Když pozdravím, babičce se rozzáří oči. Chvíle dojetí číslo jedna. Přisedne si a po pár minutách mi detailně vykreslí celý svůj život. Dozvídám se o životě její matky. Rok narození 1900. Nevím, čím to je, ale ta čísla asi do konce života nezapomenu. Rok 1953. Má momentální bezejmenná přítelkyně ovdověla. Společně se zasmějeme nad příběhem, kdy její kamarádka podala inzerát do seznamky. Pod jejím jménem. Podává mi i informace o svých dětech. Byly tři. Dvojčata a pak ještě dcera. Usmívá se, když nahlas přemýšlím, kolik krásných chvil musela s tolika dětmi prožít. Chvíle dojetí číslo dvě. Konverzace na téma „krásná smrt = neprobuzení“ mě překvapuje. A překvapuji i sama sebe. U tohoto tématu strávíme nejvíce času. Moje názory bezejmenná prolíná svými příběhy a zkušenostmi. Navzájem si dokonale rozumíme a přitom nás dělí přibližně dvě generace.
Přeruší nás až přijíždějící autobus. Marně doufám, že mě ona bezejmenná bude doprovázet i na cestě. Ve skrytu duše jsem toužila po dalších příbězích. Když mi však sdělí, že nikam cestovat nehodlá, nepředstírám zklamání. Nejspíš trochu zdržuji odjezd autobusu, když se jí v rychlosti snažím popřát, co nejvíce zdraví, štěstí a veselí.
zdroj: saatchi-gallery.co.uk
Když zapadnu do sedačky, ještě se otočím jejím směrem. Stále tam sedí. Teď už úplně sama. Ale usmívá se. Vidím to štěstí. Autobus se rozjede a má bezejmennápřítelkyně mi zamává. A mává tak dlouho, dokud jí nezmizím z dohledu. Chvíle dojetí číslo tři. Ano, stačilo pouhých deset minut a mně se třikrát málem nahrnuly slzy do očí. Vyslechla jsem si další zajímavý životní příběh. Pouhých deset minut a mám o čem přemýšlet další čtyři dny. A mám i ten pocit. Ten pocit, že jsem těch deset minut věnovala něčemu prospěšnějšímu než všednímu pozorování kolemjdoucích.
Je to celkem fascinující. Paní mě v životě neviděla. Nevím, jak přišla na to, že jí budu naslouchat. Každý přece ví, jaké vztahy mezi mládím a stářím panují. Ale i kdyby byly tyto vztahy u mé osoby maximálně negativní, neodbyla bych ji. Koupila si mě pohledem a optimismem. Přestože věděla, že celý život má už za sebou, něco se jí povedlo, něco ne, byla pořád plná chuti. Zůstala sama, ale nenechala se tím pocitem ovládnout. Naopak, ovládla ho ona sama. A já? Přehodnotila jsem svoje předsudky. Babky – „drbny“ sice existují, ale ne každá se jí stane. A jsou tu i ty, co umí naslouchat. A hlavně (možná budu jediná) jsou tu i společná témata, která pobaví i tak vzdálené generace.
Teď už jen přemýšlím, jestli se mi něco takového stane i za těch padesát let. Až v tu dobu budu na opačné straně lavičky já a šířit své životní příběhy dál, k mladým budu taky já. Že by návrh na předsevzetí? Za padesát let si na tu lavičku sednu a budu čekat, jak se vyvine mých deset minut slávy. A jestli má „vrba“ bude toho názoru, zveřejnit svoje pocity jako já dnes.
Rate this post
Více z LaCultury...
10. srpna, 2014 12 povídkových večerů s Ayan Mathis Zajímá vás, co skrývá kniha se slibným názvem Dvanáct kmenů Hattiiných od americké spisovatelky Ayany Mathisové? Přebal hodnotí knihu jako bestseler nadějné americké autorky. Čtenář si […]
22. října, 2010 Toulky operou III. – Viva Verdi! V době bojů za nezávislost Itálie skandovali Italové jeho jméno, árie z opery Nabucco "Va pensiero sul ali dorate" se stala druhou neoficiální hymnou Itálie a ze skladatele, o němž […]
21. února, 2013 Velký symfonický cyklus – koncert sedmý Pozvánka na již sedmý koncert JFO. Program i kvalita skladeb světového formátu se odehraje v Ostravě. Potřebné informace k návštěvě naleznete v článku.
27. ledna, 2021 Martin Stránský jako Stingo zasažený Sophiinou volbou Když mi bylo osmnáct, bylo v povinné četbě literatury vztažené na druhou světovou válku víc než dost. Sophiině volbě jsem se vyhnula. Zapamatovala jsem si jen ono duširvoucí dilema matky, […]
25. září, 2017 Midnight Texas, vesnička na hranici světů Žila, byla jednou jedna cikánská blonďatá holčička. I chytila ji tlupa upírů a celou alabastově bílou strachy ji přivedli jednomu z nich k večeři, a s chechtotem je nechali o samotě. Jenže […]
8. října, 2009 Kytara napříč žánry V období od 18. října do 28. listopadu se Českou republikou prožene 12. ročník mezinárodního festivalu Kytara napříč žánry. Na pódiích v Praze, Brně, Pardubicích, Táboře a dalších městech […]
27. března, 2013 DARINA ALSTER: IMAGO DEI Ježíš Kristus krmí holuby a popíjí víno s bezdomovci? Ďábel se s odhalenými chlupatými ňadry prochází kolem České národní banky? Ne, neděláme si srandu. Přijďte se podívat na výstavu IMAGO […]
18. srpna, 2009 Mary a Max: dva plastelínoví podivíni Malí Australané se prý rodí z půllitrů piva. Situace v Americe je složitější a jednoznačně nadržuje náboženským zvrhlostem, neb stálý přísun novorozeňat tu prý zajišťují rabíni ve […]
28. srpna, 2009 Etnofest 2009 už voní, tančí a hraje za humny Letos se ve vysočanském parku Podviní koná už 5. ročník exotického festivalu Etnofest. Představuje menšiny žijící v ČR a jejich tradiční hudbu, tanec, jídlo, divadlo, výtvarné umění, […]