i celkem […]
  • Poletíme? vyrážejí na jarní šňůru12. Březen, 2019 Poletíme? vyrážejí na jarní šňůru Pravděpodobně nebudete potřebovat ani tři písně, abyste věděli, že se kapela Poletíme? nastálo zabydlí ve vašich přehrávačích. Koncerty této osmičlenné party se vyznačují plnými sály, […]
  • Scooter donekonečna a ještě dál!26. Září, 2017 Scooter donekonečna a ještě dál! 25 let, to je vlastně čtvrt století – neuvěřitelné. Přesně tolik let oslaví německá kapela Scooter. Za celou dobu svého působení na hudební scéně oslovila spoustu lidí napříč všemi […]
  • Pamflet na T. K., příležitostného pisálka a mazala, nakladatele, kořalečníka, oběť dřívějších časů a vůbec, co já vím…28. Duben, 2013 Pamflet na T. K., příležitostného pisálka a mazala, nakladatele, kořalečníka, oběť dřívějších časů a vůbec, co já vím… "Pamflet pro mě nikdy nebyl příliš zajímavou literární formou, toto tady není "vysoká" poesie", říká Vladimír Mičulka, "přesto si myslím, že existuje směsice rozhořčení a tajemství, kterou […]
  • O vzpomínání a loučení27. Květen, 2018 O vzpomínání a loučení Frederick Backman je známým švédským spisovatelem. Jeho knihy Muž, jméném Ove nebo Babička se omlouvá a pozdravuje se staly bestsellery. A stalo se, že tento muž chtěl udělat dobrý skutek […]

1 Komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*