Redakční blog – Češka mezi Asiaty II.

Tereza Vondráková – Hong Kong: Život ve městě

Ačkoli si my Pražáci často myslíme, že žijeme ve velkoměstě, není tomu tak. A to ani omylem. Praha je prostě hlavní město jedné malé země, o které například ve velkoměstě Hong Kongu hned tak někdo neví. Pokud bych měla spočítat, kolikrát jsem za pobyt tady musela pronést věty: „I am from Prague. Czech Republic. Maybe you know Czechoslovakia? No? Ok, small country in Europe, next to Germany. Ok? Great!“, dostala bych se alespoň na dvojciferné číslo. (Abych však nekřivdila – najdou se výjimky, které dokonce znají pivo a Pavla Nedvěda. A hlavně upřímně – kolik z vás ví, kde přesně leží Bhútán, Džibutsko, nebo jaká je historie Makedonie či Moldávie?) Hong Kong je tedy oproti Praze velkoměsto se vším všudy. S mrakodrapy, velkými parky, fungující městskou dopravou i turistickými centry.

ICC Tower, autor: Tereza Vondráková
ICC Tower, autor: Tereza Vondráková

Základní údaje

Na území 1 103 km2 žije asi 7 milionů obyvatel, z nichž asi 8 % je tvořeno cizinci. Celé město se rozkládá na velkém poloostrově (se čtvrtěmi Kowloon a New Territories), větším ostrově (Hong Kong Island) a na několika dalších menších ostrůvcích (například Lantau, Lamma, Cheung Chau). To, že zde žije velké množství lidí na malé ploše (v jedné části Kowloonu žije 130 000 lidí na 1 km2, což je světový rekord), si uvědomíte hned, jakmile přiletíte. Už z letadla je možno vidět spousty věžáků a mrakodrapů. Podle oficiálních informací města Hong Kong byste zde mohli napočítat 7 651 výškových budov (pro představu – New York by jich měl mít 5 779). Aktuálně nejvyšší budovou je ICC Tower s 118 patry a 484 metry.
Překvapivé tak tedy je hlavně to, že 70 % celé rozlohy území je tvořeno parky a neobydlenými oblastmi. Nádherné lesy, ve kterých na vás čekají jak opice tak jedovatí hadi, najdete nejen v centru města, ale i na jeho okraji u hranic s Čínou. Hodně zvláštní pocit pak zažijete v momentě, kdy vystoupíte z autobusu na šestiproudé silnici a za necelých pět minut už uprostřed temného lesa pozorujete hada požírajícího žábu. Hong Kong je tedy rájem nejen obchodníků, ale i milovníků přírody, horolezectví či běžné pěší turistiky.
Co se týče statusu města, s tím je to trošku složitější. Oficiální název je „Zvláštní správní region Čínské lidové republiky“ (SAR). Hong Kong byl totiž v minulosti britskou enklávou v Asii. Společně s Macaem, jež byl kolonií portugalskou, tvořily významná obchodní centra v jihovýchodní Asii. V roce 1997 bylo území Hong Kongu předáno ČLR s tím, že podoba „jedna země, dva systémy“ by měla být zachována po dalších 50 let, tj. do roku 2047. O tom, co bude dál a jak se rok 2047 podepíše na každodenním životě, nemají běžní obyvatelé Hong Kongu moc velkou představu.
Oficiálním jazykem je mandarínská čínština a angličtina, převahu zde však má kantonština – jazyk, kterým se hovoří ještě v pár provinciích jižní Číny. Prakticky se tedy anglicky domluvíte jen v centru a na turisticky významných místech. Pokud však plánujete nakupovat na místních trzích či zajít do menší restaurace, počítejte s tím, že budete muset do konverzace zapojit nejen ruce, ale i nohy.

Počasí, klimatizace, teploměry

I to je HK (Lion Rock), autor: Tereza Vondráková
I to je HK (Lion Rock), autor: Tereza Vondráková

Jelikož se Hong Kong nachází v subtropech, je zde poměrně velké teplo a vysoká vlhkost. Pokud byste chtěli získat představu, jaké to tady asi je, tak doporučuji zajít do pražské ZOO do pavilonu Indonéská džungle. V praxi se to na našinci podepisuje především tak, že se pořád potíte, jako kdybyste právě zaběhli maratón. V průběhu října se má ale ochlazovat, na což všichni zahraniční studenti čekají jako na spasení. Dalším významným znakem místního zářijového počasí jsou silné, časté a hlavně nepředvídatelné deště. V jednu chvíli sedíte ve třídě a za oknem svítí sluníčko, na chvíli kouknete na tabuli a než stihnete mrknout okem, začne pršet tak, že nevidíte na protější budovu. Tuto skutečnost nám milí vrátní na kolejích oznamují cedulí „thunderstorm“, popř. dokonce „typhoon No. 1/3/8/9/10“. Zatím jsme tady zažili stupeň 1 a 3, což byl v podstatě výše popsaný déšť se silnějším větrem a občas doprovázený bouřkou. Já osobně bych ale alespoň jednou ráda zažila stupeň 8 až 10, samozřejmě ale na nějakém bezpečném nepromokavém místě. Průměrný počet tajfunů pro toto období je 7, zatím prý byly 2. To, že se studenti na velké řádění místního počasí těší, má však odůvodnění i v tom, že pokud meteorologové vyhlásí stupeň 8 a vyšší, tak nemusíme do školy.
O proměnlivost počasí jsme se sami přesvědčili na vlastní kůži (a to doslova – promokli jsme, i když jsme s sebou měli pláštěnky). Vyrazili jsme si na blízký kopec Lion Rock (zde jsme i pozorovali již výše zmíněného hada živícího se větší žabkou). Počasí pro naši cestu vypadalo z počátku ideálně – zataženo, poměrně příjemný vzduch. V polovině cesty vzhůru se však strhnul takový déšť, že než jsme stihli vytáhnout pršiplášť, nebylo ho už ani skoro potřeba. Schovali jsme se tedy v nedalekém altánku. V momentě, kdy se počasí umoudřilo, vyrazili jsme k vrcholu, který byl vzdálený asi 20 minut chůze. Úspěšně jsme ho zdolali a tudíž jsme mohli vesele pozorovat, jak se nad nedalekým ostrovem „čerti žení“. „Uf,“ řekli jsme si, „ještě že nejsme tam.“ Jako kdyby nás mraky slyšely, vydaly se naším směrem a my měli asi tak sedm minut na to, abychom z vysoké skály rychle seskákali dolů, aby do nás nepraštil blesk. V Čechách by se mrak na takovou vzdálenost nikdy tak rychle nepřemístil.
K počasí se vlastně váže ještě jedno téma a to klimatizace. Tu zde najdete jak v luxusních hotelech, tak i v sebemenším krámcích. Je to neskutečně užitečné vybavení, které ocenili i jeho zarytí nepřátelé. Existuje jen jediná věc, kterou nechápeme, a to proč se všude chladí tak strašně moc. Dejme tomu, že normální venkovní teplota je 29 stupňů. Místní jsou schopní místnost vymrazit na stupňů 19, což všem způsobuje rýmu, kašle a záněty průdušek. Nelogické a i neekologické chování je ještě těžší pochopit v momentě, kdy v takto vychlazené místnosti vidíte všude po zdech nápisy „šetřete vodou, chraňte životní prostředí, příroda je náš přítel a tudíž ji musíme bránit. A používejte málo toaletního papíru!“ (ano, i takový nápis jsem již v Hong Kongu viděla).
Nachlazení ze studených interiérů nás však neděsí jen z praktických důvodů, ale i proto, že při vchodu do kolejí vás neustále monitoruje termokamera. Vrátní tak mají pokaždé možnost zkontrolovat, zda náhodou nemáte zvýšenou teplotu. Pokud ano, začne obrazovka červeně blikat a svítit. Oficiálně je tam nainstalována proto, aby vám mohla být včas nabídnuta pomoct, pokud byste se necítili ve své kůži. Neoficiální verze (pravděpodobně opravdu chybná), která koluje mezi zahraničními studenty, tvrdí, že pokud nad vámi zasvítí červená, nasadí vám služba roušku a na deset dní vás zavře do pokoje, abyste rýmou a teplotou nemohli nakazit ostatní zdravé žáky.

Pokračování o studentském životě v Hong Kongu a dalších asijských zážitcích příště :) !

Více z LaCultury...

  • Redakční blog – Češka mezi Asiaty I.19. září, 2010 Redakční blog – Češka mezi Asiaty I. Následující čtyři měsíce strávím ve městě dobrého jídla, nočního života, velkých rozdílů a zajímavých lidí. Už dlouho jsem toužila jet alespoň na jeden semestr studovat někam do zahraničí. […]
  • Má cesta Čínou 2: rýžové terasy, hory z Avatara, uzení psi a Bamboo!28. prosince, 2010 Má cesta Čínou 2: rýžové terasy, hory z Avatara, uzení psi a Bamboo! Než začne v Hong Kongu zkouškové období, mají všichni na zdejší batistické univerzitě jeden týden na studium. Čehož většina výměnných studentů využila k cestování. Někteří se vydali do […]
  • Má cesta Čínou 1: od Pekingu po Si-An13. prosince, 2010 Má cesta Čínou 1: od Pekingu po Si-An Jelikož studuji jeden semestr v Hong Kongu, brala jsem cestu do Číny téměř jako samozřejmost. Kdy jindy už bych se tam totiž měla vydat, než když mám hranice Říše středu vzdálené ani ne […]
  • Jediná kniha, kterou si přibalíte na cesty10. ledna, 2016 Jediná kniha, kterou si přibalíte na cesty Pokud si ještě stále myslíte, že cestovat můžete maximálně na 14 dní o letní dovolené a mezi nejvzdálenějším destinacemi vašich pobytů dominují slovenské Tatry a jadranské pobřeží, […]
  • Blog z Thajska alias thajské dobrodružstvo pokračuje21. července, 2013 Blog z Thajska alias thajské dobrodružstvo pokračuje Dnes je tu v poradí druhý blog z mojej mesačnej cesty po Thajsku. Tentokrát však nepíšem od páchnuceho počítača v hotelovom vestibule ostrova Phi Phi, ale z internetovej kaviarne v centre […]
  • Blog z Thajska alias moje thajské dobrodružstvo7. července, 2013 Blog z Thajska alias moje thajské dobrodružstvo Všetko to začalo festivalom dobrodružných filmov, z kterého som išla ako správny novinár robiť malú reportáž. V kine Vesmír som v ten večer uvidela nádherný film plný dobrodružstva, […]
  • Couchsurfing – poznej nové lidi!4. dubna, 2011 Couchsurfing – poznej nové lidi! Cestujete rádi? Je váš rozpočet omezený? Nebojíte se dobrodružství? Pokud jste si na všechny tři otázky odpověděli kladně a doposud jste se ještě nesetkali s něčím, co by efektivně […]
  • Nejkrásnější město Německa14. prosince, 2010 Nejkrásnější město Německa Jen co by kamenem dohodil, se za naší severní hranicí nachází místo nesoucí přízvisko – nejkrásnější město Německa. Už kvůli tomu byste si neměli jeho návštěvu nechat ujít. Sami Němci si […]
  • Tak trochu jiná opera26. listopadu, 2010 Tak trochu jiná opera Mozart, Verdi, Bizet, Wagner, Dvořák, Smetana. Jaká další jména se vám vybaví pod slovem opera? Mně právě tato a k tomu nádherná hudba a většinou nějaký romantický děj. Od minulého týdne […]
  • AIESEC: Kulturní a profesní zkušenost1. listopadu, 2010 AIESEC: Kulturní a profesní zkušenost Láká vás poznat jinou kulturu? Rádi byste své vědomosti ze školních lavic uplatnili i v praxi? Chcete získat nové přátele z celého světa? Vyjeďte na zahraniční stáž! Studentská organizace […]
  • Redakční blog – Češka mezi Asiaty III.12. října, 2010 Redakční blog – Češka mezi Asiaty III. Třetí pozdrav z Hong Kongu. O lidech, deštnících, fungujících "open card" a dalších zajímavostech světového velkoměsta z pohledu průměrné Evropanky.
  • Cestovatel Marek Vácha: Zaujal mě i Trierův Antikrist26. ledna, 2010 Cestovatel Marek Vácha: Zaujal mě i Trierův Antikrist Po čtvrtroce, kdy vyšel článek s Jiřím Kolbabou, jsem měla možnost vyzpovídat Marka Váchu. Podobnost mezi nimi netřeba dlouho hledat, oba dva pojí cestovatelská vášeň. Marka Váchu mnozí […]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*