Fřesh Fľesh: hrdina je SKORO tady…

wp-content/uploads/2010/03/ff-obraz.jpg
wp-content/uploads/2010/03/ff-obraz.jpg

Předem raděj přiznám barvu, tohle bude po výtce samá výtka, tedy skoro samá. Za nejmilejší fakt v daných okolnostech můžu osobně považovat pouze tu skutečnost, že se vše konalo ve Vršovicích. Ovšem to je jen koincidence s osobní libůstkou sympatie k nedalekým Klokanům. A abych nebyl tolik nepřející, přišla mi plus au moins přitažlivá ještě atmosféra. Byla mladá. Hezký prostor bývalýho kina. Umělecky vypadající (nebo se o to alespoň usilovně snažící) partičky. Lidí nebylo zas nějak naplno, přitom šatna byla brzo vyčerpaná. Blbost.

Fresh Flesh - plakát
Fresh Flesh - plakát

Organizátorská drobnost, ale tady bohužel o lecčem vypovídající. Jedna věc je čilost v D.I.Y., druhá obyčejná amatéřina nabízená coby exotický energydrink. Leda pod vlivem nějakých vlastních drog a notný dávky představivosti, dodávám. První je na programu experimentální “snímek” Andyho Fehu. Na jeho profilu se dočtu, že se cítí být filmařem. No já se taky někdy cítím po deseti pivech nějakým kresleným hrdinou, což jaksi nejsem.

On kdekdo má asi dneska pocit, že když natočí něco dost provokativního, artového a hlavně nečitelného (přitom jde jen o mišlink klišé sekvencí), že je hned filmař a pan umělec. V Německu má např. každý pátý mladý člověk pocit, že je umělcem. No já nejsem proti, když se někdo předvádí v kroužku přátel s nějakou adolescentní hříčkou, ale nazývat to skoro spásou českýho filmu? Pardon.

Kdybych nebyl slušně vychovaný, napsal bych tu rovnou “sračka”. Krutodivadlo Kachny jsem buď nestihl nebo to bylo to, co to doufám nebylo. Možná to byla Bio Masha. Nejsem si dost jistý, zda vůbec někdo dodržoval program. Mezivstupy pořadatelů byly tak nechutně trapný, že se člověk opravdu nesnažil je vnímat a potom se těžko pamatují názvy všech performerů či koho. Každopádně divadlo, co jsem shlédnul s divadlem nemělo absolutně nic společnýho, s performancí sotva co v kvalitě a s videoartem…

Celé to spočívalo ve snímání nějaké dementní šarády s bárbínami ruční kamerou v rukou nějaké trochu mimo slečny, co zřejmě právě přišla na funkci zoomu. Jistě, dají se dělat hodně stupidní představení, který můžou být i zábavný, čehož jsou občas příkladem třeba Buchty a loutky, ty mají ale aspoň představu o tom, jak se hraje aby to mohlo skrz řemeslo něco říct (i když sebecáklejšího). Je tu ještě nějaký taneček nerozeznatelný od opileckých strip-karaoke výstupů na vesnických diskotékách.

Psychotronní samplování Prof. Neutrina. Nápad je zajímavý, ne vždy to znamená i zájem o výsledek – ze strany posluchače s minimálními nároky na vkus. Možná jsem to jen nevydržel. Kdo se zcela jistě bavil nejvíc byl až Batcha de Mental, freneticky se kývající dýdžej. Bohužel byl i jediný, kdo se tý muziky chytil. Tak nevím, špatný den jsem rozhodně neměl, byl jsem (bohužel) při smyslech a měl jsem chuť se bavit, rozumět, fandit, podpořit. Nepovedlo se mi to. Nezdálo se mi, že by i zbytek konzumentůů vykazoval nějaký intenzivnější záchvěvy vzrušení.

Aspoň si na památku vezmu štos samolepek s UVfilními nápisy jako “head shot” – nechtěný sebeodhalení. Hrdina tam skoro byl, daleko spíš tam skoro nebyl. Až přijde, zkusím to třeba znova. Doufám, že pokud ještě skousnu nějaký příště, bude tam víc než pár pozérství maskovanýho za umění.  Nesouhlas skalních fandů se svou reportáží si beru na triko. Sorry, fakt nebylo o co stát.

www.freshflesh.cz

Více z LaCultury...

  • Stylové vánoční focení po koncertě7. Prosinec, 2017 Stylové vánoční focení po koncertě Pokud patříte k těm, kteří odmítají podlehnout nátlaku komerčních Vánoc a upřednostňujete důstojné rozjímání o konci roku, máme pro vás nabídku na příjemně poklidné odpoledne. Můžete […]
  • Bard Petr Bezruč19. Říjen, 2017 Bard Petr Bezruč Petr Bezruč. Jméno známé ze školních lavic a povinné literatury, ostatně Maryčku Magdonovou či Topiče asi měl v čítence každý z nás. Co o tomto muži ale ještě víte? U příležitosti 150 let […]
  • Crystalex dobývá trh již půl století24. Srpen, 2017 Crystalex dobývá trh již půl století Firma Crystalex se zabývá tradiční výrobou českého skla již 50 let. U příležitosti tohoto výročí se ve Sklářském muzeu koná do 29.10.2017 výstava vybraných známých děl užitého skla, […]
  • Muzejní noc 20178. Červen, 2017 Muzejní noc 2017 XIII. ročník Festivalu muzejních nocí odstartoval 19.května2017 a blíží se do finále, které nás čeká tento víkend. Kde si neneachat poslední prodloužené prohlídky s doprovodnými programy, […]
  • Tři pražské galerie se vstupem ZDARMA13. Duben, 2017 Tři pražské galerie se vstupem ZDARMA Ne vždy musí návštěva galerie stát hodně peněz. V tomhle článku vám v krátkosti představím tři galerie v Praze, ve kterých nezaplatíte žádné vstuné. Galerie České spořitelny Nejstarší […]
  • Zaslepeni kouzlem dřeva a skla30. Březen, 2017 Zaslepeni kouzlem dřeva a skla Dřevěná výstava Martina patřičného bude v Chodovské tvrzi probíhat 06. 04. 2017 - 14. 05. 2017. Uvidíte nejen krásné a nápadité sošky a vyřezávané obrazy, ale co je ještě lepší, většinu […]
  • Strom Lucie Sunkové16. Březen, 2017 Strom Lucie Sunkové Výstava originálních maleb z krátkého animovaného filmu Strom výtvarnice a režisérky Lucie Sunkové probíhá v expozici Chodovské tvrze v Praze do 09. 04. 2017. Jak sama Lucie Sunková […]
  • Tradiční entomologická výstava v Otrokovicích spojená s ochutnávkou hmyzu12. Leden, 2017 Tradiční entomologická výstava v Otrokovicích spojená s ochutnávkou hmyzu „Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá,“ zpívali Mach se Šebestovou, vzpomínáte? Tenhle popěvek však tentokrát vezmeme zcela z jiného konce a podíváme se na ta nejmenší zvířata na naší […]
  • Výstava Retro v Národním muzeu29. Prosinec, 2016 Výstava Retro v Národním muzeu Pokud rádi vzpomínate na časy minulé, bude se vám líbit výstava Retro v Nové budově Národního muzea v Praze. Můžete ji navštívit do konce dubna 2017, denně od 10 do 18 a ve středu už od […]
  • Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj17. Listopad, 2016 Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj Počátek 20. století otevřel dveře mnoha novým uměleckým proudům: futurismu, kubismu, dadaismu, Pařížské škole, expresionismu, surrealismu, neoklasicismu, naivnímu umění... Pojďme se […]
  • Fragmenty krystalového jasu3. Listopad, 2016 Fragmenty krystalového jasu Bratry Bubeníčkovy známe všichni, ale co takový Josef Bubeník? Využijte posledních slunečních paprsků a vyražte objevovat tyrkysové krásy tohoto surrealistického malíře na výstavu […]
  • Vzduch prosycený kouřem a srdce bušící v souhře se zvoněním kovadlin – Hefaiston 201611. Srpen, 2016 Vzduch prosycený kouřem a srdce bušící v souhře se zvoněním kovadlin – Hefaiston 2016 Ani jsme se nenadáli a polovička léta je za námi. Něco takového nás ale nemůže zklamat. Kdepak. V očích nám to pořádně jiskří očekáváním. Blížící se babí léto totiž tradičně prohřejí výhně […]

1 Komentář

  1. Krutodivadlo Kachny si očividne nestihol, to bolo najlepšie z celého FF. krásne prepájali prvky klasického divadla s experimentálnym divadlom (klasické herectvo, avšak experimenty s využívaním priestoru a svojské prechody medzi scénami). myslím, že to vyvážili veľmi svojsky a neskĺzlo to k žiadnemu “ani ryba ani rak, ani tu ani tam”. a mali aj zmysel pre šmrncový vtip.

    inak k tomu, že sa cíti byť umelcom každý. v umeleckých teóriách nie je ťažké objaviť definície, ktoré hovoria niečo v tom zmysle, že umelcom sa stáva každý, kto sa ním menuje alebo koho niekto tak menuje. stať sa časťou umeleckej komunity je tak ľahké. ale to stále nezaručuje to, že dotyčného tvorba nebude sračkou.
    (stačí si trochu pozrieť neodadaizmus a štrukturalistov)

    a dnes uvažovať o tom, či je niekoho tvorba videoartom, je smiešne. videoart je prežitok bez budúcnosti.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*