Estetické myslenie alebo anestetika a obrana proti nej

Reklama

Čo je estetické myslenie? Estetické myslenie spočíva v tom, že fenomén estetického je vždy zároveň kritické voči sebe samému. Estetická senzibilita je vnútorným aparátom svojej sebakritiky. Je schopná spozorovať svoje chúťky, aj svoje hranice, všíma si, kde by najradšej zotrvala sama pri sebe a pred čím by najradšej ušla, skryla sa. Vždy má na pamäti hranice príjemného a vnímateľného, pozitívneho a negatívneho. Vie postrehnúť krásu vo veciach, ktoré nás obklopujú a dať pozor na to čo je prostriedkom manipulácie a sugescie. Esteticky myslieť znamená pozerať sa na skutočnosť, či už umeleckú či mimoumeleckú, „inými očami“, otvorenosťou zmyslov pre nové významy, pre štruktúru myšlienky a uchopiť akési nahliadnutie na esencie fenoménov bytia a jeho znakov. Wolfgang Welsch, nemecký estetik a teoretik postmoderny, ktorého myšlienky vyslovené v osemdesiatych rokoch, aj po uplynutí už viac ako dvadsiatich rokov sú stále aktuálne a platné, bez ohľadu nato ako sa samotné umenie a digitalizácia sveta zmenila, terminologicky rozlišuje „zmyslové vnímanie“ a „vnímanie zmyslu“. Kde prvé je podľa Welscha „relatívne triviálne, druhé náročné a dôležité“. Takéto myslenie má rôzne stupne a roviny pohybu od vnímania cez imagináciu, abstrahovanie až po samotnú reflexiu zmyslu.  Avšak naproti estetiky a estetického myslenia stojí pojem anestetiky, ktorý označuje taký stav, kde je zrušená základná schopnosť pociťovať. Kým estetika stupňuje pociťovanie a vnímanie, anestetika spôsobuje necitlivosť. Anestetika sa nám vrýva do našich hláv, cez naše zmysly a ruší vlastne všetko čo zmysly filtrujú, ostane iba akýsi „tranz“ či „hypnóza“ bez pocitu. Nie je to však až tak vo filozofii, ako v medicíne: pomocou anestézie sa vypína schopnosť pociťovať s dôsledkom straty vyššieho, poznávajúceho vnímania. Anestetika problematizuje základnú vrstvu estetického – jeho podmienku a hranicu príjemného a vnímateľného, postrehnúť hlbší zmysel. Od útrap zo súčasných problémoch ľudstva a Zeme, či samotného života sme anestetizovaný a priam bombardovaný reklamou, médiami, marketingom, propagáciou výrobkov konzumu, politických názorov politických strán atď. Anestetika vystupuje akútne a nezvratne. Akútne tam kde sa odvrátenie pohľadu, odopretie vnucujúceho sa vnemu stalo takmer podmienkou seba-zachovania. Napríklad v prípade mnohých súčasných spoločenských fenoménov, ktoré sú neznesiteľné a ktorými sme obklopený v dnešnej masovej spoločnosti. Reči a prejavy politikov ich správanie a konanie voči nám, stavy nášho prostredia, dediny a mesta, rozličné sociálne pomery možno pretrpieť len ignorovaním, nevšímavosťou, či priam obrnením sa pred nimi. Dôsledkom toho vznikajú skládky táranín, ktorého odpad patrí do šrotu, kde by mohli byť recyklované na tie správne a dobré, no takýto utopizmus neexistuje.

Reklama
Reklama

V súčasnom vizuálnom priestore nastala enormná explózia estetiky a estetického, nastala doba estetizácie všetkého okolo nás. Avšak práve táto enormná estetizácia vonkajšej reality sa prevracia na monumentálnu anestetizáciu. Cestou nášho konzumného správania, od billboardových panelov, svetelných reklám, obrazov a médiám rôzneho druhu, cez individuálny výzor a „style“, až k urbanizácii, kde neustále prebieha postmoderné „facelifting“ našich metropol, osobitne ich nákupných zón a nákupných centier megalomanskými stavbami. Celá „kúlturna spoločnosť“ tak prechádza k úžasnej estetizácii a to takej, ktorá zvyšuje konzum a masovosť. Ibaže na konci, po tomto všetkom „vkusnom“ vzrušení a úspešnej inscenácii, vzniká opäť len jednotvárnosť. Ukazuje sa ako prázdna, otravná a postupom času neznesiteľná. Práve tento stav je dôsledok anestetizácie. Súčasný priestor sa chová charakterom „čím viac estetiky tým viac anestetiky“. K tejto desenzibilizácii, straty pociťovania, pristupuje teraz na psychickej úrovni stimulácia ktorá smeruje k neprestajne novej vzrušenosti, naladenosti na takéto vnímanie resp. nevnímanie prostredníctvom drobných udalostí alebo neudalostí. Neustála estetická animácia a simulácia prebieha ako narkóza, a to ako opojenie aj ako otupenosť. Najväčšmi sa to týka anestetizácie prostredníctvom mediálnej skutočnosti. Mám pocit, že ľudia čoraz viac strácajú kontakt a cit k tej kedysi autentickej – konkrétnej. Práve preto je dôležité a nutné sa v súčasnosti obrátiť na estetické myslenie v pravom zmysle slova, nakoľko logické myslenie počítača tu, v tejto dobe nestačí. Obrazy na úrovni anestetiky, číhajú na nás z každej strany. Celá skutočnosť sa konštituuje cez procesy vnímania, predovšetkým cez procesy mediálneho vnímania. Reklamy, seriály, filmy zrak ohromujúce svojimi trikmi a pátosom premietané v súčasných multikinách v 3D, a dnes už dokonca aj 4D formáte, alebo dimenzií?, digitálny prenos, zriaďovanie satelitnej televízie, ktorej kód sa prenáša na správanie ľudí v zmysle úplného splynutia alebo naopak flegmatizmu. Výsledok je aj tak rovnaký – prenikanie falošných, zastretých a zdvojnásobených pseudopocitov do reality so skúsenosťou manipulácie, najmä vo fenoméne reklamy. No kto by už nebol „zhypnotizovaný“, alebo skôr otrávený ako následok toho, keď sa počas vysielania, ktoré je prerušené asi stokrát, musíme pozerať na nezastaviteľný blok dotieravých reklám, ktoré sa objavujú stále viac aj v internetových videách. Ale pravdepodobne nemáme na výber, keďže reklama je nástroj biznisu. Pri tejto medializácii každodennosť čoraz viac podlieha mediálnym zákonom. Vystavuje sa predpokladom, ktoré sú špecifické pre televíziu, ako je obraznosť, rýchly strih, rytmické striedanie sekvencií, kde už aj život len tak kmitá v objektíve či navíjaní filmového pásu. Tento stav spätne vplýva na organizáciu samotnej reality. Mnohé reálne udalosti sa dnes inscenujú so zreteľom na ich mediálnu prezentovateľnosť. Platí to o protestných akciách rovnako ako o kultúrnych podujatiach (či už kvalitných alebo nie) a niečo podobné možno spozorovať aj v sebautváraní osobnosti. Keďže formovanie osobnosti sa v postmodernom svete deje väčšinou na základe vzorov, stretávame sa čoraz viac s „postavami“, ktoré sú poznačené mediálnymi  typmi – prezentácia smotánky, určovanie módy celebritami a ukazovanie ich úspechu a bohatstva. Tendencia je totiž taká, že skutočnosť stráca na naliehavosti, závažnosti a záväznosti. Čoraz viac sa chápe ako ľahká, premenlivá, posúvateľná. Skutočnosť sa stáva virtuálnou konštrukciou. No ak budeme schopní odolať anestetizácií mediálneho a virtuálneho sveta, ale absolútne ho nezavrhnúť a ho využívať v pozitívnom význame, budeme tak schopní autoreflexie a budeme sa vedieť pohybovať po viacerých stranách, čiže budeme vedieť, že ten pravý, reálny prírodný svet je tu stále.

 

Rate this post

Více z LaCultury...

  • Sbírka Rozhraní vrací čtenáře k lyrice11. dubna, 2020 Sbírka Rozhraní vrací čtenáře k lyrice David Bátor je ve svých sbírkách autentický. S výjimkou Zbuje, kterého oblékl do prajzkého nářečí, je Bátorův rukopis i po letech pevně čitelný – bolestně niterná lyrika s neustále se […]
  • Naruto jde do tisku18. července, 2011 Naruto jde do tisku Připravovaný nástup populárních manga sérií je tady. V pondělí 25. 7. se z tiskáren vyřítí mladý ninja ve svém prvním svazku.
  • Srpnová Pevnost dobývá vesmír5. srpna, 2016 Srpnová Pevnost dobývá vesmír V matičce Praze se totiž odehrává nejen děj knižní přílohy Kladivo na čaroděje, jejíž sérii je věnována i dvojstrana v časopise, ale taky se tu přece chystá premiéra Ray Bradburry´s […]
  • THE DEPARTED (UK) A ALMOST FAILED (AUT) MÍŘÍ DO OSTRAVSKÉHO BARRÁKU!6. dubna, 2013 THE DEPARTED (UK) A ALMOST FAILED (AUT) MÍŘÍ DO OSTRAVSKÉHO BARRÁKU! V pondělí 15. dubna se do ostravského klubu Barrák přiřítí skvělá hardcore dvojice – Britové The Departed a Rakušané Almost failed!
  • Zaslíbená Země Nezemě 426. září, 2019 Zaslíbená Země Nezemě 4 Emma, Ray a Norman měli dokonalý plán na útěk. Měli však smůlu a Mamá je chytla při pokusu zjistit, co je za zdí, která obklopuje sirotčinec. Výsledkem byla Emmina zlomená noha, zjištění, […]
  • Rock for People má první šťastný čtyřlístek: hvězdy alternativního rocku, electro swingu, nu metalu a indie9. února, 2013 Rock for People má první šťastný čtyřlístek: hvězdy alternativního rocku, electro swingu, nu metalu a indie Kombinaci prověřených jmen a nových talentů doporučených evropskými showcasovými přehlídkami slíbili pořadatelé festivalu Rock for People pro jeho nadcházející 19. ročník. Ten se uskuteční […]
  • Grada fandí teenagerkám18. července, 2019 Grada fandí teenagerkám Jak se poprat se životem působí na první pohled jako užitečná příručka pro ženy všech věkových kategorií. Při bližším pohledu však vidíme prosakovat nadsázku a humor a je zjevné, že […]
  • Chci sníst tvoji slinivku28. dubna, 2022 Chci sníst tvoji slinivku Haruki byl vždycky jen tichým pozorovatelem okolního světa. Víc než to, co se kolem něj odehrává, ho zajímají knížky. To se začne měnit, když v nemocnici najde zápisník své spolužačky […]
  • CASTAKA / METABARONOVY ZBRANĚ (MISTROVSKÁ DÍLA EVROPSKÉHO KOMIKSU)10. července, 2022 CASTAKA / METABARONOVY ZBRANĚ (MISTROVSKÁ DÍLA EVROPSKÉHO KOMIKSU) Ikonický Alejandro Jodorowsky stvořil spolu s Jeanem Giraudem známější jako Maebius universum Incal. Fantastický svět, kde bych nerad žil, ale o to raději čtu epické ságy popisující […]
  • Z Antarktidy do Afriky během dvou hodin23. ledna, 2010 Z Antarktidy do Afriky během dvou hodin Přestože není nad vlastní výpravu do dalekých končin, „rychlocestování“ v rámci brněnského festivalu Go Kamera má rovněž své nepopiratelné kouzlo. V sobotu dopoledne patřilo Kongresové […]
  • Superčlověkem snadno a rychle9. září, 2012 Superčlověkem snadno a rychle Chtěli byste zhubnout skoro 10 kilo za měsíc? Nebo za stejnou dobu naopak nabrat 15 kg svalové hmoty? A co třeba naučit se spát jen 2 hodiny denně a přitom se cítit odpočatí? Nebo je libo […]
  • ,,Bůh je prostě žena a nakonec všechno řídí, což je pravda.“ říká Michal Motyčka v rozhovoru pro LaCulturu21. října, 2010 ,,Bůh je prostě žena a nakonec všechno řídí, což je pravda.“ říká Michal Motyčka v rozhovoru pro LaCulturu 13. října zahájili NiceLand svou koncertní šňůru. Já jsem byla samozřejmě u toho a měla jsem možnost vyzpovídat zpěváka Michala Motyčku a basáka Přemka Černíka. Co prozradili nejen na nové […]

som študent Fakulty umění Ostravské univerzity v ateliéru MalbaDvě pod vedením Františka Kowolowského.

3 komentáře

  1. Celkom pekný článok, len by nebolo od veci si ho po sebe prečítať a opraviť občasné preklepy a hrúbky („ak budeme schopný odolať“). Myslím, že pravopisná precíznosť tiež prispieva k boji s anestetickým myslením…

  2. ano, máš pravdu, ale aj pri neustálom čítaní textu sa to prehliadne, ospravedlňujem sa.

  3. Dobře a přehledně napsané, pane Kovačik. Jen bych chtěl podotknout, že pojem „kultura“ je společností obecně zaměňován s pojmem „zábava“. A o zábavu zde jde především. Estetika a její zákonitosti, (včetně antiestetiky), jsou pouze využívány ke zvýšení účinku zábavy, rozuměj, účinku šoku, v žádném případě k duševnímu poznávání, setkávání, hledání. Rovněž doufám, stejně jako vy, „…že ten pravý, reálný přírodní svět je tu stále“. Dodávám – a zůstane!
    Břetislav K

Komentáře jsou uzavřeny.