Krajina posedlá tmou

Lars Kepler - Hypnotizér
Lars Kepler - Hypnotizér

Brněnské nakladatelství Host se v poslední době soustředí mimo jiné i na detektivky pocházející ze severských zemí. Na úspěšnou trilogii Stiega Larssona navázalo prvním dílem série další Švédky Asy Larssonové, a aby těch Skandinávců s matoucími příjmeními nebylo dost, vypůjčila si spisovatelská dvojice z tamních krajů několik písmen do křestního jména pseudonymu Lars Kepler. Jejich fiktivní autor nezahálí a dělá čest svému pojmenování hnedle první částí plánované řady napínavého čtiva nazvané Hypnotizér. Polovina autorského dua – Alexander Ahndoril – je u nás známá rovněž díky knize Režisér (NLN, 2010), v níž si pohrává s mísením reality a fikce kolem osoby známého filmového tvůrce Ingmara Bergmana. Spolu se svou rovněž spisovatelsky aktivní manželkou Alexandrou Coelho Ahndorilovou se pak rozhodli vytvořit „opravdu dobrou detektivku s propracovaným a komplikovaným dějem, a přitom s vysokou literární hodnotou jako Stieg Larsson, “ což oba uvedli v rozhovoru pro Publishers Weekly. A potvrdili, že jejich pseudonym je opravdu odkazem právě na něj.

Strategie zmatení

Lars Kepler - Hypnotizér
Lars Kepler - Hypnotizér

Avšak taková přímočarost ve srovnávání, jak samotným duchovním otcem a matkou Hypnotizéra, tak nakladateli i recenzenty, je hlavním kamenem úrazu intertextuálního hodnocení díla. To je samo o sobě funkční detektivkou, která uvádí na scénu trochu tajemného a prací posedlého inspektora Joona Linnu, jehož intuice se nikdy nemýlí („Tak řekni, že jsem měl pravdu.“), terapeuta obětí traumat Erika Mariu Barka s hypnotizérskou minulostí, jeho žárlivou manželku a tchána – bývalého policistu, nemluvě o pubertálně umíněném synkovi se symbolickým jménem Benjamín, který trpí nedostatečnou krevní srážlivostí. Pomalu se rozjíždějící příběh mate čtenáře nejen počáteční záměnou vraha a oběti, ale také svou narativní strukturou. Hlavní případ, který zpočátku zůstává na mrtvém bodě, se postupně vyvíjí v paralelní děj k temné ústřední vyprávěcí linii. Ta se pomalu vynořuje z textu kdesi za polovinou knihy podobně, jako hypnotické „zaříkávání“ vyvolává bolestné vzpomínky zpátky na hladinu vědomí pacientů v terapeutické skupině, a postupně zrychluje do napínavého finále. Kde se tedy stala chyba?

Předsudek předchází pád

V marketingovém mixu začátek nového knižního seriálu sice výhodně parazituje na proslulém Larssonovi a tyje z jím získané dobré pověsti skandinávské detektivní školy, v konečném důsledku však právě v této komparaci Alexandr s Alexandrou žalostně prohrávají i selhávají. Jejich knihu se zkrátka rozhodně nevyplácí číst s předsudkem, ani s tím pozitivním. Tam, kde Stieg Larsson strhává téměř filmovým vypodobněním děje, nudí Lars Kepler jeho (byť možná záměrnou) absencí. Kde plastickým líčením neobyčejných postav Larsson upoutá natolik, že si může dovolit trochu zvolnit v tempu, protože čtenář už je chycený a charakteristika i osudy hlavních protagonistů jej zajímají stejně jako příběh samotný, Kepler ubíjí neživotnými deskripcemi a banálními situacemi svých hrdinů. Žárlivost manželky „hypnotizéra“ na jeho deset let starou avantýru by mohla vzbuzovat pochopení i soucit, ale místo toho je jen otravná, protože choť nezískává dost prostoru ani výrazných vlastností, aby vůbec někoho zaujala. Kde Larsson pečlivě buduje své pozice řemeslným perfekcionismem, významotvornými detaily a znalostí žánru, Ahndorilovi upadají do mnohých klišé a prázdných popisů, které nepomáhají ani lépe poznat jednotlivé charaktery ani vystavět děj. Zatímco Larssonovy postavy se obvykle chovají logicky (a v opačném případě je jejich nelogičnost posléze vysvětlena jako záměrná, nebo je důsledkem prudké povahy či sociopatie jeho hrdinů), Keplerovy figury se opakovaně pouštějí do týchž marných podniků, v nichž je navíc jejich intervence zbytečná až kontraproduktivní.

Fronta před korunovací

Všechny tyto výtky však přesto neznamenají, že kniha jako taková neobstojí. K dokonalosti má sice daleko, ale pokud zapomeneme, že je společným dílem dvou již zkušených spisovatelů a přistoupíme na hru se smyšleným pisatelem, pak to rozhodně není nepovedený debut. Jen mu jako nováčkovi příliš neprospívá srovnávání se „starými mistry“. Stieg Larsson je sice opravdu mrtev, ale na příslovečný trůn zatím nenastoupil adekvátní náhradník, jehož jméno bychom spojili se zvoláním „vivat“. Adeptů je však spousta a neexistuje žádný důvod, proč si s nimi neukrátit dlouhou chvíli. Vzhledem k tomu, že Lars Kepler plánuje šestidílnou sérii, bude mít ještě několik dalších pokusů.

Lars Kepler: Hypnotizér, Host, Brno, 2010

Více z LaCultury...

  • Převorství u pomerančovníku7. května, 2020 Převorství u pomerančovníku V říši Inysu Ead, cvičená pro boj s draky, musí čelit dvorním intrikám a ochránit královnu. Na opačné straně světa Tané dělá všechno pro to, aby se stala dračí jezdkyní. Niclays je […]
  • Ozvěna věcí budoucích3. dubna, 2020 Ozvěna věcí budoucích Po ničivém útoku byla pro všechny Augury - lidi vládnoucí zakázanými schopnostmi - vyhlášená amnestie, a tak vyšli z úkrytu a rozhodli se postavit temným silám hrozícím celé Andaře. Mladý […]
  • Polibek praktické sociologie23. března, 2020 Polibek praktické sociologie Daniel Prokop se pustil do v dnešní době odvážného kroku. V době, kdy veřejnému diskurzu vládne Václav Klaus mladší, Tomio Okamura a Andrej Babiš je kniha o populismu a demokratických […]
  • Devadesátkové panoptikum18. března, 2020 Devadesátkové panoptikum Devadesátky patří mezi nevyčerpatelná témata současné české prózy. Dokonce by se dalo říci, že čím hlubší minulostí devadesátky jsou, tím je téma pro generaci husákovských autorů a […]
  • Půvabný a dojemný vánoční příběh12. prosince, 2019 Půvabný a dojemný vánoční příběh Blíží se Vánoce, no v rodině malého Juliána to nic neznamená. Přednedávnem zemřela jeho starší sestřička Juni a tak celá rodina truchlí a svátky nemá ani pomyšlení. Žádné přípravy se […]
  • Rituál8. prosince, 2019 Rituál Na první pohled je to young adult fantasy na klasickou notu: hlavní hrdinky Edra, Malena a Ingerda nedávno oslavily šestnácté narozeniny a opustily tak čas dětství. Teď je čeká tajemný […]
  • „Když mi bylo sedm, můj strýc mě poprvé otrávil…“11. října, 2019 „Když mi bylo sedm, můj strýc mě poprvé otrávil…“ Jovan je tichý a nenápadný mladík, na kterém je výjimečné jenom jeho přátelství s kancléřovým okouzlujícím, ale lehkomyslným následníkem. Nebo to tak alespoň vypadá. Ve skutečnosti má […]
  • Sv. Outdoor je patronem putujících…10. října, 2019 Sv. Outdoor je patronem putujících… Teď můžeš vstát a jít, kam tě vede tvé srdce a tvá duše. To jsou slova Svatého Outoora. Toho, co je patronem těch, kteří si myslí, že je lepší být „venku“ než „uvnitř“, zjevuje těm, kteří […]
  • Vydat hru je fuška1. září, 2019 Vydat hru je fuška Napsat reportážní knihu o procesu tvorby počítačových her je skvělý nápad a Jasonu Schreierovi se v knize Krev, pot a pixely záměr bezesporu podařil. Co jsme se z knihy dozvěděli? Že […]
  • Je to jen sport. Jen my proti vám.13. července, 2019 Je to jen sport. Jen my proti vám. Možná, že někde v hlubokých lesích leží malé městečko Medvědín. Lidi jsou tam zocelení a v jejich životě je občas hodně tmy. O to silněji pak ale vnímáte každý paprsek světla. Nejspíš je […]
  • Tajemství ukrytá za záclonou ticha30. června, 2019 Tajemství ukrytá za záclonou ticha obálka knihy, zdroj: hostbrno.cz Bohdana je uzavřená dívka, která nedokáže mluvit. Žije se svým otcem a jeho manželkou, dobrosrdečnou, ale poddanou Bělou, se kterou dobře vychází. V […]
  • Nejlepší české básně 201819. ledna, 2019 Nejlepší české básně 2018 Zdá se, že v poezii se většinu času nic moc neděje. A kdyby se i dělo, všiml by si toho někdo? Těžko říct. Sborník nejlepších českých básní, která každoročně vydává nakladatelství Host, […]